Vždy jsme se chtěli vydat k místům, která jsou nedostupná, drsná a ve své tvrdosti krásná. Ať už jsou to odlehlé vrcholky hor, nebo zapomenuté země, o kterých ještě turisté nevědí. Jan Mayen nám pro svou nedosažitelnost léta unikal, i když naši pozornost přitahoval řadu let. Které jiné místo v sobě totiž dokáže skloubit naši lásku k polárním oblastem, zdolávání hor a zároveň nabídnout samotné dobrodružství jen v cestě k němu samotné? Drobný vulkanický ostrov je drobným kouskem pevniny někde mezi Grónskem, Islandem a Špicberky. Od hladiny moře se do výšky 2288m tyčí sopka Beerenberg, nejsevernější aktivní sopka na světě, naš cíl. Hora, na jejímž vrcholku stanulo jen pár lidí a pokud víme, tak žádný Čech. Má to totiž jeden háček: Dostat se tam.
 
Žádné komerční letiště na Mayenu nenajdeš. Jedinou možností je dostat se na ostrov lodí a přesně to máme v plánu. Poplujeme na speciálně upravené plachetnici uzpůsobené pro plavby v zamrzlých vodách s pravým mořským vlkem za kormidlem. Nemysli si, že se jen tak povezeš, posádku tvoří pouze naše malá expedice a kapitán Danny a práce je na lodi vždy dost. Čeká tě obsluha plachet i motoru, hlídky za kormidlem, údržba lodi, vaření pro ostatní v lodní kuchyňce a to vše na divokém a nevyzpytatelném Norském moři. Budeme bojovat s větrem a vlnami, zimou a mokrem. Chvíle strastí ale zastíní dlouhé západy slunce na nekonečném moři, plovoucí ledovce, kolem kterých popluješ tak blízko, že se jich málem můžeš dotknout a třeba uvidíme i velryby. Když se vše vydaří, spatříme pátý den na obzoru vrcholek Beerenbergu pokrytý ledovcem a pokusíme se o dobytí jeho vrcholu. Plavba tímto krajem je zajisté syrovým zážitkem místního světa, který je tak tvrdý, jako je krásný a zaryje se ti hluboko pod kůži. Výstup po strmých ledovcích na vrchol Beerenbergu svěříme do rukou a zkušenosti Martina, horolezce, který se popral už s řadou velikánů (včetně dvou osmitisícovek). Jeho tvrdohlavost a železná vůle tě sice nahoru nevynesou, ale můžeš se spolehnout, že i "suchozemský" cíl naší expedice bude stát za to a budeš mít maximální podporu. Jedinou oporou civilizace je tu pár výzkumných stanic a vojenská základna (čti budeme odkázání sami na sebe od chvíle, kdy nás Danny vyloží ze člunu na břehu).
 
No a hodí se napsat i něco k našemu kapitánovi - bez něj bychom se na tento zapomenutý kout země nedostali. Danny je opravdovým mořským vlkem, který obeplul celý svět a pro příležitosti, jako je tato vlastní plachetnici speciálně upravenou tak, aby mohla plachtit mezi ledovými krami a nepotopila se, kdyby jí snad náhodou něco trup prorazilo. Počítej s tím, že si nás vezme do parády a že tě zpátky na Islandu vysadí jako ostříleného námořníka, který nikdy nezapomene na to, jaké je to porvat se s živly a jakou radost přináší dobrý vítr v plachtách.
<div>
<div>
 
