Karakoram Highway

Odlet z Prahy/Vídně (pravděpodobně přes Istanbul) do Islamabádu. 

Brzy ráno přistaneme v Islamabádu. Seženeme snídani a kávu, pak vyrazíme na poznávání města. Podíváme se na monumentální mešitu krále Faisala připomínající beduínský stan v moderní architektuře a monument jednoty Pákistánu, kontastující chaos pak uvidíme v sousedním Rawalpindi. Na souměstí se podíváme z jedné z vyhlídek na kopci, den nezapomeneme zakončit pořádným gastronomickým zážitkem. 

Vyrazíme na sever do Chilasu. Hned ze začátku nás čeká jeden z nejdelších přesunů výpravy. Vyrazíme velmi brzy ráno a v Chilasu můžeme být až večer. Délka cesty závisí na provozu, kontrolách a počasí. Začneme v nížině na dálnici, později se však začneme klikatit do horských údolí podél řeky Indus. Po cestě si budeme všímat asi nejviditelnější formy pákistánského moderního umění – šíleně zdobené kamiony. 

Dopolední zážitek bude přesun terénními auty do vesnice Tatu – úzká nezpevněná cesta vede po útesech vysoko nad řekou. Z vesnice Tatu dále už žádné cesty nevedou – pokračovat budeme pěšky, a do až na „pohádkové louky“ Fairy Meadows. Výšlap nám zabere cca 4 hodiny času a když se zadaří, už po cestě dostaneme odměnu v podobě výhledu na severní stěnu osmitisícovky Nanga Parbat. 

Pořádně si užijeme kontrast travnatých pastvin a mohutného Nanga Parbatu, který je se svými 8 126 metry devátou nejvyšší horou světa. Vydáme se na celodenní pěší túru směrem k základnímu táboru. Trasa stoupá až do výšky 3 850 m n. m. a vede stejnou cestou tam i zpět a zabere to dohromady 7 hodin, takže podle počasí a nálady vyhodnotíme, kam až dojdeme. Kdykoliv se můžeme otočit. V tuto chvíli můžeme lehce cítit i nadmořskou výšku, ale není to nic závratného. Aklimatizace se nám ale bude určitě hodit na pozdější části výpravy.

Přesunový den. Pěšky a jeepem se vrátíme přes Tatu zpět na Karakoram Highway, po které budeme pokračovat dále do Karímábádu. Na odpolední kávu se zastavíme u soutoku řek Indus a Gilgit, které od sebe rozdělují tři obrovská pohoří – Himálaj, Karákóram a Hindúkuš. 

Dva dny strávíme v Karímábádu a jeho blízkém okolí. Navštívíme pevnosti Altit a Baltit i vesnice pod nimi. Na západ slunce vyjedeme na vyhlídku Orlí hnízdo, ze které je za dobrého počasí vidět celkem devět šestitisícovek a sedmitisícovek, včetně dramatického špičatého Ladyfinger Peaku (6 000 m n. m.) a nejvyšší Rakapoši (7 788 m n. m.). Právě pohled na Rakapoši patří k nejpůsobivějším na světě. Hora se zvedá téměř o 6 000 výškových metrů přímo nad údolím Hunza, což představuje jeden z největších souvislých výškových rozdílů na Zemi. Také se vydáme na procházku ke snadno dostupnému ledovci Hopper.

Trek k Nanga Parbatu je známý a bezpochyby nádherný, ale mnoho lidí hodnotí jako ještě lepší zážitek méně známý výšlap do základního tábora pod sedmitisícovkou Rakapoši. Ta je sice o 338 metrů nižší, ale zblízka působí ještě mohutněji. První den vystoupáme do kempu, kde nás čeká jediná noc pod stanem. Druhý den se nám otevře úchvatný výhled na ledovec, podél kterého dojdeme do kempu, odkud se nabízí výhled na další ledovou pyramidu, Diran (7 266 m n. m.). Poté se vrátíme zpět do Karímábádu.

Posuneme se po Karakoram Highway zase o kousek dále do vesnice Passu. Po cestě se zastavíme u jezera Attábád, které vzniklo po sesuvu půdy v roce 2010 a přerušilo dopravní tepnu na více než 5 let a po tuto dobu se jezdilo přes jezero na lodích. Na břehu jezera si dáme čaj a projedeme se loďkou nebo vyrazíme na výšlap k vyhlídce a podíváme se na jezero shora. Poté se zastavíme ve vesničce Hussainí známé provazovým mostem přes řeku Hunza. 

