Reference

Pochválil bych skvělou partu - asi to přitahujete ) Zvolenou trasu, dobrý nápad se dvěma skupinami jdoucími proti sobě - odpadá složité dostávání se k autu. Závěrečnou dvouskupinovou party.

Průvodce Jirka byl naprosto boží. Pohodář, vtipálek..bylo to jako jet na hory s dlouholetým kamarádem. Dal skupině dostatek volnosti v rozhodování o “osudu výpravy”, zároveň měl vše pevně v rukou )

Pohoří Godeanu je ideální pro sněžnicové přechody, supr je bivak Gugu, který je po cestě a dává možnost skrýt se před nepříznivým počasím. Průvodce Michal je profesionál, který má hodně zkušeností. Po celou dobu akce skupinu vedl, podporoval, pochvalu si zaslouží i edukace o lavinách. Klidně bych pod jeho vedením opět někam vyjel. 

Ač šlo počasí proti nám, tak jsem si to užil na 100%. Výprava měla hodně dobrodružných prvků ) zejména pak poslední den v horách byl intenzivní. Ze zasněžených kopců, do zeleného údolí, skrz stezku Expedičního klubu skládající se z Xandrova pralesa, Švábenského louky a Švirákova výšvihu (tento úsek si později překřtil na 3,5 hodiny křoví v držce), to byl intenzivní zážitek! Osobně mě to bavilo! Když se z mlhy ozývalo himlhergot, krucinál, do prkýnka kdo tuhle zatracenou cestu vymyslel? nejednou to vykouzlilo úsměv na tváři, co jiného v tom bordelu taky zbývalo, že... než to brát pozitivně? ... zkrátka pěkný sportovní výkon na závěr výpravy. (dodatek ve Švirákově výšvihu byly vyslovovány a místy vykřikovány expresivnější výrazy ) ) Parádní! Dále děkuji, že jsme dostali možnost vrátit se do lepší země, než z které jsme odjížděli.... volby jste neposrali! Gratuluji!).

Petrovi dávám 10/10. Pěkně se o nás staral a celou výpravu měl pěkně připravenou. Naslouchal přáním skupiny, naštěstí v naší smečce nebylo žádné Déčko zájezdu , takže jsme se krásně domluvili. Nemám co vytknout. :)

Myslím, že naplánovať do podrobností sa nikdy žiadna výprava nedá, ale som rada, že tam bol aj plán B, keby sa počasie pokazilo na celý zvyšok výletu. Každá etapa bola rozumne naplánovaná tak, aby bol čas aj na oddych a regeneráciu, náročnosť zodpovedala tomu, s čím som počítala. Organizačne to vyšlo výborne, a napriek tomu, že sme všetci rozdielni, našli sme veci, ktoré nás spájajú a miestami som sa fakt dobre bavila. Môj 14-ročný syn Kubo, ktorý mi sedí za chrbtom a na ktorého som hrdá, že to celé zvládol so mnou, práve hovorí, že čo tam zas vypisujem, keď stačilo napísať, že to bolo všetko krásne a super. :) A naozaj bolo.

Lukáš bol strašne sweet, mal vždy dobrú náladu, upokojil, keď bolo treba, vysvetlil, a hlavne ohromne pomohol. Keď bol úsek o niečo ťažší, a bolo jasné, že budem mať trochu problém, prišiel za mnou a vzal mi batoh, aby som tie snehové jazyky alebo skaly mohla prejsť naľahko. Mala som v neho absolútnu dôveru a to mi pomohlo aj vo chvíľach, keď som sa bála, napríklad, keď na nás dorážali pastierske psi. A napriek tomu, že ho nepoznám a nikdy sme sa predtým nestretli, verím, že je to správny a skvelý človek. 

Pája byla skvělá. Nejen, že nás bezvadně provedla celým Retezatem, ona nás zvládla i podpořit a rozesmát kdykoliv bylo třeba. Byla jedním z mála lidí, u kterých mi vůbec nevadilo dát mapu z ruky a nechat se jen vést, protože jsem věděla, že s ní se neztratíme a zvládne eventuelně všechny problémy vyřešit.

Celkovo dobre zorganizované. Páčila sa mi flexibilita čo sa týkalo trasy a plánu, prejdenej dĺžky každý deň, prispôsobenie sa skupine a podobne. Trekovanie veľmi pohodové, oddychové, veľmi fajn.

