Může se to zdát jako bláznovství vyrazit v zimě ještě za větší zimou, ale zkušenosti mi říkají, že slovíčko "zima" je velmi relativní pojem. Jinak řečeno, člověk si zvykne na všechno a dokáže svoji komfortní zónu posunout do astronomických výšin. A&nbsp;pak se stane to, že přestaneš vnímat "zápory" spojené s chladným prostředím a začneš sklízet benefity, které ti polární krajina nabízí. Tak přesně tohle byste měli očekávat od přechodu jezera Inari, které leží ve Finsku za severním polárním kruhem na území Laponska.Přechod zamrzlého jezera Inari jsem už před pár lety absolvoval. Ohromila mě místní krajina a panenskost podkladu, po kterém člověk jde, protože je to de facto každý rok originál. Spaní v izolovaných srubech je rovněž úžasné. Sem tam se na led vydá i stádo losů, které vás sleduje z bezpečné vzdálenosti. Někdy se musíte poprat se silným větrem, sněžením, brzkým soumrakem, ale vše vám večer vynahradí polární záře, pro jejíž sledování je Laponsko jednou z nejlepších destinací na světě, jelikož je tady viditelná až 200 dnů v roce. V našem termínu nás na začátku čeká jen sedm hodin denního světla, ale zajímavé na tomhle místě je rychlost, s jakou den přibývá. V únoru je to každý den o 10-15 minut. Nevím, jestli je to zimními podmínkami či polohou, ale západy slunce jsou tady takové, že se člověku otisknou do paměti, a to hodně hluboko. Možná za to může fakt, že slunce je v průběhu dne v podstatě po celou dobu velmi nízko a tudíž v zapadající fázi :-DCo se týče "techniky přechodu", tak jsme na Inari používali běžky a sáně nám stačilo vyrobit z obyčejných dětských bobů. Po zkušenosti s přechodem jezera Bajkal bych běžky nechal doma, ale "home made" sáně z bobů bych na takový "krátký" přechod opět přibalil. Pro tuto akci jsou dostačující a je příjemné nemuset se tahat s dvacetikilovým batohem. Nebojte, výroba takových sání z bobů zabere asi hodinku, je to laciné a řekneme si, jak na to. Po přechodu jezera pak můžete přesun do NP Urho Kekonnen vnímat jako třešničku na dortu. Pohybovat se v něm budeme na sněžnicích a spát se bude opět ve srubu, tentokrát už s pověstnou finskou saunou.

<blockquote class="blockquote">Myslíš, že na tom s fyzičkou nejsi špatně a dokážeš se kousnout? Tyto výpravy jsou pro lidi, kteří pravidelně sportují a jsou ve formě. Musíš zvládnout ujít denně 20 km&nbsp;s převýšením až 1 000 m&nbsp;s dvacetikilovým batohem. Pro účast na této akci už potřebuješ prokázat své zkušenosti.&nbsp;</blockquote>

Výsadkář

Stejně jako nemůže být lezec bez lana, Expedition Club nemůže být bez Víti. Ti dva k sobě tak nějak patří&nbsp;a táhnou to spolu od úplného začátku. Víťa je všestranný sportovec a umělec a pokud někdo dokáže navodit pohodovou atmosféru na výpravě, tak je to právě on!

Vít Dubec

Finsko - přechod jezera Inari - PLNO

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny. 

