Kolumbie, Brazílie, Peru - Amazonie

První den se seznámíme s peruánskou metropolí na pobřeží Pacifiku, Limou. Odpočineme si po dlouhém letu a zajdeme do historického centra, jenž zakládal samotný Francisco Pizzaro. Vyzkoušíme pár místních dobrot a projdeme si příjemnou čtvrť Miraflores. Druhý den zamíříme letecky přes Andy do Iquitosu, "velkoměsta" peruánské Amazonie, do nějž nevede silniční spojení, pouze lodní, a nebo letecké. Iquitos, město vyrostlé z kaučukové horečky, toho má hodně co nabídnout. Trh, kde seženete téměř vše spojené s životem v džungli, už si jedl kajmana? Projdeme plovoucí chudinskou čtvrť Belén. Okoukneme železný dům z pera Gustava Eiffela, sirotčinec kapustňáků (mořských krav). Nasajeme klidnou atmosféru tropického pohodového města, kde ledově vychlazené pivo v nábřežní koloniální hospůdce chutná jako nikde. Ale taky tolik stojí, a proto zajdeme raději do nalejvárny místních alkoholiků na rohu vedle. Na a taky vyrazíme na výlet do městečka Nauta, k soutoku Maraňonu a Ucayali, tam kde poprvé oficiálně vzniká název Amazonka. V Iquitos bude možný 3 denní výlet do národní rezervace Pacaya Samiria. Až kapitán zavelí, tak se z Iquitosupřesuneme po Amazonce 500km dále do nitra pralesa. Cestu na hranice Peru, Brazílie a Kolumbie poprvé absolvujeme nákladní lodí (cesta cca 2 dny). Budeme putovat s místními indiány, zastavovat v osadách a mít spoustu času pozorovat život na břehu i ve vodách Amazonky. Ochutnáme amazonskou kuchyni od indiánských dětí a babiček v osadách. Z kolumbijské Leticie podnikneme třídenní výlet na menší řeky, kde poznáme život místních indiánů, budeme pozorovat barevné ptáky, opice, rybařit piraně a aligátory yacaré. Džungle je divoká příroda, nikdo Ti nic nezaručí na sto procent, ale každá návštěva je taky jedinečná, něčím jiná. Vždy se nějaké krásné setkání zadaří. Někdy potkáš anakondu, jindy lenochoda, aligátora no a příště zase oni Tebe. Jednotlivé aktivity záleží na počasí, stavu vody a morálce týmu, dohodě a vůli přírody.

Opustíme Peru a pěšky vyrazíme z Kolumbie do Brazílie, do přístavu. Dále cestou dlouhou cca 1600 km, do hlavního města brazilského federálního státu Amazonas – Manausu. Brazilské lodě jsou už poměrně pohoda a „komfort“. Většinou více místa, pokud zrovna netrefíme nějaký svátek, či událost, kam se místní sjíždí. Cesta bude trvat cca 3-4 dny. Na palubě bude i bar, dobře vaří. Ty západy slunce, to Tě bude bavit s plechovkou piva v ruce. Úryvek z deníku: "Pomalu se seznámíte s celou lodí, s každým si vyměníte nějaký ten příběh a vtípek, aby jste pak ve finále na sebe už všichni jen ukazovali prstem, mrkali očkama a připomínali si ty společné věty, frky a smíchy. Hluché části dne jen pozorujete břehy z pohodlí hamaky nebo s nohama vyvěšenými přes okraj paluby. Je to jako donekonečna pozorovat trikolóru nějakého státu. Hnědá voda, na ní zelený prales a na něm modré nebe – to je vlajka Amazonie. " Manaus je kapitola sama pro sebe. Centrum je malé, ale zajímavý mix koloniálních a novějších budov. Je to klasická Brazílie, jak složením obyvatel, kuchyní, architekturou i bezpečnostní situací. Trochu chaos, trochu pohoda. Všemu dominuje majestátní budova opery. Stojí za to vyrazit na zdejší trh, jenž je kopií tehdejší pařížské tržnice Les Halles. Nábřeží je jiný svět, lodě z celého okolí, i světa přiváží a odváží zboží do několika tisíci kilometrového rádiusu okolo města. Koupíš tam všechno, i lásku! Holka platit nemusí. Čeká nás další fakultativní 3 denní výlet, koukneme k původním obyvatelům do vesnice, za delfíny, za Arapaimama. Vše na soutoku Rio Negro a Rio Solimoes, kde pro změnu vzniká Amazonka v Brazílii. Já vím, trošku to mate, ale Amazonka se jmenuje Amazonka jen po hranice s Brazílií, pak ji Brazilci říkají Solimoes (doslova Sázava – sadivá řeka), a až teprve když se steče s Rio Negro, dalším megatokem Amazonie, začíná se jí znova říkat Amazonka. Divné že? Vyrazíme přespat do džungle, zarybaříme si a i trošku užijeme poměrně krásně zařízené lodge na malé přítokové říčce. Vyrazíme za zvířaty a rostlinami této oblasti. Zkusíme si užitečné věci k přežití v džungli a možná Ti papoušek ukradne boty. Maj v tom kraji takový manýry. Zbývá posledních 1600km (Opět 3-4 dny). Kdyby přebýval den, zastavíme v Santarému a nakoukneme k Alter no Chao, krásné pláže uprostřed pralesa a pár koktejlů. Pak vyrazíme do Beléma, nesmírně fotogenického města s krásnou architekturou, přírodou a především kulinářskou scénou. Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny. Určitě to bude jinak, jistota žádná, cíl jsou nevšední zážitky a geograficky pak Belém!