Už jsme s děckama zažili ledacos. Afriku, surfování, sopku, nespočet čundrů... Ale pořád chybí to hlavní. To na co je dobré si počkat. Asi taky tajně doufáš, že tvoje děti budou hory bavit. Možná proto jsi je do nich dosud nenutil. Už nám ale dospívají a už je čas, ať si udělají vlastní názor. Vyrazíme na úplný východ Slovenska a v tomto romantickém kraji poznáme, jaké to je se dělit o jídlo, posedět společně u ohně nebo také utíkat před deštěm.

<blockquote class="blockquote">Trek je to mírně náročný, strávíme šest dní na hřebeni, jídlo si poneseme na celou dobu, vody je v horách naštěstí dost. Denně ujdeme něco kolem 10km. Možnost ústupu a zkrácení treku je téměř kdykoliv. Spát budeme v útulnách a bivacích či pod vlastním tarpem. Ber tuto výzvu i jako tvoji šanci se začít hýbat a přes prázdniny něco málo natrénovat. Společně to zvládneme!</blockquote>

Průzkumník

Martin je bezesporu základní kámen Expedition Clubu.&nbsp;Nejenom proto, že umí být tak tvrdý, ale protože klub na něm z velké části stojí. Martin je ten, kdo udává směr a vizi klubu. Mluví za něj spousta činů a dlouhý výčet horských výstupů a expedic, které má na kontě.

Martin Ksandr

Filip je nedílnou součástí Expedition Clubu už řadu let. Společně jsme zažili výstup na Gasherbrum II (8035m), vylezli na Muztagh Atta (7556m), přešli zamrzlé jezero Khovsgol v Mongolsku, absolvovali šílenou jízdu autem přes mauritánskou poušť nebo prošli krajinou ledních medvědů na Špicberkách.&nbsp;

Filip Vítek

Tátové s dětmi. Poloniny - náš první přechod hřebene

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny. 

Potkáme se ráno v Brně v expediční klubovně a vyrazíme na dlouhou cestu na východní Slovensko. Naším cílem bude hřeben Polonin a Bukovských vrchů - schovaného výběžku Karpat táhnoucí se po hranici Polska a Slovenska až k Ukrajině. Odpoledne necháme auto v Medzilaborce a vyšlápneme první výškové metry na hřeben Ľupkovského průsmyku.

Čeká nás bezmála 60 km hraniční stezky vinoucí se z jednoho vrcholu na druhý. Na těch vyšších vykouknou typické vypásané louky, v nižších částech se hřeben schovává do hustých lesů. Společnost nám budou dělat snad jen ojedinělí turisté. Spát budeme vždy ve volně přístupných útulnách, u kterých jsou také dostupné zdroje vody.

Průvodce se brzy ráno oddělí od skupiny a vyrazí zpět pro auto. Ostatní pomalu sestoupíme do Nové Sedlice, kde je na kraji civilizace poslední útulna, která nám poskytne přístřeší na tuto noc. 

Přivstaneme si a přejedeme do vesnice Snina, odkud nalehko vystoupáme na vrchol Vihorlatu. Samotný masiv Vihorlatu je impozantním sopečným výtvorem, který je navíc díky vojenskému prostoru minimálně navštěvovaný. Užijeme si z něj parádní výhledy a sestoupíme stejnou cestou. Buď budeme bivakovat někde poblíž civilizace nebo se přiblížíme nějaké zajímavosti, kterou budeme chtít na Slovensku ještě navštívcit, ať se trochu zkulturníme a zkrátíme si cestu.

Program dle nálady a chuti, pomalý návrat do Brna.

Na této výpravě nehrozí žádná mimořádná bezpečnostní rizika.&nbsp;Uvědomujeme si troufalost toho jít několikadenní přechod s dětmi. Vše bude podřízeno bezpečnosti. Vybrali jsme hřeben, který je celý luční. Pokud by se na nás hnala fronta špatného počasí, samozřejmě z hřebene hned sestoupíme a co více se může stát, než že to nepřejdeme :-) Filip je zároveň licencovaný horský průvodce a bude s tatíkama vše konzultovat předem.