Lukáš bol veľmi príjemný, pohodový, nápomocný, veľmi super :).

Výprava byla skvělá, moc jsem si to užila. Byla to moje první cesta s Expedition Clubem, ale rozhodně ne poslední :-) Nejlepší ze všeho byli lidi - naprosto boží! A průvodce Kuba byl super! :-) O všechno se postaral, i přesto že to bylo poprvé, co se tahle akce konala a místa neměl sám projetá.

U této expedice bych pochválila týmového ducha party. Skvěle vydařená akce. Na konci jsem věděla, že se mi bude opět stýskat. Kuba je skvělý společník, zábavný a vtipný. Dokáže vyřešit každou situaci, umí si poradit. Je flexibilní, vždy najde náhradní variantu.

Celá expedice se nadmíru vydařila – a to jak z hlediska organizace a příznivého počasí, tak především díky skvělé partě a přetrvávající dobré náladě všech zúčastněných dobrodruhů. Vedle celé hřebenovky s nádhernými výhledy a spektakulárního ranního výstupu na horu Ineut při východu slunce bych rád vyzdvihl také předposlední den. Ten byl nejen kulturní a společenský – díky průzkumu města, návštěvě muzea a večernímu pikniku – ale také „zkulturňovací“ ve smyslu sprchy, dobrého jídla a odpočinku v pronajaté chatě před návratem do ČR. Tento den mi přišel velmi vhod, a to i přesto, že jsme jej zvolili namísto rychlého přechodu pohoří Maramureš, kam jsem se původně těšil. Rozhodně této změny programu nelituji.

Pája je zkušená průvodkyně, která se výborně orientuje nejen v horách, ale i v práci se skupinou lidí s různými povahami a fyzickou zdatností. Vždy dokázala empaticky vycítit potřeby jednotlivců i celé skupiny a přizpůsobit plán tak, abychom byli všichni spokojení. Každému byla nápomocná, nezkazila žádnou legraci a se všemi obtížemi, které nám cestou přinesly okolnosti, se vypořádala s humorem a nadhledem.

Byla to moje první výprava a tedy i první zkušenost s průvodcem, takže nemůžu srovnávat, ale obecně můžu říct, že Honza je prakticky ideální průvodce. Přestože šlo o výpravu pionýrskou a on sám se k jejímu vedení dostal dost na poslední chvíli, prakticky všechno proběhlo hladce a bez problémů. Přestože byl na většině míst poprvé, stejně jako my ostatní, nenechal se vyvést z míry. Sice jsme neřešili žádné krizovky, ale věřím, že i kdyby ano, určitě by je vyřešil. Večery se sice kvůli brzkému stávání moc neprotahovaly, ale i tak splnil průvodcovskou povinnost, totiž nekazil zábavu a chodil spát s posledními. Prdel byla i celkově, naslouchal názorům členů výpravy a všechno plynulo naprosto přirozeně. Takže, jestli jsou všichni vaši průvodci takoví, tak rozhodně nemám strach vydat se s EK prakticky kamkoli.

Na výpravě bych pochválil hlavně to, že nebyla kratší, protože to by byla fakt krátká, a pocitově byla krátká i tahle. Ale to jinak nejde ) . Jinak mě nejvíc bavil ten nejnáročnější program, tedy přechod hřebene hned druhý den. A pak cesta kolem potoka z Borsi po modré nahoru, ta je fakt luxusní a je prakticky prototypem toho, jak jsem si představoval přírodu v Rumunsku. Kromě toho taky rumunská kuchyně stála za to. No a z památek určitě opevněný kostel zanechal velký dojem - zas tolik tam k vidění není, ale je to něco pro nás úplně neznámého a určitě stojí za vidění. A taky rozhodně nemůžu zapomínat na to, jak jsme si sedli s ostatními - předem jsem znal polovinu výpravy, ale sešla se fakt výborná parta, a spolu s naprosto neuvěřitelným počasím z toho všeho nemohlo vzniknout nic než pobyt lepší než na Ostrově rozkoše. Nakonec bych pochválil ještě úplně poslední ubytování, to nemělo chybu. A taky pohodlné auto.. no a asi by mě toho napadlo i víc, ale to už stačí.

