Reference

Líbí se mi koncept malé skupiny, kde se všichni velmi rychle poznají (už v autě cestou) a když je krize, dá se v tomhle počtu celkem bezbolestně dohodnout na změně plánu (v reálu opakovaně ověřeno). Přesuny jsou snadnější, je menší šance, že se bude na někoho čekat, a taky nečekané přespání se líp domlouvá v menší skupině. Věkově jsme byli přibližně stejně, utvořila se fajn parta, bylo o čem mluvit a nečekané povětrnostní podmínky nás ještě dotmelily. Avizovaná náročnost treku odpovídala, info k cestě Peťa postupně doplňoval a komunikoval s námi přes Fb skupinu ještě před odjezdem.

Peťa je vždy pozitivně naladěn, ať už to je ráno v Devě na snídani u kafe, při stoupání do kopce tou zajímavější stezkou nebo ve vánici na hřebeni, kdy čeká na opozdilce. Neztrácí úsměv a dobrou náladu a umí to přenést na zbytek skupiny. V nečekané situaci zvládne hravě najít alternativní cestu a vymyslet operativně plán B. A taky vlastní super hru Představ si. :)

Byla to moje první výprava a tedy i první zkušenost s průvodcem, takže nemůžu srovnávat, ale obecně můžu říct, že Honza je prakticky ideální průvodce. Přestože šlo o výpravu pionýrskou a on sám se k jejímu vedení dostal dost na poslední chvíli, prakticky všechno proběhlo hladce a bez problémů. Přestože byl na většině míst poprvé, stejně jako my ostatní, nenechal se vyvést z míry. Sice jsme neřešili žádné krizovky, ale věřím, že i kdyby ano, určitě by je vyřešil. Večery se sice kvůli brzkému stávání moc neprotahovaly, ale i tak splnil průvodcovskou povinnost, totiž nekazil zábavu a chodil spát s posledními. Prdel byla i celkově, naslouchal názorům členů výpravy a všechno plynulo naprosto přirozeně. Takže, jestli jsou všichni vaši průvodci takoví, tak rozhodně nemám strach vydat se s EK prakticky kamkoli.

Na výpravě bych pochválil hlavně to, že nebyla kratší, protože to by byla fakt krátká, a pocitově byla krátká i tahle. Ale to jinak nejde ) . Jinak mě nejvíc bavil ten nejnáročnější program, tedy přechod hřebene hned druhý den. A pak cesta kolem potoka z Borsi po modré nahoru, ta je fakt luxusní a je prakticky prototypem toho, jak jsem si představoval přírodu v Rumunsku. Kromě toho taky rumunská kuchyně stála za to. No a z památek určitě opevněný kostel zanechal velký dojem - zas tolik tam k vidění není, ale je to něco pro nás úplně neznámého a určitě stojí za vidění. A taky rozhodně nemůžu zapomínat na to, jak jsme si sedli s ostatními - předem jsem znal polovinu výpravy, ale sešla se fakt výborná parta, a spolu s naprosto neuvěřitelným počasím z toho všeho nemohlo vzniknout nic než pobyt lepší než na Ostrově rozkoše. Nakonec bych pochválil ještě úplně poslední ubytování, to nemělo chybu. A taky pohodlné auto.. no a asi by mě toho napadlo i víc, ale to už stačí.

Standa byl skvělej. Motivoval mě k výkonům, o kterých jsem si nemyslel, že je zvládnu. A když jsem už fakt nemohl, nikdy mě neponížil ani nedal najevo, že by si myslel něco zlého. Jeho vidění světa je dost odlišné od mého, takže konverzace s ním vedly k zamyšlení. Konečně chodím treky trošku pomaleji.

Pro mě to byla první výprava s Expedition clubem, takže zatím nemohu srovnávat. Ale celkově jsem přijela nadšená, program mě bavil a líbilo se mi jeho poskládání - převažovaly treky v horách, ale viděli jsme i trochu památek a měst. To mi přesně sedí.

