Za pohořím Totes Gebirge neboli „Mrtvými horami“ se vydáme do Rakouska, přesněji do jeho severní části ‐ spolkových zemí Štýrsko a Horní Rakousko. Totes Gebirge tvoří největší vápencová náhorní pláň ve východních Alpách, což vzhledem k naší akci znamená "největší hřiště pro hrátky na sněžnicích". Průměrná nadmořská výška plošiny je od 1600 do 1800 metrů a vyrůstají z ní strmé vápencové štíty. To zaručuje relativně pozvolný a konstantní terén, který je pro "sněžnicování" stěžejní. Totes Gebirge je pro svou výjimečnost vyhlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Skutečnou ozdobou vápencových kamenných pouští, které budou v únoru samozřejmě pohřbeny pod sněhem, jsou četná jezera. Především pak "Zelená perla Totes Gebirge“, jezero Grundlsee, u kterého necháme auto a budeme pokračovat do výšin po svých.

Přestože chuť objevovat a dobrodružný duch jsou těmi nejdůležitějšími požadavky na účastníky, výprava klade i fyzické nároky, které však nejsou nijak přemrštěné. I tak je potřeba mít na paměti, že zimní přechod Totes Gebirge není procházkou růžovým sadem. Vše se bude odvíjet od sněhových podmínek. Připrav se na nízké teploty s možným větrem a pohyb v hlubokém sněhu. Za den ujdeme cca deset kilometrů. Bude zapotřebí trocha hecování se a vůle. Vše potřebné si samozřejmě poneseme v batohu s sebou.

Průzkumník

Největší srdcař, který do klubu vkládá to nejlepší ze sebe, za každou cenu. Expe je jeho denním chlebem, jeho vášní a občas i noční můrou. Tom patří do hor a rozhodl se jít jim v životě naproti. Jeho snem je stát se horským vůdcem UIAGM. Od září 2024 je tomuto snu o pořádný krok blíže - stal se oficiálně horským vůdcem - aspirantem a momentálně tak sbírá horskou praxi už vedením lidí v terénu.

Tom Cimr

Holka, co se ráda směje a podniká ty nejextrémnější cesty (nejen) na kole. Markéta Peggy Marvanová se zcela vymyká škatulkám. Nejen svou povahou, nýbrž i sportovními výkony. Při prvním pohledu by nikdo neřekl, že pro tuto malou blondýnku, budou závody na 24 hodin či 1000 mil s nadsázkou řečeno příliš krátké...

Markéta Peggy Marvanová

Totes Gebirge na sněžnicích

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny.

Odjezd z Brna kolem oběda. Po cestě se stavíme někde na jídlo a zastavíme se v Linci. Večer dorazíme k výchozímu bodu treku. Budeme spát poblíž auta ve stanech, které následně necháme v autech.

Ráno vyrazíme a večer dojdeme k Albert‐Appel‐Haus (winterraum 6‐8 osob). 9 km, převýšení 900 m. Minule nám to trvalo 8,5 hod. (začátek února). Na bivacích nikdo nebývá, ani podle knih. Mapa <a href="https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&amp;x=13.8564239&amp;y=47.6554796&amp;z=12&amp;rc=9fTyAxLz0VkDJxMQdH&amp;rs=osms&amp;rs=coor&amp;ri=20043875&amp;ri=&amp;mrp=%7B%22c%22%3A22%2C%22tt%22%3A3%7D&amp;mrp=%7B%22c%22%3A22%2C%22tt%22%3A3%7D&amp;rt=&amp;rt=">ZDE</a>

Z chaty Albert‐Appel‐Haus půjdeme na Pühringer Hütte 1638 m (winterraum pro 20 osob) u jezírka Elmsee. Celkem 10 kilometrů. Po cestě půjdeme okolo jezírka Wieslacke a podejdeme pod trojicí nádherných vrcholů Wildgossel, Scheiblingkogel, Salzoen. Minule nám to trvalo 7,5 hodiny

Z chaty Pühringer Hütte vyrazíme cestou č. 201 směrem ke Grosser Prielu (nejvyšší vrchol Totes Gebirge - 2515 m) na bivak Prielschutzhaus 1420 m (winterraum pro 10 osob). Celkem 9 km. Minule nám to zabralo 7 hodin.