Líbí se mi koncept malé skupiny, kde se všichni velmi rychle poznají (už v autě cestou) a když je krize, dá se v tomhle počtu celkem bezbolestně dohodnout na změně plánu (v reálu opakovaně ověřeno). Přesuny jsou snadnější, je menší šance, že se bude na někoho čekat, a taky nečekané přespání se líp domlouvá v menší skupině. Věkově jsme byli přibližně stejně, utvořila se fajn parta, bylo o čem mluvit a nečekané povětrnostní podmínky nás ještě dotmelily. Avizovaná náročnost treku odpovídala, info k cestě Peťa postupně doplňoval a komunikoval s námi přes Fb skupinu ještě před odjezdem.

Peťa je vždy pozitivně naladěn, ať už to je ráno v Devě na snídani u kafe, při stoupání do kopce tou zajímavější stezkou nebo ve vánici na hřebeni, kdy čeká na opozdilce. Neztrácí úsměv a dobrou náladu a umí to přenést na zbytek skupiny. V nečekané situaci zvládne hravě najít alternativní cestu a vymyslet operativně plán B. A taky vlastní super hru Představ si. :)

Chválim celkový vibe tejto výpravy. No chcela by som vyzdvihnúť záver tejto akcie. Predposledný deň sme kvôli počasiu a bezpečnosti museli zmeniť plány a o deň skôr zostúpiť do civilizácie. Vôbec to nevnímam ako zlyhanie alebo niečo negatívne, práve naopak, vážim si zodpovednosť, ktorú náš sprievodca na seba prebral. Vďaka tomu sme zažili dva veselé večery na chate u rumunských seniorov (super kontakt, určite sa tam s ďalšími výpravami vráťte). To nás ako skupinu ešte viac stmelilo a stále sme vedeli prejsť časť trasy naľahko. 

Honza bol skvelý parťák. Vytvoril príjemnú a priateľskú atmosféru. Vedel vyhodnocovať riziká a preberať zodpovednosť a tiež nás namotivovať aby sme sa správne hecli. Aj vďaka nemu budem na túto výpravu s radosťou ešte dlho spomínať.
Je skvelé, že Honza posilnil rady Expe a želám jemu aj budúcim účastníkom jeho výprav veľa radosti zo zdolávania nových prevýšení a veľa prekrásnych výhľadov.

Ďakujem, že som toho mohla byť súčasťou.

Lukín je velice příjemně až nepochopitelně dobře vybalancovaná směs přátelskosti a přirozené autority.  Neměl jsem za celou dobu výpravy uvnitř jedinou negativní připomínku k jeho vedení. (a to je u mě co říct:))

DĚKUJI  a bude mi potěšení se v budoucnu zúčastnit dalších podobných akcí.

Tato expedice byla výjimečná tím, že se uskutečnila daleko od civilizace bez jakéhokoli záchraného bodu, cesty, jen v nedotčené divočině. Proto jsem rád, že jsem tuto akci mohl jet se silnou a moc fajn partou, na kterou se zkrátka musíte spolehnout - ve sněhové bouři i v zasypaném stanu. Lukáš je mladý a velmi schopný průvodce. Nejvíc na mě udělalo dojem, jak si dokáže zachovat chladnou hlavu i v těch nejtěžších situacích a nezmatkovat. Cestovat s ním byla radost a intenzivní zážitek.

Pája nás charismaticky provedla celou trasou a kdyby neměla co na srdci to na jazyku, tak bychom vůbec nepoznali, že jde trasu poprvé. Jinak jsme mohli těžit z jejich bohatých zkušeností ze zimní turistiky a užít si expedici naplno. Rád bych tu navíc zmínil i Martina, který celou dobu v průvodcování asistoval a všem nám vydatně pomáhal.

Líbila se mi dynamika celé akce – kromě sněžnic jsme si vyzkoušeli jízdu parním vláčkem, zastavili jsme se v místní vesnici, jednou ze čtyř nocí jsme spali v salaši a  na konci jsme si užili horkou lázeň. Účastníci byli navíc svědomití a všechno šlapalo jak hodinky. A i přes trochu náladové počasí, ne zrovna vydatnou sněhovou pokrývku a to, že jsme expedici podle tohohle mustru šli poprvé, jsme zvládli splnit plán téměř do puntíku.