Půjde především o to naučit se pohybovat na sněžnicích a zjistit, co znamená spojení "zimní Alpy" se všemi slastmi a útrapami.
Za pohořím Totes Gebirge neboli „Mrtvými horami“ se vydáme do Rakouska, přesněji řečeno do jeho severní části ‐ spolkových zemí Štýrsko a Horní Rakousko. Totes Gebirge tvoří největší vápencová náhorní pláň ve Východních Alpách, což vzhledem k naší akci znamená "největší hřiště pro hraní si na sněžnicích". Průměrná nadmořská výška plošiny je od 1600 do 1800 metrů a vyrůstají z ní dominantní vápencové štíty. To zaručuje relativně příjemný a konstantní pohyb, který je pro "sněžnicování" stěžejní. Totes Gebirge je pro svou výjimečnost vyhlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Skutečnou ozdobou vápencových kamenných pouští, které budou v únoru samozřejmě pohřbeny pod sněhem, jsou četná jezera, která oživují ráz. Především pak "Zelená perla Totes Gebirge“, jezero Grundlsee, u kterého necháme auto a budeme pokračovat do výšin po svých.
Cílem této akce není honba za nějakým nejvyšším bodem, i když je v itineráři akce. Půjde především o to naučit se pohybovat na sněžnicích a zjistit, co znamená spojení "zimní Alpy" se všemi slastmi a útrapami. Tedy odolávat mrazivému vichru, stoupat hlubokým sněhem, nést na zádech jídlo na čtyři dny a vyzkoušet si ranní rozmrzání v botách. Nemine tě ani celodenní těšení se na teplý čaj, což ti kolem oběda přijde jako nepředstavitelná meta. Po cestě mineme desítky vápencových špic, které budou dráždit především horolezeckou duši.
Přestože chuť objevovat a dobrodružný duch jsou těmi nejdůležitějšími požadavky na účastníky, výprava klade i fyzické nároky, které však nejsou nijak přemrštěné. I tak je potřeba mít na paměti, že zimní přechod Totes Gebirge není procházkou růžovým sadem. Vše se bude odvíjet od sněhových podmínek. Připrav se na nízké teploty s možným větrem a pohyb v hlubokém sněhu. Za den ujdeme cca deset kilometrů. Bude zapotřebí trocha hecování se a vůle. Vše potřebné si samozřejmě poneseme v batohu s sebou.
Největší objektivní nebezpečí představují laviny, alevzhledem k tomu, že náš trek vede tou nejhlavnější cestou v údolí, neměly by být problém a prakticky nehrozí. Všichni účastníci však budou nejprve zaškoleni, jak se v případě laviny chovat. Na přechod bude třeba standardní lavinová výbava - pípák/sonda/lopata.
Expedition Club poskytuje pouze logistickou podporu a teoretické znalosti. Na horách se pohybujete na svou plnou vlastní zodpovědnost. I když se organizátoři budou účastnit itineráře cesty, půjdou na túry s vámi a budou se snažit eliminovat veškerá rizika, celou dobu jdete sami za sebe!
Pojedeme, jak už je naším dobrým zvykem, v malé skupince. Pro dopravu použijeme Borůvku či Fridtjofa, kteří vynikají spolehlivostí a dají se použít na všechny sjízdné povrchy tohoto světa. Řídit bude většinou průvodce, ale po domluvě nebo v případě nutnosti i některý z účastníků. A dopravu na místě zařizují naše nohy :‐)
Spát budeme postupně v horolezeckých bivacích/ winterraumech Albert‐Appel‐Haus, Pühringer Hütte, Welser Hütte a Prielschutzhaus. Spacák a karimatka bude určitě potřeba. Pro ty, kteří ve winterraumu nikdy nespali, to může být rovněž zážitek. Ve winterraumu je zvykem, že se nechává na místě v kasičce pár euro na provoz. Kolik to je, upřesním - ale jedná se zhruba o 20 euro.
Jídlo není v režii klubu a je na každém účastníkovi, jak si jej zajistí. Během cesty není problém zastavit na žádost v obchodech, ale na místě už si vše nesete na zádech. Půjdeme „na těžko“, takže i jídlo si poneseme s sebou. Vařit budeme na plynových vařičích. V informačním emailu běžně posíláme seznam jídla, které je vhodné vzít si na hory. Můžete se inspirovat :‐)
Detailní seznam výbavy bude zaslán po podání přihlášky v informačním emailu. Nutností bude zimní vybavení na hory, pevné boty, sněžnice, pípák, sonda, lopata, spací pytel atd.
