Divoké a málo známé pohoří Maramureš tvoří hranici Rumunska s Ukrajinou. Ze zalesněných kopců vyčnívají odkryté hřebeny, v létě poseté stády ovcí, v zimě bílé a opuštěné. S prvním sněhem se hory vylidňují a život se do nich vrací až na jaře, kdy jsou hřebeny opět přístupné. Dostat se v zimě do nitra hor vyžaduje čas a námahu, proto jsme zvolili strategii mnohem zábavnější - Dostat se z nich ven! V minulých stoletích vyřešili místní dřevorubci zásadní problém, jak dostat dřevo z hor do údolí důmyslnou sítí úzkokolejné železnice. Ta v nezměněné podobě stále funguje, i když pouze jako turistická atrakce. Původní parní vlaky s vagony, které zažily nejednu jízdu každý den vyrážejí do kopců, které v zimě obývají jen spící medvědi. My se touto železnicí dopravíme na začátek naší trasy. Zpáteční lístek nebude třeba, podnikneme pětidenní trek na sněžnicích přes vrcholky Maramureše až zpět k autu. Zázemím nám budou opuštěné salaše a stany, společnost si v neskonalé samotě budeme muset dělat navzájem. Zimní výpravy na více dní s sebou vždy přináší radost a překonání sebe sama, stejně jako nekomfort a zimu a to je pravou podstatou takových dobrodružství. Přidej k tomu trochu neznáma z málo objevené krajiny a charakteristický kolorit balkánského venkova a vznikne ti koktejl, který musíš ochutnat! Půjdeš to doho s námi?

Zimní přechody jsou na náročnost velmi specifické - záleží na podmínkách, které nám zima nachystá. Ideální je mít alespoň nějaké zkušenosti se spaním na sněhu a jistou dávku odolnosti. Plánovaná trasa není vyloženě náročná na počet kilometrů a převýšení, spíš nabízí dostatečné rezervy a možnost prodloužení, kdybychom měli času nazbyt. Opravdová náročnost se skrývá spíš v houževnatosti nutné k odpočinku v zimních podmínkách. Ohledně náročnosti i určitě poví vše podrobněji průvodce.

Průzkumník

Největší srdcař, který do klubu vkládá to nejlepší ze sebe, za každou cenu. Expe je jeho denním chlebem, jeho vášní a občas i noční můrou. Tom patří do hor a rozhodl se jít jim v životě naproti. Jeho snem je stát se horským vůdcem UIAGM. Od září 2024 je tomuto snu o pořádný krok blíže - stal se oficiálně horským vůdcem - aspirantem a momentálně tak sbírá horskou praxi už vedením lidí v terénu.

Tom Cimr

Ve svém volném čase se Michal věnuje hlavně lezení a horolezení. Má za sebou nějaké skalní prvovýstupy na Balkáně či výstupy a lezení na opravdu vysoké hory v Himálaji a Tien-šanu. Naplňuje ho, když může své zkušenosti předávat ostatním a posouvat lidem hranice. Drží si přirozený nadhled a rád hledá řešení v nestandardních situacích.

Michal Šťastný

Na sněžnicích přes Maramureš

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny.

Večerní odjezd z Brna přes Slovensko a Maďarsko do Rumunska.

Brzy ráno dorazíme do kouzelné vesničky Viseu de Sus. V podhůří Maramureše a Rodny bylo vždy dominantním zdrojem obživy lesnictví a hřebeny hor jsou protkané důmyslnou úzkokolejkou, kteří dříve svážela vytěžené stromy do údolí. Nasedneme do parního vlaku a necháme se vyvézt do nitra hor, zpáteční lístek ale nevyužijeme, jen co vystoupíme z vlaku, je to na našich nohách :) Vypravíme se zalesněnou krajinou směrem k odkrytým hřebenům Pietrosu Bardau (1850m). Na jeho úpatí, buď ve stanech, nebo v opuštěných salaších strávíme první noc.

Vystoupáme na vrchol Pietru Bardau a užijeme si výhledů z otevřeného hřebene. V létě jsou hřebeny frekventovaným místem plným stád, v zimě v nich ale nepotkáme ani živáčka. Salaše jsou přes zimu opuštěné a místní do hor v zimě nechodí. Užijeme si tedy výhledy na hřeben Rodny sami. Spát budeme opět ve stanu nebo v opuštěných salaších před vesnicí Luhei.