Cestovat budeme, jak už je pro nás typické, v menší skupince lidí. Dopravíme se po vlastní ose do cíle naší cesty pomocí devítimístné expediční dodávky. Řidičem bude po většinu času průvodce, ale kvůli bezpečnosti se po předchozí dohodě na dálnici vystřídá se zkušeným řidičem z vašich řad. 

Spát budeme v otevřených útulnách, nebo ve stanech u nich. Spacák a karimatka tedy s sebou. Pokud se domluvíme, můžeme jednu noc strávit uvnitř na ubytování.

Na horách si budeme vařit z vlastních zásob na plynových vařičích. Jídlo vezmeme z domu, po cestě už není možnost žádné dokoupit. Můžeš se ale spolehnout, že si dopřejeme nějaké místní dobroty jen co sejdeme opět dolů do civilizace.

Seznam doporučené výbavy ti zdůrazní Filip cca měsíc před výpravou. Budeme ovšem potřebovat vybavení na hory - od stanu, přes spacák, vařiče atd. Vše společně sladíme ať neneseme nic navíc. Budeme s dětmi fungovat nikoliv ve dvojicích, ale co nejvíc všichni společně. Pokud ti něco chybí, můžeš si to půjčit u nás v půjčovně - <a href="https://www.expeditionclub.cz/pujcovna" target="_blank">ZDE</a>.

Poloniny nejsou jen slovenský národní park Poloniny, je to výraz pro nezalesněné plochy na hřebenech slovenských, polských a ukrajinských Karpat. Slovo polonina se vyvinulo ze staroslovanského slova polnina, což znamená pusté a neužitečné místo. Díky tomu si tato oblast stále zachovává jistou divokost, nenavštěvují ji davy turistů a ještě méně z nich projde celý hřeben. Na hřebeni najdeš sem tam postavenou útulnu, která poskytuje přístřeší turistům, které zastihla noc, nebo nepřízeň počasí, jinak cestu lemují jen hraniční kameny. Na závěr výpravy vystoupáme taky na vrchol Vihorlatu, sopečného masivu, který je unikátní především pro svou nepřístupnost. Vrchol se nachází ve vojenském prostoru a ještě před nedávnou dobou nebyl vůbec přístupný, krajina si tak kolem něj zachovává unikátní ráz a stále zůstává lehce skrytá běžnému turistovi.&nbsp;Na zpáteční cestě si také najdeme prostor na nějakou tu odměnu. Cukrárna, aquapark, hrad či zámek. To už bude jen na naší domluvě.

S ohledem na náročnost akce je jasné, že ty jako táta musíš mít vztah k horám a zkušenosti s jejich zdoláváním. Například přechod Malé Fatry apod. Bylo by fajn, abyste spolu nestanovali poprvé a měli jistý prvek společné vůle a chutě zdolávat překážky. Určitě přijdou okamžiky kdy tátové i děti budou muset zatnout zuby a to není prostor pro naše věčné rodičovské otázky "Jsi v pohodě? Zvládneš to?". To je prostor pro režim "musím". A i ten je někdy dobré potrénovat. Chlapská parta pak vytvoří prostředí, které je skvělé pro výchovu dětí - volný prostor pro zábavu s malým množstvím pravidel, která však budou nepřekročitelná. Jelikož jsou děti živel a jsou nevyzpytatelné, program přizpůsobíme jejich potřebám a vzájemně si vypomůžeme, když bude mít někdo z nás otcovské povinnosti.&nbsp; Tátové s dětmi respektují tato pravidla: 1. Když jsou tatínci v pohodě, jsou děti v pohodě.2. Vyhledáváme dobrodružství.3. Děti potřebují hranice a uvnitř nich svobodu.4. Děti (všechny) poslouchají tatínky (všechny).5. Cestujeme skromně, i když nemusíme.

Je čas. Naše děcka už mají mezi osmi a deseti lety, tož vyrazíme společně na přechod hřebene. Natěžko, bez kompromisů. Slovenské Poloniny, to bude tátovská epická romantika.

O nových výpravách chci vědět, jako první

Zjistit bližší informace

Tátové s dětmi. Poloniny - náš první přechod hřebene