V letech 2024 a 2025 jsme přešli celou Starou Planinu - celkem 700km. To však není jediná bulharská výzva, kterou máme v hledáčku. Nemáme malé cíle! Tentokrát vyrazíme po mezinárodní turistické trase E4 ze Sofie na jih - směr Řecko, směr Soluň. Co nás čeká na této ikonické trase? Náročný terén čtyř krásných pohoří, přechod bulharsko-řecké hranice, nejvyšší vrcholy Balkánu a každý den zázemí horské chaty s rakijou k večeři. Balit se budeme nalehko, stejně jako kdysi Cyril a Metoděj. Jen půjdeme naopak. Směrem k moři, ze kterého slunce každé ráno vychází a večer zapadá.

Pokud se chceš zúčastnit této výpravy, nesmí ti dělat problém chůze po horách s batohem na zádech. Předpokládáme, že už s tím máš nějaké předešlé zkušenosti. Rámcově se jedná o 22 km s osmikilovým batohem pár dní po sobě. K tomu přidej průměrné denní převýšení okolo 1000 výškových metrů. Abychom měli batoh co nejlehčí, budeme spát na chatách, takže stan, karimatku, jídlo i vaření můžeš nechat doma. Budeme se navíc blížit k moři, takže výškové metry nám budou hrát do karet!

Průzkumník

Martin je bezesporu základní kámen Expedition Clubu.&nbsp;Nejenom proto, že umí být tak tvrdý, ale protože klub na něm z velké části stojí. Martin je ten, kdo udává směr a vizi klubu. Mluví za něj spousta činů a dlouhý výčet horských výstupů a expedic, které má na kontě.

Martin Ksandr

Filip je nedílnou součástí Expedition Clubu už řadu let. Společně jsme zažili výstup na Gasherbrum II (8035m), vylezli na Muztagh Atta (7556m), přešli zamrzlé jezero Khovsgol v Mongolsku, absolvovali šílenou jízdu autem přes mauritánskou poušť nebo prošli krajinou ledních medvědů na Špicberkách.  Filip také s Expedition Clubem během tří výprav přešel celé 700km dlouhé pohoří Staré Planiny.

Filip Vítek

Přes Rilu a Pirin k Egejskému moři - E4

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny.

Přílet do Sofie, nákup plynových bomb a odjezd rovnou z letiště na začátek treku. Pokud přiletíme pozdě večer, přespíme ještě v Sofii.

Putování po horských chatách směrem k Egejskému moři. Plánovaná trasa vede z Bulharska do Řecka a vypadá přibližně <a href="https://mapy.com/s/dokuhapole">TAKTO</a>. Každý den nás čeká přibližně 22 kilometrů a 1000 výškových metrů – někdy méně, někdy víc, podle toho, kde se nám podaří najít chatu na přespání. První část ubytování si zarezervujeme dopředu, aby jednotlivé dny hezky navazovaly. V závěru už ale můžeme improvizovat, podle počasí, nálady ve skupině nebo toho, jak nám to půjde pod nohama. Proto se hodí mít s sebou lehký spacák – kdyby na nás třeba nezbyla postel a museli jsme se natáhnout na zemi v některé z horských nocleháren. Plán je ale takový, že každý den budeme spát vevnitř!
 
V Bulharsku projdeme čtyři pohoří, z nichž všechny sahají nad 2000 metrů. Nejvýš nás vynese Vichren (2 914 m n. m.) – druhá nejvyšší hora Balkánu. Zhruba jedenáctý den překročíme hranici do Řecka, a to stylově, přechodem přes vrchol Gotsev (2212 m n.m.) v pohoří Slavynka. Díky tomu, že je Bulharsko nově v Schengenu, nemusíme řešit žádný oficiální hraniční přechod.
 
Závěr přechodu patří řeckému pohoří Vrontous. Z jeho nejvyššího bodu půjde v dáli vidět hladina <a href="https://maps.app.goo.gl/zC4g8CbzrTzrQV3u9">Egejského moře. </a>Pak už jen sestup do města Serres nebo Sidirokastro a cesta až k moři. Po skoro 300 kilometrech v horách se konečně svlažíme ve moři. Oslava na pláži zajištěna!

Dnešní den máme jako rezervu, pro případ, že bychom se na treku někde zdrželi. Pokud půjde všechno podle plánu, čeká nás zasloužený relax na jedné z písečných pláží u Egejského moře. A pokud budeme mít chuť, přesuneme se navečer do Soluně, projdeme si město a užijeme si i trochu kultury. Noc strávíme pohodlně na hotelu.