Odjezd z Brna kolem oběda. Po cestě se stavíme někde na jídlo a zastavíme se v Linci. Na večer dorazíme k výchozímu bodu treku. Budeme spát poblíž auta ve stanech, které následně necháme v autech.
Ráno vyrazíme a na večer dojdeme k Albert‐Appel‐Haus (winterraum 6‐8 osob). 9 km, převýšení 900 m. Minule nám to trvalo 8,5 hod. (začátek února). Na bivacích nikdo nebývá, ani podle knih. Mapa ZDE.
Z chaty Albert‐Appel‐Haus půjdeme na Pühringer Hütte 1638 m (winterraum 20 osob) u jezírka Elmsee. Celkem 10 kilometrů. Po cestě půjdeme okolo jezírka Wieslacke a podejdeme pod trojicí nádherných vrcholů Wildgossel, Scheiblingkogel, Salzoen. Minule nám to trvalo 7,5 hodiny.
Z chaty Pühringer Hütte vyrazíme cestou č. 201 směrem ke Grosser Prielu (nejvyšší vrchol Totes Gebirge - 2515 m) na bivak Prielschutzhaus 1420 m (winterraum 10 osob). Celkem 9 kilometrů. Minule nám to zabralo 7 hodin.
Sestup z chaty Prielschutzhaus do vesnice Hinterstoder (7 kilometrů, 850 výškových metrů dolů, cca 2,5 hod. cesty). Průvodce vyrazí trochu dříve a vrátí se pro auto. Po cestě se pokocháme vodopádem Klinser Fall. Ochutnávka rakouské kuchyně, zhodnocení výstupu a návrat do ČR.
Jedná se o společný zájezd členů spolku Expedition Club International z.s., která je zajištěna podle platné legislativy cestovní kanceláří Expediční klub s.r.o , jež má platnou koncesi i pojištění proti úpadku u pojišťovny UNIQA ZDE. Jedná se o zájezd dle zákona č. 89/2012 Sb., část 4., HLAVA II., Díl 6. Na tuto výpravu je aplikován zvláštní režim DPH.
Po podání přihlášky Ti přijde obratem email "potvrzení o přijetí přihlášky". Následně Tě osobně kontaktuje průvodce, který s tebou probere detaily výpravy, až poté Ti finálně schválí přihlášku.
Po schválení přihlášky průvodcem Ti přijde email o schválení přihlášky a budeme po Tobě požadovat zálohu, která činí 50% ceny výpravy. Doplatek po Tobě budeme chtít 47 či 37 dní před začátkem výpravy, dle typu výpravy. K oběma platbám Tě vyzveme emailem. Více v Části 4. smluvních podmínek.
Určitě není problém vystavit fakturu na zájezd dříve, přímo na tvého zaměstnavatele (např. proplacení z FKSP či jiné zaměstnanecké benefity).
Řidičem bude po většinu času průvodce, ale kvůli bezpečnosti se po předchozí dohodě na dálnici vystřídá se zkušeným řidičem z Vašich řad. Ti kdo sedí na předních sedadlech nikdy nespí a mají za úkol konverzovat s řidičem a udržovat jej bdělého.
U nás mají průvodci volnou ruku a jezdí i do míst, kde sami nikdy nebyli. Nevnímáme to jako hendikep, ale naopak výhodu, na které si zakládáme. Průvodce, který vyráží do míst, která sám objevuje, dokáže své nadšení mnohem lépe přenést na ostatní, než průvodce, který se vrací do stále stejných míst, která mu již dávno zevšedněla. Ke každé destinaci, kam se vracíme, máme detailní know-how, na základně kterého dokáže zkušený průvodce vše potřebné zařídit. Každý člen našeho týmu má vynikající organizační schopnosti a dokáže se rychle zorientovat v novém prostředí. Naše výpravy proto nestavíme na kulturních a historických výkladech, ale na společném prožitku z objevování nových míst v komorní atmosféře malé skupiny.