Reference

Na této ne úplně lehké výpravě jsme museli hodně improvizovat. Naštěstí se zde, včetně průvodce, sešla parta fajn lidí, kteří se dokázali rozumně domluvit na změnách v programu a byla s nimi legrace a pohoda. Místa, která jsme navšívili, byla zajímavá, do některých bychom se sami nedostali. Líbilo se mi i to, že když byla možnost, tak jsme měli kontakt a interakce s místními a poznávali jsme, jak žijí a kde a jak bydlí.

Průvodce Martin Pulpán je člověk na svém místě. Nejen, že rád cestuje a o každém místě a zemi toho věděl hodně, ale taky ho baví průvodcování a kontakt s lidmi, které provází. Má trpělivost, umí naslouchat druhým, demokraticky nechá rozhodovat ostatní, když to jde a kde to nejde, umí být rozhodný. Je mistr v improvizování a dokázal několikrát, že je organizačně velmi schopný

Martina hodnotím velice kladně. Nebyla to první expedice na které jsem s ním byla a opět moje očekávání nezklamal. Je pozorný, empatický a snaží se aby všichni účastníci byli maximálně spokojeni, není nic co bych mu vytkla :-) To, že mi naprosto vyhovuje jeho způsob průvodcování potvrzuje i fakt, že se s ním chystám na další expedici, tentokrát do Ghany.

Samotná Sokotra byla úžasná po všech stránkách, příroda, moře, to všechno doslova bralo dech. Vyzdvihnout bych chtěla místní průvodce, byla s nimi legrace a starali se o nás jako o vlastní.

Průvodce se snažil z výpravy vytěžit maximum pro poznání místního života obyčejných lidí i mimo turistická místa, což se mu skvěle dařilo. Díky tomu jsme měli možnost poznat pravou Afriku a každodenní realitu místních obyvatel – ať už v ghettech, na rybím trhu, ve vesničkách nebo na tržnicích. Dokázal si poradit i ve složitějších situacích, zejména tam, kde naše evropská pravidla a předem uzavřené dohody jednoduše neplatí. Oceňuji také dobrý výběr najatého minibusu a spolehlivého řidiče, což přispělo k hladkému průběhu celé výpravy.

Expedice s přechodem na hranici Makedonie a Kosova je naprosto úchvatná. Nádherné výhledy na hory i vesničky obou států, divočejší úseky hřebenovky s naprosto minimálním potkáním jiných turistů, téměř každodenní setkání stád ovcí s pastevci a jejich pasteveckými psy a spousta zralých borůvkových keřů, z nichž si můžete po celou cestu utrhávat.
Tato expedice mi velmi připomíná hřebenovku Nízkých Tater.

Průvodce Martina už nějaký ten pátek znám i z jiných výletů a expedic mimo Expedition Club. Martinův styl cestování je stylem, který mi ladí a jelikož orientovat něco na minutu či místo přesně nemá smysl - vždy hrozí nějaká situace, která vám takové dlouhodobé plánování naprosto zbourá, což se ne všem lidem zcela líbí. 
Člověk, který Martina zná i pouze z jeho cestovatelských přednášek nebo příběhů ze sociálních sítí zřejmě tuší, že jeho doménou je téměř bezedná znalost historie a kultury daného regionu a co víc, jeho schopnost se s každým domluvit na čemkoliv aniž by byla potřeba nějaká vybavenost místního jazyka. Zkrátka pokud jdete s Martinem na expedici, tak jdete na nečekané, zajímavé a jednoznačně intenzivní dobrodružství vyplněné nějakou tou improvizací a o tom by cestování mělo být. 
Určitě bych Martina pochválil za pomoc jednomu účastníkovi, kterého v poslední den přechodu zachvátila nepříjemná fyzická indispozice a pomohl mu tak sestoupit z kopce plného kamenných polí do bezpečnější oblasti.

Díky za parádní expedici, přesně takto si za sebe představuji cestování po horách a jejich hřebenech.

Martin je skvělý člověk a ještě lepší průvodce, kterého na své cestě rozhodně chceš mít. Neodvrací oči od problémů, ale jde jim naproti a řeší je přímo. Je to zkrátka parťák pro všechno.
Na cestě jsme si perfektně sedli a z průvodce se stal kamarád. Kdo chce zažít Socotru naplno a s někým, komu může stoprocentně věřit, tomu Martina upřímně doporučuji.