Snad každý cestovatel má nějaké šrámy na duši a na těle. Možná kvůli nim nás Bosna láká víc než kdejaká modelka typu Švýcarsko. Bosna má těch šrámů víc než dost, stopy válek jdou i dnes vidět ve městech, v přírodě, ve výrazech tváří. Něčím je však země nesmírně krásná. Kromě přirozené krásy přírody v ní žijí lidé, kteří znovu a znovu nacházejí naději budovat svůj sen o svobodné a šťastné zemi, kde lidé žijí v míru. Poslední dobou se zdá, jako by tahle země tří národů už překonala svoji temnou minulost a znovu otevřela náruč všem cestovatelům, kteří chtějí objevovat nepoznané. Díky své poloze a směsici národů a kultur se země stala skutečným Orientem Evropy. Kromě islámských památek jako jsou staré mešity, medresy a koneckonců i pestré bazary nás můžou překvapit i evropské kostely nebo židovské synagogy. Kvůli stále dopadajícímu stínu války zde nepotkáme mnoho turistů, což je ale pro nás, pravé cestovatele, jedině dobře. Alespoň si totiž můžeme vychutnat krásu místních hor bez davů a párků v rohlíku.
 
Jednou z našich zastávek bude hlavní město Sarajevo, které si vysloužilo přezdívku “evropský Jeruzalém”. Určitě nevynecháme starou tureckou část Baščaršija, kde na tržišti ochutnáme rahat lokum. Podíváme se na starý zchátralý olympijský bobový komplex a skokanské můstky kousek od města. Zastavíme se na horské chatě Visočica, která je pro nás tradiční zastávkou a potkáním s přáteli - zde se rodily výpravy Expedition clubu. Vystoupáme na nejvyšší vrchol Bosny v národním parku Piva a užijeme si večery v chatičce v opuštěném pohoří Prenj. Vše v době, kdy se hory pomalu ukládají k zimnímu spánku, travnaté hřebeny zlátnou a počasí určuje naše plány do dalšího dne.

Láká tě to, ale obáváš se, zda na to fyzicky máš? Přestože chuť objevovat a dobrodružný duch jsou těmi nejdůležitějšími požadavky na účastníky, výprava klade i fyzické nároky. Nejsou však nijak přemrštěné a pokud ujdeš s krosnou 15 kilometrů nebo se vyškrábeš na horu, troufám si říct, že s trochou dobré vůle tuto výpravu zvládneš. Podzimní počasí je na Balkáně nevyzpytatelné, vždy ale přizpůsobíme program aktuálním podmínkám.

Průzkumník

Největší srdcař, který do klubu vkládá to nejlepší ze sebe, za každou cenu. Expe je jeho denním chlebem, jeho vášní a občas i noční můrou. Tom patří do hor a rozhodl se jít jim v životě naproti. Jeho snem je stát se horským vůdcem UIAGM a od roku 2022 je tomuto snu o pořádný krok blíže - stal se oficiálně adeptem na horského vůdce!

Tom Cimr

Babí léto v Bosně

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny. 

Večer nabalíme svačiny a placatky, naložíme krosny do auta a vydáme se směrem Bosna. V autě nás neminou veselé historky, pár tradičních expedičních písní, slivovička, aby se dobře spalo a pro řidiče máme připravený redbull :-) 

V ranních hodinách dojedeme do Sarajeva. Zajdeme na snídani, projdeme starou tureckou čtvrť Baščaršija s Gazi Husrevbegovou mešitou, medresou a bazary. Dáme si kafíčko z jezvy a probraní vyrazíme prozkoumat zbytky olympijských staveb v okolí města. Projdeme si bobovou dráhu a vylezeme na staré skokanské můstky. Večer přejedeme k našim starým kamarádům Mohamedovi, Enesovi a Ezrikovi na horskou chatu na Vysočici. Dáme si zaslouženou večeři, místní pivo a pálenku a přespíme v chatě, která položila základy Expedition clubu.



Dva dny strávené na Visočici využijeme na celodenní výlety do jednoho z okolních pohoří. Na výběr máme ostrý hřeben Visočice vedoucí na vrchol Vito (1960m), Vrchol Bjelašice se starou meteorologickou stanicí a její hřeben pokrytý vápencovými zapusťmi, nebo hřeben Treskavice, kdysi pokrytý minami z války ale dnes už bezpečný a opuštěný. Rozhodneme se podle počasí a nálady. Třetí den odpoledne se po návratu přesuneme do NP Piva do Sutjesky. Toto místo považuji za jedno z nejkrásnějších míst Balkánu. Pro svoji těžkou dostupnost tam jistě neuvidíme žádné organizované výpravy. I přesto, že se zde nachází nejvyšší hora Bosny, potkáme zde jen pár duší a vychutnáme si klid mezi několikasetmetrovými skalními stěnami. Autem vyjedeme až do sedla Prijevor. Spát budeme u auta ve stanu, hned vedle salaší a když budeme mít štěstí, můžeme si od místních pastevců koupit sýr, nebo jiné pochutiny.