Honza byl skvělej! Sám se o svým průvodcování Rumunska dozvěděl asi 3 dny před odjezdem, původně s námi měla jet Barča, ale onemocněla. I tak nám ale před odjezdem stihl dát několik tipů, co s sebou a jak se sbalit a hned s námi komunikoval. Celkově jako člověk mi hodně sedl, celý týden byl přátelský, byla s nim sranda, všechno hned obratně řešil a vykomunikoval. Je to bezedná zásobárna vtipů, historek a zajímavých příběhů. Dík Honzo!

Z počátku jsem se obával, že Andrejův medailonek není úplně aktuální a jeho taneční schopnosti nejsou takové, jak pověsti vypráví. Mýlil jsem se! chtělo to jen správný pitný režim a naše očekávání byla zcela naplněna. Na treku byl jako průvodce perfektní a i přes nepřející počasí vše zvládl s grácií. V civilizaci z počátku působil mírně nejistě, ale jakmile zjistil, kde je nahoře, a kde dole, bylo vše v pořádku. Zajistil pravidelný přísun tekutin, jídla i kultury v poměru ideálním pro rekonvalescenci. :)

Akce byla předem dobře popsaná, člověk věděl, co čekat a jak se připravit. Náročnost trasy odpovídala popisu, člověk bez zkušeností si máknul, ale dalo se to a ty výhledy za to stály <3 Cením, že do výletu bylo zakomponovaný i přespání na ubytku na konci na obnovení sil a zlidštění se před návratem do ČR, zároveň to bylo fajn na nějaký větší klidný pokec a vlastně i pořádný seznámení se mezi sebou. 

Průvodce Honza byl moc fajn, bylo super, že se v nás snažil probudit nějaké orientační a kartografické schopnosti a zároveň hezky přizpůsoboval výlet našim schopnostem (popřípadě nám dal tu možnost), ale zároveň se nás snažil trošku dokopat k pořádný aktivitě, abychom dvě hodiny ráno nestrávili jen vysedáváním u stanů. :D

Díky za super organizaci týhle akce, už se těším až se připojím příště na další výpravu O )

Tato expedice byla výjimečná tím, že se uskutečnila daleko od civilizace bez jakéhokoli záchraného bodu, cesty, jen v nedotčené divočině. Proto jsem rád, že jsem tuto akci mohl jet se silnou a moc fajn partou, na kterou se zkrátka musíte spolehnout - ve sněhové bouři i v zasypaném stanu. Lukáš je mladý a velmi schopný průvodce. Nejvíc na mě udělalo dojem, jak si dokáže zachovat chladnou hlavu i v těch nejtěžších situacích a nezmatkovat. Cestovat s ním byla radost a intenzivní zážitek.

Pája nás charismaticky provedla celou trasou a kdyby neměla co na srdci to na jazyku, tak bychom vůbec nepoznali, že jde trasu poprvé. Jinak jsme mohli těžit z jejich bohatých zkušeností ze zimní turistiky a užít si expedici naplno. Rád bych tu navíc zmínil i Martina, který celou dobu v průvodcování asistoval a všem nám vydatně pomáhal.

Líbila se mi dynamika celé akce – kromě sněžnic jsme si vyzkoušeli jízdu parním vláčkem, zastavili jsme se v místní vesnici, jednou ze čtyř nocí jsme spali v salaši a  na konci jsme si užili horkou lázeň. Účastníci byli navíc svědomití a všechno šlapalo jak hodinky. A i přes trochu náladové počasí, ne zrovna vydatnou sněhovou pokrývku a to, že jsme expedici podle tohohle mustru šli poprvé, jsme zvládli splnit plán téměř do puntíku.

Rozhodně bych pochválila lokalitu, ale to asi u výprav s expeditionem není nic neobvyklého, krásný hřeben, super výhledy téměř ode všud. Asi bych vyzdvihla spaní v Gugu bivaku první noc a výstup na vrchol Godeanu ) Osobně se mi líbil i netradiční sestup způsobený dřívějším zakončením akce kvůli situaci s koronavirem, ale to asi nebude součást běžné výpravy.

