Turkmenistán lodí

Odlet z Prahy, Vídně nebo Bratislavy do Baku.

Přílet do Baku. Tento a další až tři dny strávíme zajišťováním místa na lodi. Loď nemá žádný jízdní řád. Až jednou přijede, nasedneme na ni a strávíme na ní dalších cca 24 hodin cestou do Turkmenbaši. Okolí Baku naštěstí skýtá dostatek zajímavých míst, kde můžeme trávit čas čekáním. Pojedeme se podívat na bahenní sopky v Gobustánu a na hořící skálu Yanar Dag, vykoupat se v Kaspickém moři nebo se podíváme na megalomanské stavby v samotné metropoli. Programu je zde minimálně na týden a Ázerbájdžán dobře známe z minulých výprav. Minulý rok nás bohužel zastihla vichřice a loď týden čekala v přístavu, než se zklidnil vítr. V tom případě přeletíme do Aktau a do Turkmenistánu vstoupíme z Kazachstánu.

Může to být také 2. až 7. den – záleží na odjezdu lodi. Jakmile dostaneme zprávu o odjezdu, přesuneme se do přístavu a nalodíme se. Samotná plavba může trvat přibližně 8 až 30 hodin podle provozu a čekání v přístavech. Společnost nám budou dělat hlavně řidiči kamionů a cesta samotná bude jedním z hlavních zážitků výpravy. Pokud přijedeme odpoledne nebo večer, strávíme první noc v hotelu v Turkmenbaši.

Po vyřízení vstupních formalit vyrazíme do barevného kaňonu Yangykala, jednoho z nejpůsobivějších přírodních míst Turkmenistánu. Nově bychom chtěli navštívit také tradičně žijící kočovnou komunitu nomádů. Pokud se místní agentuře a průvodci podaří návštěvu domluvit, strávíme s nimi jednu noc. Pokud ne, pojedeme rovnou do vesnice Nokhur, kde přespíme také u místní rodiny.

Navštívíme nejdříve starobylý hřbitov, poté navštívíme podzemní jezero Kow-Ata, v jehož léčivých termálních pramenech se můžeme krátce vykoupat. Odpoledne přejedeme ke známému kráteru Darwaza - Bráně do pekla. Tato už několik desítek let hořící díra je nejznámější památkou Turkmenistánu. V jurtě nedaleko kráteru si uděláme šašlíky a večer půjdeme s pivkem posedět s výhledem na kráter.

Dopoledne přejedeme do Ašchabadu. Kolem oběda se pokusíme krátce zastavit v Arkadagu,  

zcela novém, supermoderním mramorovém městě postaveném na zelené louce. Uvidíš další z neuvěřitelných věcí, které nikde jinde nejsou možné. V Ašchabadu strávíme dvě noci, protože to stojí za to! Odpoledne strávíme poznáváním Ašchabadu: největší vnitřní ruské kolo na světě, nejvyšší koncentrace mramoru, největší architektonické ztvárnění hvězdy… Těch rekordů je tu tolik, že nebudeš vědět, kam dřív koukat. A celé je to naprosto bizarní. Večer zkusíme nějakou místní disco show, která je zde velmi v oblibě.

Na 25. 4. 2027 připadá v Turkmenistánu národní svátek achaltekinských koní, který patří k nejvýznamnějším kulturním událostem v zemi. Tito elegantní koně s charakteristickou lesklou srstí, díky níž se jim přezdívá „zlatí koně“, jsou národní chloubou a jedním ze symbolů Turkmenistánu. Čekají nás slavnostní přehlídky, ukázky jezdeckého umění, tradiční oděvy a jedinečná festivalová atmosféra.

Ve zbývajícím čase si doprohlédneme to, co jsme ještě nestihli: muzeum prezidenta, největší svatební salon na světě, mešitu, Leninův pomník nebo fontány. Vše samozřejmě z bílého mramoru. Poté nasedneme na vlak a přes noc přejedeme na východ země, do Kerki.

Vystoupíme z vlaku a jeepy přejedeme k Dinosaur Plateau, vápencové plošině poseté stovkami dinosauřích stop. Jedná se o největší koncentraci zachovalých dinosauřích stop na světě, některé z nich měří až metr na délku. V podvečer přejedeme pod nejvyšší horu Turkmenistánu, kde strávíme noc ve vesnici u místních.

Výstup na nejvyšší horu Turkmenistánu! Džípy nás vyvezou co nejvýš a pak už půjdeme po svých. Výstup, o kterém nikdo neví, jak je dlouhý, vysoký ani náročný. Výstup ale nevynecháme! Tenhle objevitelský styl k Expedition Clubu prostě patří. Jediné, co víme jistě, je, že pokud všechno půjde dobře, staneme dnes ve výšce 3 138 m n. m. na Aýrybabě – anebo také na Hoře velkého Saparmurata Türkmenbašiho, jak zní její oficiální název. Je nutno vědět, že minulý rok jsme nedostali permit do pohraničí, takže se výstup nerealizoval. Tento rok nám ale agentura slíbila, že udělá ještě větší maximum pro to, aby ho získala, uvidíme...

Kdo nebude chtít, může se jen courat po okolí a nasávat podhorský život místní vesnice. Výstup není nijak technicky náročný, na satelitních snímcích lze vidět, že až skoro pod vrchol někdy vyjely džípy pastevců. Terén je travnatý. Jelikož o výstupu neví ani agentura, ani internet, budeme spoléhat na místní pastevce a své orientační schopnosti. :)

Dlouhý přejezd do Turkmenabatu a opuštění země směrem do Uzbekistánu. Pravděpodobně dojedeme do Buchary, kde přespíme.

Také to může být klidně 10.–15. den. Uzbekistán toho nabízí relativně hodně k vidění. Průvodce Martin je zde jako doma a zná tady doslova každý kámen, takže se nemusíš bát, vytěžíme z toho maximum. Můžeme navštívit historická města (Bucharu, Chivu nebo Samarkand), a pokud zbude čas, zajedeme třeba do hor u hranic nebo přímo do Tádžikistánu. Všechno je možné. Uděláme všechno pro to, abychom si odškrtli buď historický sovětský noční vlak, nebo naopak hypermoderní rychlovlak, ale vzhledem k pozdní době, kdy jej budeme schopni rezervovat (záleží na tom, kdy pojede loď), nejsme schopni garantovat, že nebude vyprodaný.

Odlet domů ze Samarkandu nebo Taškentu.