Dáme si dobrou snídani a odlet domů ze Soluně

Na akci nám nehrozí žádná specifická rizika. V horách žijí medvědi a vlci, nicméně střetnutí s nimi je spíše raritou a pravděpodobněji budeme muset odhánět pastevecké psy. Budeme se ale pohybovat ve skupině a proto nám od nich veliké nebezpečí nehrozí. Můžeme čekat teplé počasí, které se může změnit v bouřku. Rovněž můžeme potkat zbytky sněhových polí, případně kvůli nim budeme muset nějaký hřeben podejít. Naše trasa nám ale umožňuje vždy ustoupit do údolí k civilizaci a navíc vede přes útulné chaty, kde budeme přespávat.

Cestovat budeme, jak už je pro nás typické, v menší skupince lidí. Na místo se dopravíme letecky. Využijeme pravidelné spojení nízkonákladovek do Sofie, kam létá spousta letů. Zpět poletíme přímým letem ze Soluně (Thessaloniki). Ušetříme si tak strastiplnou dvacetihodinovou cestu jedním směrem a vyhneme se rovněž čekání na hranicích. Myslím, že to všichni ocení.

Využijeme možnosti spát na místních chatách. Ulehčíme tak i našim batohům. Jídlo si můžeme každý večer koupit, i když výběr na chatách není zrovna veliký. Kdo chce, může si i vařit na plynovém vařiči. V tom případě doporučujeme jídlo nakoupit doma, není ale problém něco dokoupit v místních obchodech. Na horských chatách si můžeme dát pivo nebo teplé jídlo a ještě víc tak ušetřit váhu, kterou poneseme na zádech. Po návratu z hor určitě nepohrdneme možností nacpat si břicha výtečným řeckým jídlem před cestou domů.

Budeme se pohybovat primárně na horách. Oblečení do města nech tentokrát doma. Jak je psáno výše, chceme jít co nejvíce na lehko, a proto bychom se rádi se vším všudy vlezli do 8 kg (ideálně 6 kg). Jelikož budeme spát na chatách, můžeš stan, karimatku, jídlo i vaření nechat doma. Doporučujeme ovšem tenký spacák s komfortem aspoň +8 stupňů a to hlavně z hygienických důvodů, nebo pro případ nouzového přespání.  Seznam doporučené výbavy najdeš v členské sekci hned po přihlášení. Důležité části výbavy Ti případně zdůrazní průvodce. Pokud ti něco z výbavy chybí, můžeš si to u nás půjčit. Půjčovnu najdeš na Expedičním eshopu <a href="https://www.expeditionclub.cz/pujcovna" target="_blank" rel="noopener">ZDE</a>. 
 
Stejně tak, pokud se ti líbí naše filosofie, můžeš nás reprezentovat na horách i jinde. Připravili jsme pro tebe v e-shopu pár <a href="https://www.expeditionclub.cz/obchod" target="_blank" rel="noopener">expedičních vychytávek</a>, které by se ti mohly na výpravě hodit.

Trasa E4 je sice méně než poloviční co do délky oproti hřebeni Staré Planiny (Kom–Emine), ale je technicky náročnější a má téměř stejné převýšení, takže nás pořádně prověří.  Obrovskou výhodou bulharských hor je, že se dá jít nalehko od chaty k chatě, bez těžkých batohů, a proto toho naplno využijeme i my. Během přechodu nás čeká čtveřice pohoří, která se tyčí vysoko nad 2000 m n.m.. Rila s nejvyšší horou Balkánu Musalou (2 925 m n.m.), divoký a skalnatý Pirin připomínající Západní či Vysoké Tatry a méně známé, ale nádherné masivy Vitoša a Slavyanka, které svou povahou připomínají Nízké Tatry. Každé z těchto pohoří má svůj vlastní charakter a atmosféru. Od zaoblených travnatých hřebenů, až po ostré žulové vrcholy střechy Balkánu. Hory jsou to krásné, o tom není pochyb, my to ale navíc umocníme týmovým duchem, sdílením zážitků a vzájemnou podporou ve skvělé partě.

Dvě nejvyšší pohoří Balkánu. Patnáct dní v horách. Z Bulharska až k Egejskému moři. Tohle je ta pravá bulharská výzva!

Zjistit bližší informace

Přes Rilu a Pirin k Egejskému moři - E4