</div>
</div>

<blockquote class="blockquote">
<p style="border: 0px solid rgb(229, 231, 235); --tw-translate-x: 0; --tw-translate-y: 0; --tw-rotate: 0; --tw-skew-x: 0; --tw-skew-y: 0; --tw-scale-x: 1; --tw-scale-y: 1; --tw-scroll-snap-strictness: proximity; --tw-ring-offset-width: 0px; --tw-ring-offset-color: #fff; --tw-ring-color: rgba(59,130,246,.5); --tw-ring-offset-shadow: 0 0 #0000; --tw-ring-shadow: 0 0 #0000; --tw-shadow: 0 0 #0000; --tw-shadow-colored: 0 0 #0000; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px;">Náročnost plavby je těžko specifikovatelná - za ideálních podmínek se nejedná o nic extra náročného, vyžaduje ale jistou formu odolnosti. Moře je tu nevyzpytatelné a můžeme bojovat se špatným počasím a vlnami. Pokud nemáš vlastní zkušenosti s plachtěním, prober situaci s průvodcem. Nemusí to být překážkou, ale je dobré se připravit. 
<p style="border: 0px solid rgb(229, 231, 235); --tw-translate-x: 0; --tw-translate-y: 0; --tw-rotate: 0; --tw-skew-x: 0; --tw-skew-y: 0; --tw-scale-x: 1; --tw-scale-y: 1; --tw-scroll-snap-strictness: proximity; --tw-ring-offset-width: 0px; --tw-ring-offset-color: #fff; --tw-ring-color: rgba(59,130,246,.5); --tw-ring-offset-shadow: 0 0 #0000; --tw-ring-shadow: 0 0 #0000; --tw-shadow: 0 0 #0000; --tw-shadow-colored: 0 0 #0000; margin-right: 0px; margin-bottom: 0px; margin-left: 0px;">Výstup na Beerenberg vyžaduje nejenom dobrou fyzičku, ale i zkušenosti se v zimními podmínkami, pohybem na ledovci. A vůbec - trochu houževnatosti. Nejedná se o technický výstup, neustále se měnící počasí a relativně vysoké převýšení od moře ho dělají pořádným oříškem :) Kdo chce, na vrchol jít nemusí.
</blockquote>

Průzkumník

Největší srdcař, který do klubu vkládá to nejlepší ze sebe, za každou cenu. Expe je jeho denním chlebem, jeho vášní a občas i noční můrou. Tom patří do hor a rozhodl se jít jim v životě naproti. Jeho snem je stát se horským vůdcem UIAGM. Od září 2024 je tomuto snu o pořádný krok blíže - stal se oficiálně horským vůdcem - aspirantem a momentálně tak sbírá horskou praxi už vedením lidí v terénu.

Tom Cimr

Martin je bezesporu základní kámen Expedition Clubu.&nbsp;Nejenom proto, že umí být tak tvrdý, ale protože klub na něm z velké části stojí. Martin je ten, kdo udává směr a vizi klubu. Mluví za něj spousta činů a dlouhý výčet horských výstupů a expedic, které má na kontě.

Martin Ksandr

Expedice na Jan Mayen

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny.

Odlet do Reykjavíku z ČR. Přesun do Ólafsvíku na západním pobřeží Islandu. V Rybářské vesnici žije necelá tisícovka obyvatel, nachází se tu ale přístav, který bude naším výchozím bodem. Přespíme v hostelu a zajdeme se podívat do některé z přístavních hospod na dobrou večeři.

Ráno se v přístavu potkáme s Dannym - naším kapitánem a před tím, než nás vezme na palubu podstoupíme pořádné zaškolení. Seznámíme se se základy plachtění, obsluhou motoru a když s námi, jako s posádkou bude spokojený (může to zabrat i celý den), naložíme zásoby a zvedneme kotvu. Plavba k Jan Mayenu není žádná hračka. Podle počasí je to jedním směrem 4-5 dní na nevyzpytatelném moři bez možnosti vystoupit si na břeh. Ani samotné kotvení u ostrova není hračkou, tady se spolehneme na Dannyho letité zkušenosti a mistrovství v ovládání lodě.
 
Když nám bude počasí přát, měli bychom pátý den plavby spatřit Beerenberg. Aktivní sopku, která zabírá většinu rozlohy ostrova, tyčící se do hezkých 2277m nad moře. To by normálně nebylo tak moc, ale vzhledem k tomu, že její úpatí prakticky omývá příliv, není to rozhodně malý cíl. A hlavně, pokud víme, žádná česká výprava zatím na jejím vrcholu nestála! Na ostrov se dopravíme v nafukovacím člunu a zatímco Danny se pokusí udržet loď bezpečně zakotvenou u pobřeží, podnikneme výstup na vrchol. Nebude to hračka, ale v sázce je hodně! Už kolik let si v Expeditionu dáváme Beerenberg za cíl. Cesta nahoru je pokrytá ledovcem a vyžaduje dobrou fyzičku a odvahu. Budeme figurkami ve hře, kterou rozehraje počasí na hoře i na moři. Zatímco vrchol je často zahalený v mlze, neklidné vody ostrova jsou zrádné a nedá se v nich dobře kotvit. Jedno eso v rukávu ale máme - Martina, který už se popral s mnoha vrcholy (dokonce dvěma nad 8000m) a jeho železná vůle a zkušenosti nás nahoru nakonec dostanou. A že to má málo háčků? Na Mayenu lze bez oficiálních povolení strávit pouze 24 hodin. Pokusíme se ho sice získat, ale je udělováno spíš pro výzkumné účely a proto je docela možné, že náš útok na vrchol zvládneme během jednoho dlouhého dne!
 
