Krajina východního Pobaltí není úplně turistickým "hotspotem", ale právě to nás do ní táhne. Málo lidí, krásná jezera se saunou na břehu, delikátní baltské speciality na každém kroku a parádní šotolinové cesty jak stvořené na gravela. To vše zabalené v jarních barvách přírody v rozpuku. Tuhle krásu kolem navíc dokážeš na kole vstřebat mnohem lépe, než kocháním se z okénka jedoucího auta. Pokud jsi někdy chtěl zažít cykloakci s Expe, tohle je ta příležitost. Těžko totiž říct, kolik se jich ještě bude opakovat.

<blockquote class="blockquote">My ostatní si hádám trochu mákneme! Zážitky ale budou parádní. Aspoň jednou v životě bys už měl mít ujeto aspoň 150 km, ať víš, do čeho jdeš. Počítej s průměrem cca 20 km/h.&nbsp;Popravdě, pro účast bys měl mít něco naježděno - denně je to skoro 120 - 150 km. Převýšení je ale skoro zanedbatelné a spíme vždy pod střechou, takže toho nemusíš moc táhnout.&nbsp;</blockquote>

Výsadkář

Skvělý sportovec a dobrodruh tělem i duší, který k životu bytostně potřebuje překonávat výzvy.&nbsp;Ondra je jeden z garantů výprav a zároveň tvůrce vizuálního a kreativního obsahu EC. Vedle březové kůry a zavíracího špendlíku má v Kápézetce taky svůj dron, se kterým dělá dechberoucí záběry ze všech koutů planety. &nbsp;

Ondřej Švirák

Honza je orienťák. To znamená, že se s ním určitě v horách neztratíš, i kdyby vypadly všechny internety a satelity světa. Práce s mapou a buzolou je jeho denním chlebem a kromě toho miluje stopování a divoký východ (zejména Balkán a postsovětské země).

Honza Bořil

Pobaltí na kole

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny. 

Využijeme noční vlak z Brna ve dvě ráno přímo na vídeňské letiště, kde v 6 ráno odletíme do Tallinnu. Pokud tomu bude vlakové řády přát, prosvištíme si centrum, tak jako tak ale cobydup skočíme na vlak do Tartu. Tam začneme naši velkou cestu na jih. První den nás čeká cca 90 km, spát budeme poblíž nejvyšší hory Estonska - Suur Munamägi (318 m n. m.)

Tři dny si budeme užívat jízdu na kole. Kdo už to někdy zažil, ví, jaká je to svoboda. Neřešíš nic, než pohled vedle sebe, kde si dáš kafe a co za dobrotu sníš na oběd. Každý den nás bude čekat 120 - 150 km opuštěnou krajinou východního Pobaltí. Sám uvidíš, že sem se moc turistů nevydává, o to víc nás to sem táhne. Vzdálenosti budou sice velké, ale převýšení je takřka nulové - za celých 5 dní to dělá jen cca 1 100 výškových metrů. Tempa se nemusíš bát - počítej cca 20 - 25 km/h. Během třetího dne též navštívíme nejvyšší horu Lotyška, Gaiziņkalns (312 m n. m.)

Z pobaltské trojky nás čeká už jen nejvyšší hora Litvy, Aukštojas (293 m n. m.). Nebudeme na nic čekat, docvakneme posledních pár desítek km a zajedeme do centra Vilniu, kde si dáme pobaltský oběd. Vyzvedneme krabice, abychom měli v čem převážet kola, a v pět odpoledne se z letiště vydáme zpět do Vídně.

Letecky do Tallinnu, vlakem do Tartu a letecky z Vilniu. Letenky nejsou v ceně výpravy, aktuálně se pohybují okolo 200 eur i s odbaveným kolem. V případě nouze lze jednotlivé dny zkrátit veřejnou dopravou, ale upřímně, bude snazší to dojet na kole.

Každou noc budeme spát na hostelech nebo v chatách. Zaprvé je v Pobaltí v květnu dost komárů a zadruhé jsme líní s sebou vozit věci na spaní, proto si na naše poměry užiješ nečekaný komfort.

<div style=""><div>Ideálně gravel nebo cyklokrosové kolo (teoreticky lze objet i na jakémkoliv jiném, ale natrápíš se. Na silničce zase můžeš píchnout, ne všude je asfalt). Elektrokola jsou povolena za podmínky, že nám to celé potaháš. Také se hodí alespoň jedna bikepackingová brašna (lze nahradit batohem). Potřebuješ pouze obyčejné nářadí a nějaké oblečení na převlečení na hostely. Pokud by mělo pršet, silně doporučím i druhý set na kolo. Helma a&nbsp;světla na kolo samozřejmě s sebou! </div></div>

Cestou se po společné domluvě budeme zastavovat v místních restauracích a stravovacích zařízeních a samozřejmě také v obchodech. V rámci výpravy není zajištěno občerstvení, stravování je tedy ponecháno individuálně na každém účastníkovi. Doporučuji nevozit si jídlo z Česka a vyzkoušet místní delikatesy a speciality. Samozřejmě nějaká svačinka je vítaná. Mnohdy si děláme na apartmánu společné snídaně a někdy i večeře. O jídlo nebude nouze.

Pro vstup do pobaltských států stačí jen občanský průkaz.

Není to tak dávno, co jsme vypsali naši první víkendovou cyklovýpravu na nejvyšší hory Beneluxu. Ohromně nás zaskočilo, jaký o ní byl zájem. Zaplnila se za méně než tři dny a zpětná vazba byla naprosto jednoznačná: "Chceme více cyklovýprav". Dali jsme proto hlavy dohromady, mrkli do kalendáře, pak na mapu Evropy a o dalším programu bylo jasno. Jedeme do Pobaltí, zdolat nejvyšší hory na kole!&nbsp;

Zjistit bližší informace

Pobaltí na kole