Sejdeme do vesnice a když se zadaří, třeba si dopřejeme chvíli tepla a dobrý oběd v některé z místních hospůdek. Pokud budou přes zimu všude zavření, zatneme zuby a zahřejeme se výstupem na vrchol Mihaliecu. Spát budeme ve stanu na hřebeni pod vrcholem.

Vystoupáme k zamrzlému plesu pod vrcholem nejvyššího vrholu Farcau (1961m). Tam postavíme stany, ve kterých necháme věci a vystoupáme na vrchol. Spát budeme na zamrzlém plese na opravdu kouzelném místě těchto hor.

Zabalíme věci a vyrazíme dolů po hřebeni do vesnice Repedea, která bude naším finálním cílem. Necháme se odtud odvézt zpět k autu a hned kousek od něj se ubytujeme ve vesnici Borsa u našeho známého v krásné chaloupce. Odpočineme si ve vyhřívané bani s místní kořalkou a oslavíme konec výpravy.

Každá výprava jednou končí. Zajedeme se podívat na roubený kostel v Borse, pokud budeme mít štěstí, stihneme i místní trh a pak už vyrazíme na cestu do Brna. Příjezd v odpoledních hodinách.

Zimní krajina s sebou přináší objektivní rizika, která nemůžeme podceňovat. Největší objektivní nebezpečí představují laviny. Vzhledem k tomu, že cesta vede po hřebeni, lavinové nebezpečí moc nehrozí (pokud se teda neztratíme). Samozřejmě nenecháme nic náhodě a kromě sněžnic a trekových hůlek bude v povinné výbavě i lavinové vybavení - sonda, lopata a pípák. Naučím tě technikám lavinového vyhledávání, prevenci a použití v akci. Ačkoli jsou hory odlehlé, bývá na nich často signál ze vzdálených údolích a v Rumunsku funguje kvalitní horská služba. Nemusíš se tak bát absolutní izolovanosti v případě problémů na výpravě.

Do Rumunska je možné cestovat pouze s občanským průkazem. Doporučujeme vzít na cestu dva platné cestovní doklady, abychom předešli nepříjemnostem v případě ztráty.

Cestovat budeme, jak už je pro nás typické, v menší skupince lidí. Dopravíme se po vlastní ose do cíle naší cesty pomocí devítimístné expediční dodávky. Řidičem bude po většinu času průvodce, ale kvůli bezpečnosti se po předchozí dohodě na dálnici vystřídá se zkušeným řidičem z vašich řad. Cesta povede přes Maďarsko až do Rumunska.

Celkem 4 noci strávíme venku ve stanu. Pokud se nám poštěstí, přespíme v opuštěných salaších na hřebeni. Salaše jsou takovou loterií výpravy - potkáme jich spoustu a pokaždé zůstanou otevřené jiné, někdy všechny, indy žádná. Když se nám ale poštěstí, rádi využijeme. Poslední noc po návratu z hřebene přespíme v krásné chaloupce od našeho známého. Ohřejeme se a užijeme si i horkou vířivku a místní pálenku.

V rámci výpravy není zajištěno občerstvení a stravování. Stravování je ponecháno individuálně na každém účastníkovi. Do hor si poneseme vlastní jídlo a vařit budeme na plynových vařičích. Poslední den samozřejmě neodoláme a ochutnáme něco z místní kuchyně.

Detailní seznam výbavy bude poslán cca 2 měsíce před výpravou. Povinnou výbavou bude kompletní lavinová výbava (pípák, sonda a lopata). Seznam doporučené výbavy najdeš v tomto <a href="https://storage.googleapis.com/expedition-club/upload/sneznice_img.png" target="_blank" rel="noopener">checklistu.</a> Důležité části výbavy Ti případně zdůrazní průvodce. Pokud ti něco z výbavy chybí, můžeš si ji půjčit u nás. Expediční půjčovnu najdeš <a href="../../pujcovna" target="_blank" rel="noopener">ZDE</a>.  Stejně tak, pokud se ti líbí naše filosofie, můžeš nás reprezentovat na horách i jinde. Připravili jsme pro tebe v e-shopu pár <a href="https://www.expeditionclub.cz/obchod">expedičních vychytávek</a>, které by se ti mohly na výpravě hodit.

Zázemím nám budou opuštěné salaše a stany, společnost si v neskonalé samotě budeme muset dělat navzájem

Zjistit bližší informace

Na sněžnicích přes Maramureš