Cesta zpět k pobřeží Islandu může znít, jako vydat se "stejnou cestou zpět". Na moři ale nic takového neplatí. Každý den je jiný. S trochou štěstí můžeš trávit dny u kormidla na příjemně se pohupující lodi a třeba i zahlédnout velryby. Možná nás čeká souboj s živly a divoká plavba na jih. Po cestě ještě zajedeme podívat k pásu ledu na severu dánské úžiny - průlivu mezi Grónskem a Islandem, který přes zimu skoro celý zamrzá a v létě nabídne neskutečné scenérie plovoucích ledovců.

Poslední den zakotvíme opět v Olafsviku. Tradice volá, abychom Dannyho pozvali na večeři do některé z místních hospod a výpravu řádně zapili. Pomůžeme s úklidem lodi jak se patří a po dlouhé době přespíme na pevnině v hostelu.

Rezervní den. Pokud ho nevyužijeme na moři, přepravíme se autobusem do Reykjavíku a projdeme si toto nádherné severské město. Spaní v hostelu.

Plavba na lodi s sebou nese objektivní riziko. Nejedná se o výletní superparník, ale o malou plachetnici se sedmičlennou posádkou. Máme ovšem na palubě opravdu zkušeného kapitána - Dannyho, kterému loď patří. Má za sebou nejednu plavbu, včetně vod okolo východního Grónska, kde kličkoval mezi ledovci, nebo Antarktidy. V rámci plavby jsi navíc plně pojištěný a budeme vybavení kvalitní výbavou. Součástí výpravy je i celodenní příprava na plavbu v marině.
<div> </div>

Celkem 3 nocí strávíme na Islandu v hostelu. 2 v Olafsviku před a po vyplutí, protože součástí je pořádné zaškolení na lodi a po návratu zase zvyk velí oslavit návrat s kapitánem. Poslední noc strávíme v Reykjavíku. Během plavby po norském moři budeme mít každý komfort svého lůžka v kajutě. V závislosti na počasí strávíme 3-4 dny výstupem na Beerenberg, během kterého budeme spát ve stanech.

Islandská kuchyně je svérázná, národním jídlem je fermentovaný žralok - no raději si užijeme jídlo na lodi. Na lodi je po celou dobu zajištěná plná penze, pouze se společně prostřídáme v tom, kdo ji bude vařit a kdo bude zrovna stát u plachet. Během výstupu na Beerenberg se budeme stravovat z vlastních zásob na plynových vařičích.

Seznam doporučené výbavy bude zaslán průvodcem před akcí a bude možné výbavu průběžně konzultovat. Jedinou povinnou výbavou na loď jsou gumáky se světlou podrážkou - dají se sehnat třeba v Decathlonu. Na lodi budeme mít zapůjčené tzv. oilskins - nepromokavé overaly s vestami, které nás na palubě ochrání před nepřízní počasí i další nezbytné zařízení (záchranné postroje, plovací vesty atd.)
Podrobný seznam výbavy nutné pro výstup na Beerenberg zašle před akcí průvodce. Budeme potřebovat stany, teplé spacáky a ledovcovou výbavu (zapůjčení výbavy na ledovec je v ceně expedice)

Na ty nejlepší příležitosti narazíš náhodou. Při naší výpravě zimním Grónskem jsem od jednoho z jejich kapitánů, Pavla, poslouchal historky o tom, jaké je to plachtit mezi krami východního pobřeží Grónska, o zážitcích s plachetnicí ve fjordech okolo Obanu. Když je třicet pod nulou, je myšlenka na vyhřátou kajutu lodi víc než lákavá a tak mi to uvízlo v hlavě. Teď s odstupem vidím, že jsme narazili na takový "mořský Expedition club". Danny - Zakladatel a náš kapitán na této výpravě provozuje flotilu plachetnic spolu s partou ostřílených kapitánů a umí se dostat do míst, která jinak přístupná nejsou. To vše na malých plachetnicích s úplně jiným přístupem, než komerční parníky. Svými schopnostmi to dotáhl tak daleko, že je to dneska on, kdo učí skoty plachtit. Proto jsem rád, že s nimi můžeme spolupracovat. Více o Gowestsailing najdeš <a href="https://www.facebook.com/gowestsailing" target="_blank" rel="noopener">ZDE</a>.

Vždy jsme se chtěli vydat k místům, která jsou nedostupná, drsná a ve své tvrdosti krásná.

Zjistit bližší informace

Expedice na Jan Mayen