Sestup z chaty Prielschutzhaus do vesnice Hinterstoder (7 kilometrů, 850 výškových metrů dolů, cca 2,5 hod. cesty). Průvodce vyrazí trochu dříve a vrátí se pro auto. Po cestě se pokocháme vodopádem Klinser Fall. Ochutnávka rakouské kuchyně, zhodnocení výstupu a návrat do ČR.

Největší objektivní nebezpečí představují laviny, ale vzhledem k tomu, že náš trek vede tou nejhlavnější cestou v údolí, neměl by být problém. Všichni účastníci však budou zaškoleni, jak se v případě laviny chovat. Počítej s tím, že na přechod bude třeba standardní lavinová výbava - pípák/sonda/lopata. V terénu ti bude asistovat a dohlížet na tvou bezpečnost zkušený horský průvodce - Ondra je záchranář z povolání a instruktor na našich lavinových kurzech. Pokud se chceš o lavinové problematice dozvědět víc, můžeš se zúčastnit našeho lavinového kurzu!

Pojedeme, jak už je naším dobrým zvykem, v malé skupince. Pro dopravu použijeme jednu z našich expedičních dodávek. Řídit bude většinou průvodce, ale po domluvě nebo v případě nutnosti i některý z účastníků. A dopravu na místě zařizují naše nohy :‐)

Spát budeme postupně v horolezeckých bivacích/winterraumech Albert‐Appel‐Haus, Pühringer Hütte a Prielschutzhaus. Spacák a karimatka bude určitě potřeba. Pro ty, kteří ve winterraumu nikdy nespali, to může být rovněž zážitek. Ve winterraumu je zvykem, že se nechává na místě v kasičce pár euro na provoz. Kolik to je, upřesním - ale jedná se cca o 10/20 euro podle toho, jestli jsi členem rakouského Alpenverreinu.
<p style="box-sizing: border-box; margin-top: 0px; margin-bottom: 1rem; color: rgb(133, 135, 150); font-family: Nunito, -apple-system, BlinkMacSystemFont, 'Segoe UI', Roboto, 'Helvetica Neue', Arial, sans-serif, 'Apple Color Emoji', 'Segoe UI Emoji', 'Segoe UI Symbol', 'Noto Color Emoji'; font-size: 16px; font-style: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; orphans: 2; text-align: left; text-indent: 0px; text-transform: none; widows: 2; word-spacing: 0px; -webkit-text-stroke-width: 0px; white-space: normal; background-color: rgb(255, 255, 255); text-decoration-thickness: initial; text-decoration-style: initial; text-decoration-color: initial;">

Jídlo není v režii klubu a je na každém účastníkovi, jak si jej zajistí. Během cesty není problém zastavit na žádost v obchodech, ale na místě už si vše nesete na zádech. Půjdeme „na těžko“, takže i jídlo si poneseme s sebou. Vařit budeme na plynových vařičích. Ve winterraumech je možné zatopit si v kamnech a rozehřát tak sníh.

Cílem této akce není honba za nějakým nejvyšším bodem, i když je zahrnut v plánu výpravy. Půjde především o to naučit se pohybovat na sněžnicích a zjistit, co znamená spojení "zimní Alpy" se všemi slastmi a strastmi. Tedy odolávat mrazivému vichru, stoupat hlubokým sněhem, nést na zádech jídlo na čtyři dny a vyzkoušet si ranní rozmrzání v botách. Nemine tě ani celodenní těšení se na teplý čaj, což ti kolem oběda přijde jako nepředstavitelná meta. Po cestě mineme desítky vápencových špic, které budou dráždit především horolezeckou duši.

Zjistit bližší informace

Totes Gebirge na sněžnicích