1. den:&nbsp;Přesun po ose Brno - Tallinn, se spaním v hlavním městě Estonska, Tallinnu (odjezd 6:00 z Brna).2. den:&nbsp;Ráno nás čeká nalodění se na trajekt (8:00 - 10:40), na kterém překonáme Finský záliv, který odděluje Tallinn od hlavního města Finska, Helsinek. A protože jedeme za zimou, musíme pokračovat přímo na sever, a to až do města Oulu, kde nás na delší dobu čeká poslední noc mimo přírodu.3. den:&nbsp;Autem se dále přesuneme k výchozímu bodu pro přechod jezera Inari, jak jinak než na sever. Cestou projedeme městečkem Rovaniemi, což je vstupní brána do polárních oblastí, jelikož jen kousek za ním protneme severní polární kruh. V tomto místě se nachází Santova vesnička, kde se také chvíli zdržíme a pokecáme s jeho soby. Je možné odtud poslat dopis/pohled a dané osobě přijde v době Vánoc, odesílatel nebude nikdo jiný než Santa Claus (odzkoušeno, funguje :-)). Večer nás čeká první testík našich tělesných schránek, kdy přespíme ve stanech na břehu jezera Inari, abychom hned z rána mohli začít ukrajovat z naší porce téměř 80 kilometrů přes zamrzlé jezero.4. den:&nbsp;Prvních 18 kilometrů po polárním ledu obnáší směřování do srubu Pisteri (69° 11.0535', 28° 16.3208'), který má kapacitu 8 - 10 osob. Srub je vybaven plynovým vařičem, krbem a poschoďovými postelemi. Sprchu nečekejte teď ani v příštích dnech na jezeře :-) Odměnou budou úžasné chvíle nad plápolajícím ohněm s hrnkem čaje. Nebo něčím ostřejším?5. den:&nbsp;Druhý den na jezeře bude, aspoň co do kilometrů, nejnáročnější, jelikož další srub (Kärppätupa 68° 59.1159', 27° 55.1840') je vzdálen 27 kilometrů. Je dost pravděpodobné, že nás cestou mine jedno či dvě psí spřežení, která se nám budou snažit ubrat na motivaci, což je samozřejmě bez šance, protože my si to chceme odšlapat! Ze tří srubů, které na jezeře navštívíme, je Kärppätupa asi nejskromněji vybavený, ale kamínka a zásoba dřeva je pro nás to hlavní, ne?6. den:&nbsp;Srub Jääsaari (68° 52.1344', 27° 43.5457') je náš další cíl, ležící 17 kilometrů od předešlého nocoviště. Večer se budeme muset trochu zmáčknout (holky na dřevěné lavice, chlapi na zem), ale méně prostoru nám vynahradí krásné prostředí, do kterého je srub zasazen, a kdo ví, třeba zrovna tady bude ta nejkrásnější polární záře.7. den:&nbsp;Posledních deset kilometrů už se ponese v duchu závěrečné euforie. Dorazíme do "infopointu" (68° 47' 24.9060", 27° 38' 41.8800"), kde se zakuklíte do spacošů a já mezitím "zautíkám" pro auto. Poté se přesuneme do národního parku Urho Kekkonen, konkrétně do oblasti "Kemin-Sompion" (osada Kemihaara), kde nás čeká druhá noc ve stanech. Ale nebojte, osada Kemihaara leží o celých 120 kilometrů jižněji oproti našemu prvnímu nocovišti ve stanech, takže budeme mít "výrazně" tepleji :-D8. den:&nbsp;Led vyměníme za sníh, což znamená nasazení sněžnic, na kterých si vyšlápneme do srubu Vieriharju (68° 01.8258', 29° 03.7018' ), který je vzdálen 15 kilometrů. Pustá, i když nádherná planina jezera Inari bude vyměněna za tajgu. A víte, co je na tom nejlepší? Čeká nás sauna! Ano, ty promrzlé tělesné schránky z posledních dní pořádně roztopíme.9. den:&nbsp;Říká se, že třetí den je kritický. Tak to budeme muset tu krizi posunout až na tento den, protože teprve ten je odpočinkový a jeho jedinou náplní bude saunování, stavění iglú, hraní karet nad hrnkem horkého čaje a nezmarové se můžou projít po okolí. Ale kdo ví, třeba budeme dospávat oslavy z předešlého dne a kocovina nám nedovolí opustit vyhřáté spacáky :-)10. den:&nbsp;Na sněžnicích se na lehko vydáme k vyhlídce/památníku Rauhanpaalu (18 km včetně zpáteční cesty), ze kterého je úžasný výhled na Joulupukkiho (finský ekvivalent Ježíška či Santa Clause) údajný domov - horu Korvatunturi, ležící na hranici Finska a Ruska. Tato pověst vznikla v roce 1927, kdy reportér finské rozhlasové společnosti Yleisradio Markus Rautio (zvaný „strýček Markus“) řekl v pořadu pro děti, že Joulupukki žije v Laponsku na hoře Korvatunturi. Ať tam finský Ježíšek je či nikoliv, na vrcholu Korvatunturi se nabízí nádherné výhledy, jelikož hora svými třemi výběžky připomíná ucho. To se opět odráží v pověsti, když se říká, že díky tomu slyší Joulupukki všechna přání, která děti na celém světě vysloví.11. den:&nbsp;A teď už za teplem, vážně! Čeká nás cesta zpět k autu a směřování do Helsinek, kdy po cestě přespíme v městečku Leppävirta.12. den:&nbsp;Ujedeme posledních pár kilometrů do Helsinek, ve kterých se na chvíli zdržíme a uděláme si malou prohlídku po městě, jelikož trajekt do Talinnu nám jede až v 15:30.13. den:&nbsp;Cesta do Brna.&nbsp;

Cílem naší cesty je přechod jezera Inari a otestování odolnosti vůči zimě! Druhým a neméně důležitým cílem je stát se partou, která bude táhnout za jeden provaz a vytvoří přátelské prostředí, kde se budou moct zrodit kamarádství ověřená mrazem.<div> </div>

Cestovat budeme, jak už je pro nás typické, v menší skupince lidí. Dopravíme se po vlastní ose do cíle naší cesty pomocí naší devítimístné expediční dodávky, která vyniká spolehlivostí a lze ji použít i mimo asfaltový povrch silnic :) Řidičem bude po většinu času průvodce, ale kvůli bezpečnosti se po předchozí dohodě na dálnici vystřídá se zkušeným řidičem z Vašich řad. Finský záliv přejedeme na trajektu.<div> </div>

Nocleh je zařízen 4x v guest housech či jiných podobných ubytovacích zařízeních. Dále ve srubech, kde je možnost si zatopit v krbu. No a v neposlední řadě dojde 2x ke spaní venku ve stanech na sněhu. Takže teplé spacáky s sebou!<div> </div>

Jídlo není v režii klubu a je na každém účastníkovi, jak si je zajistí. Během cesty není problém zastavit na žádost v obchodech, ale na místě už si vše nesete na zádech. Půjdeme „na těžko“, takže i jídlo si poneseme s sebou. Vařit budeme na plynových vařičích + na vařičích, které jsou umístěny ve srubech. V informačním emailu běžně posílám seznam jídla, které je vhodné vzít si na podobnou akci. Můžete se inspirovat :‐)<div> </div>

Ze speciálního vybavení budeme potřebovat hlavně sněžnice a saně, které si vyrobíme. Koukněte se na fotky, jdou tam pěkně vidět. Dále bude třeba zimní oblečení, teploty mohou padnout až k minus 20 stupňům. 2 noci budeme spát venku, takže je třeba i kvalitní spacák a stan. Detailněji se o vybavení pobavíme později. Aktivní členi Expedition clubu mohou využít slevu v prodejnách&nbsp;<a href="https://www.rockpoint.cz/">Rock Point.</a><div> </div>

Může se to zdát jako bláznovství vyrazit v zimě ještě za větší zimou.

O nových výpravách chci vědět, jako první

Zjistit bližší informace

Finsko - přechod jezera Inari - PLNO