S průvodcem Martinem jsem už na výpravě byla a ráda pojedu znovu. Je to pro mě člověk, co se v horách vyzná a zcela věřím jeho úsudku. V klidu a za pochodu dokáže řešit všechny problémy, dbá na pohodu v kolektivu a vždycky se snaží podporovat a motivovat všechny členy výpravy.

No hrůza, Lukáš absolutně nezkušený a nevhodný pro roli průvodce, hlavně s ním nikam už nikoho nepouštějte! Haha, to je samozřejmě vtip. Lukáš byl nejlepší, pořád se ujišťoval, zda jsme ok a nepotřebujeme s čímkoli pomoct. Pomáhal nejslabším členům týmu. K průvodcovství fakt nemám co vytknout! Trasa se sice trošku zvrtla ale měl vymyšlenou trasu A, i únikovou variantu B. Ta se sice ukázala jako nereálná, za to ale dle mého názoru nemoh, z mapy logická úvaha.

Víťa byl dle mého spojovací článek naší skupiny. Člověk na svém místě - spolehlivý, vtipný, rozumný a pohodový. Prostě takový, jaký by měl průvodce být.

Průvodce hodnotím - epicky líbilo se mi jak držel tak nějak akorát míru organizovanosti , tj. nebylo to všechno nalajnovaný jak zájezd s Fisherem, ale zároveň to nějakou štábní kulturu mělo. mě osobně se tohle líbilo a klidně bych snesl ještě více nejistoty , např. kde budeme večer spát, ale zase chápu, že to by nemuselo být pro každého. Navíc bylo vidět, že se Matěj vyzná. Osobně obdivuju, jak prostě někde zazvoní a domluví, že tam můžeme přespat. Aniž by uměl rumunsky.

Pochválil bych výběr účastníků, byl par excellence - úžasně jsme si sedli a věřím, že to byl hlavní důvod, proč se mi tak líbilo. Osobně jsem z nějakého důvodu čekal, že toho chození bude víc, ale i kdyby to byl nakonec jen ten jeden celodenní sobotní výlet, tak by mi to stačilo.

Bylo to Expe! A musím zjistit, jak ještě víc Expe by to mohlo být! :)

Ač šlo počasí proti nám, tak jsem si to užil na 100%. Výprava měla hodně dobrodružných prvků ) zejména pak poslední den v horách byl intenzivní. Ze zasněžených kopců, do zeleného údolí, skrz stezku Expedičního klubu skládající se z Xandrova pralesa, Švábenského louky a Švirákova výšvihu (tento úsek si později překřtil na 3,5 hodiny křoví v držce), to byl intenzivní zážitek! Osobně mě to bavilo! Když se z mlhy ozývalo himlhergot, krucinál, do prkýnka kdo tuhle zatracenou cestu vymyslel? nejednou to vykouzlilo úsměv na tváři, co jiného v tom bordelu taky zbývalo, že... než to brát pozitivně? ... zkrátka pěkný sportovní výkon na závěr výpravy. (dodatek ve Švirákově výšvihu byly vyslovovány a místy vykřikovány expresivnější výrazy ) ) Parádní! Dále děkuji, že jsme dostali možnost vrátit se do lepší země, než z které jsme odjížděli.... volby jste neposrali! Gratuluji!).

Petrovi dávám 10/10. Pěkně se o nás staral a celou výpravu měl pěkně připravenou. Naslouchal přáním skupiny, naštěstí v naší smečce nebylo žádné Déčko zájezdu , takže jsme se krásně domluvili. Nemám co vytknout. :)

Nemohla se snad sejít lepší skupina lidí. Atmosféra byla moc fajn. Velké množství turistických tras v lokaci umožňovalo hned několik alternativ pro každý den, dle aktuálních podmínek. Poslední večer strávený ve stanech u místní hospůdky s luxusní veceri i snídani. Pája je zkušený průvodce, a hlavně pohodová holka. Celá výprava se nesla v přátelském duchu.

U této expedice bych pochválila týmového ducha party. Skvěle vydařená akce. Na konci jsem věděla, že se mi bude opět stýskat. Kuba je skvělý společník, zábavný a vtipný. Dokáže vyřešit každou situaci, umí si poradit. Je flexibilní, vždy najde náhradní variantu.