Vyrazíme od auta k jezeru Trnovačko, neodmyslitelnému symbolu bosenských výprav. Jeho krásu doceníš až z vrcholů okolo díky krásnému srdcovému tvaru. Na jeho břehu postavíme stany kousek od černohorské "celnice", kterou obývá Miloš, napůl poustevník, napůl správce parku a pohraniční stráž. Na lehko se ještě vydáme zdolat vrchol Trnovački Durmitor, nebo alespoň prozkoumat jeskyni v jeho stěně. Večer nás čeká oheň u jezera, koupání a díky civilizaci v podobě Miloše klidně i pivo :)

Stany necháme ještě postavené u jezera a vyrazíme zdolat nejvyšší horu Bosny, Maglič 2386 m n. m.! Výstup není až na pár posledních metrů nijak náročný a i kdyby, sestupová cesta k jezeru je stejná jako nahoru a tak není problém se v části otočit. Po návratu pobalíme všechny věci a vrátíme se k autu. Čeká nás ještě přejezd do Mostaru, kde si užijeme atmosféru večerního města a pohodlí guesthousu, ve kterém přespíme.

Mostar je myslím nejkrásnějším městem Bosny. Utvářené především arabskou architekturou na deltě Něretvy. Zajdeme si tu na snídani a strávíme tu poklidné dopoledne. Odpočatí pak přejedeme do pohoří Prenj. Toto pohoří je přezdíváno bosenský Himálaj. na podzim zde určitě nepotkáme žádné velké výpravy, maximálně nějakou skupinku místních horských nadšenců. Jsou to skalnaté nádherné hory, které i tak skýtají skvělé podmínky pro pohyb na sněžnicích, díky pozvolným údolím. Večer přespíme v horské chatě Jezerce, která pojme cca 20 lidí a jsou zde kamna, takže si ji (doufejme) hezky vytopíme. 

Podnikneme výlet na jeden z mnoha vrcholků pohoří a užijeme si hor, které se pomalu ukládají k zimnímu spánku. Přespíme opět na chatě Jezerce.

Zabalíme se a sejdeme dolů k autu, kterým vyrazíme na dlouhou cestu domů. Po cestě ještě zastavíme v Jalanici u připomínky partyzánských válek - zbořeného mostu přes Něretvu, koupíme si poslední burek a neodvratně zamíříme k domovu. Příjezd do ČR ve večeních hodinách.

Bosna je bezpečná země. Reálné nebezpečí představují pouze stará minová pole, která ale máme perfektně zmapovaná. V oblastech, kde se nachází, se vůbec nebudeme pohybovat a půjdeme pouze po prověřených trasách.

Pojedeme, jak už je naším dobrým zvykem, v malé skupince. Odjezd je z Brna. Na přesném času se domluvíme podle možností každého z vás, ale vyrážet budeme ve večerních hodinách. Řídit bude většinu času průvodce, ale kvůli bezpečnosti se po předchozí dohodě vystřídá s dobrými řidiči z vašich řad (pouze na dálnici). 



Spát budeme 2x na horské chatě na Visočici,  1x v Mostaru v guest housu, 2x ve stanu v NP Sutjeska a 2x v otevřené chatičce na Prenji.



Jídlo není v režii průvodce a je na každém účastníkovi, jak si jej zajistí. Během cesty není problém zastavit na žádost v obchodech. Nečekejte ale supermarket. Osvědčilo se nám nakupování domácích potravin od místních nebo návštěvy malých venkovských obchůdků. Ceny nejsou vyšší než ty české. V horské chatě na Visočici určitě (nebo alespoň já) využijeme služby kuchařského umění Ezikovy manželky. Není problém si uvařit jídlo na vlastním vařiči. Přes den budeme jíst vlastní svačinky :-)



Budeme se pohybovat jak ve městě, tak v horách. Vezměte si proto s sebou normální oblečení, ale i oblečení na hory. Seznam doporučené výbavy najdeš v checklistu. Důležité části výbavy Ti případně zdůrazní průvodce. 


Snad každý cestovatel má nějaké šrámy na duši a na těle. Možná kvůli nim nás Bosna láká víc než kdejaká modelka typu Švýcarsko.

O nových výpravách chci vědět, jako první

Zjistit bližší informace

Babí léto v Bosně