Dominantou Passu je skalní „katedrála“ – dramatický zubatý hřeben tyčící se nad údolím do výšky 6106 metrů. Ten nám bude kulisou zatímco budeme poznávat okolí. Projdeme se kolem jezera Borith k ledovci Passu, nasajeme atmosféru starých vesniček a ochutnáme meruňky, kterými je region proslulý, zdolat můžeme nejvyšší schodiště v Pákistánu (1653 schodů) – vede k zřícenině pevnosti, ze které se naskýtá skvělý výhled na celé údolí Hunza.  

V této oblasti se většina cestovatelů otáčí, my ale jedeme dál. Čeká nás přejezd z Pákistánu do Číny přes nejvýše položený hraniční přechod na světě otevřený veřejnosti (4 693 m n. m.). Naším cílem je město Taškurgan v Pamíru. Vzdálenost není nijak velká, pouhých 280 km, a silnice jsou v dobrém stavu, ale kvůli byrokracii budeme na cestu počítat celý den. Pokud nám zbude čas, vyrazíme se projít k taškurganské kamenné pevnosti a po dvou suchých týdnech v Pákistánu zajdeme ochutnat ujgurské pivo Wusu. Od dnešního dne se bude velmi hodit znalost čínštiny průvodce, protože leccos domluví přímo na místě.

Dnes si uděláme denní výlet v okolí Taškurganu. Tato oblast Pamíru je obývána Tádžiky a najdeme tady hezká jezera, pastviny i fotogenické klikaté horské cesty. Kam se dostaneme, bude záležet na místních okolnostech v danou chvíli – jde o politicky citlivou oblast a ne všechna místa jsou vždy přístupná. 

Z Taškurganu nás čeká půldenní přesun po krásné, supermoderní silnici do Kašgaru, který si samozřejmě zpestříme zastávkou a procházkou u jezera Karakul. Nad ním se tyčí Muztagh Ata (7 546 m n. m.) a Kongur Tagh (7 649 m n. m.), nejvyšší hora Pamíru. Večer v Kašgaru oslavíme úspěšné dokončení celé Karakoram Highway!

Celý den strávíme v Kašgaru – tradičním kulturním hlavním městě Ujgurů. Nakoukneme do Id Kah, nejvýznamnější mešity celého Ujgurska, projdeme se po zbytcích starého města, vyzkoušíme tradiční tahané nudle či ujgurský chleba a grilované jehněčí. 

Z Kašgaru vyrazíme na denní výlet ke skalnímu oblouku Toshuk Tagh. Čeká nás pár hodin chození vyschlým údolím, za které budeme odměněni vyhlídkou skrz jeden z největších skalní oblouk na světě. Tento den slouží zároveň jako rezervní, pokud bychom se na cestě někde zasekali.

Pro jednou nás opět čeká hraniční a přejezdový den. Z Kašgaru vystoupáme do průsmyku Torugart (3 752 m n. m.), který odděluje Čínu a Kyrgyzstán, a na nocleh se pokusíme dojet do města Naryn. I zde platí, že vzdálenost není nijak velká, přibližně 350 km, ale hraniční byrokracie se pravděpodobně protáhne.

Z Narynu po snídani vyrazíme k jezeru Songköl. Pokusíme se ubytovat v jurtovém kempu a uděláme si trochu relaxační den. V Kyrgyzstánu se již sezóna blíží ke konci, tak doufejme, že nepřijde předčasně. Můžeme podniknout procházky kolem jezera, půjčit si loďky, ale oblast je známá primárně pro projížďky na koni. Večer budeme vyhlížet krásnou oblohu plnou hvězd bez světelného smogu. 

Užijeme si klidné ráno u jezera, poté vyrazíme do hlavního města Biškeku. Zastavíme se u věže Burana – (s trochou nadsázky) jediné historické památky v Kyrgyzstánu. Samostatně stojící minaret z 11. století a přilehlé pohřebiště je prakticky jediné, co se dochovalo z někdejšího města Balasagun, zastávky na Hedvábné cestě. Večer se projdeme monumentálním náměstí Ala Too se sochou hrdiny Manase, nakoupíme poslední suvenýry a dopřejeme si závěrečnou večeři. 

Ráno odletíme z Biškeku do ČR, přílet během dne.