Reference

Filip je zkušený cestovatel a také vůdce výpravy. Je vidět, že roadtrip západní Saharou je jeho srdcovka a že do toho ze sebe dává všechno. Zároveň ale neztrácí pohotovost a dobrou náladu, takže se ani při dlouhých přejezdech člověk nenudí. Zcela upřímně mi totálně zachránil zadek, když mě břečící vytáhl z budky policistů po razii protidrogového (kdo by byl tušil, že je do Gambie potřeba brát léky v originálním balením a s dokladem o koupi?) a ještě to se starostou zahráli tak, že místním sklaplo jako nic. Navíc se o nás celou dobu staral jako o vlastní a krmil nás tak, že jsme malám praskali (minimálně já jsme rozhodě za ty tři týdny přibrala). Celou dobu jsem se s ním cítila velmi bezpečně a obdivuji jeho práci s lidmi, ať už s námi, tak s lokálními kontakty, policisty na hranicích i náhodnými kolemjdoucími. Kdybych mohla, hned s ním jedu znovu!

Pochválila bych jak výprava byla předem propracovaná. Že měl Filip všechno nachystané, zjišťěné a dopředu zařízené, ale že zároveň byla i dost fexibilní, takže jsme si například mohli užít luxusu v Západní Sahaře nebo safari v Senegalu i Gambii. Vlastně se mu nějakou magií povedlo nás po intenzivní části v Mauretánii protáhnout přes hranice na jih o dva dny dříve, takže jsme si mohli dosyta užít jak Senegal, tak Gambii, kudy bychom jinak asi jen projeli. Za mě vidět živé žirafy, nosorožce, zebry, hrochy a šimpanzy bylo jako splnění snu, takže jsem si zejména ten konec akce moc užívala. Ale abych neopomněla i zážitky ze začátku, tak například modré kameny v Maroku, u kterých nás dokonce zastihlo několik padajících vloček sněhu, a následní ranní lehký horolezecký výstup na kopce vedle, abychom se na ně hezky mohli podívat z výšky, paráda! Zážitků si přivážím tolik, že vlastně ani nevím, kde začít, až je budu chtít někomu vypovědět. A to jen za cenu neustálého písku v botách a ohromné dávky odvahy za nasednutí na noční nákladní vlak křižující Meuretánii ze západu na východ. Protože jinak to byla skvělá jízda s výbornou partou a v dost kvalitní káře (rozuměj, zadřeli jsme brzdy, chvílemi jí svévolně vypánala přední světla a neměla klimatizaci, ale to není nic, co by se nedalo vyřešit). <3

Filip je super průvodce, vnímá skupinu a umí velmi rychle a dobře zareagovat na různorodost skupiny. Je profesionální, lidský a je s ním sranda. Celkově bych pochválila krásné treky a výhledy, super místa na stanování, různorodost, průvodce a raft (konkrétně skákání ze skály do řeky během raftů).

Děkuji za expedici :)

Organizace a přístup Expedition Clubu se od mé první zkušenosti v roce 2019 výrazně posunuly. Dnes bych řekl, že z hlediska zajištění všech náležitostí – víz, letenek, pojištění a podobně – patří Expe ke špičce na trhu.

Samotná expedice byla skvělým africkým mixem zážitků. Zvlášť bych chtěl vyzdvihnout čtyřdenní trek v pohoří Rwenzori v Ugandě. Afrika si většina lidí nespojuje s vysokými horami, a přitom právě Rwenzori nabídlo vše – od deštného pralesa přes vřesovou zónu až po chladné a deštivé horské pasáže.

Velkým zážitkem byla i návštěva Demokratické republiky Kongo, kde vedoucí Filip věnoval maximální pozornost bezpečí a souhlasu všech účastníků.

Rwanda pro mě osobně představovala kulturní šok – v tom nejlepším slova smyslu. Na africké poměry výborná infrastruktura, minimum korupce, bezpečnost, radary na každém kroku… člověk měl chvílemi pocit, že přestal být bělochem v Africe a že jsme tam byli prostě všichni „černí“. 😊

Filip byl moc super. Zvládl si poradit za každé situace a případné slabé chvilky na sobě nenechal jen tak zdát, aby nesnižoval naši morálku a zápal v náročných chvílích. Velké plus je jeho věcný optimismus!

Jedno velké děkuji, že jsem mohla být součástí této výpravy. Z tohoto zážitku budu dlouho těžit. Moc mě překvapila naše sestava a jak byl vlastně každý moc fajn.

Super koncept, náramně jsem si to se synem užil. Byla paráda sledovat jak si děti spolu hrají, běhají po lese, spolupracují, nosí dřevo k ohni, atd. Plavba, slaňování, brodění a spaní na ostrově - to už byly třešničky na dortu. Filip je skvělý průvodce.

Vše jak bylo avizováno, tak splněno. Plán dodržen, vyvážený itinerář, zázemí výborné, adekvátní k dané zemi a cíli výpravy. Dobré vedení průvodce. 

Filip je typický lev. Jako krále zvířat je o něm všude hned slyšet a zejména na každé fotce někoho jiného vidět, má rád své pohodlí a klid, ale když jde do tuhého, tak se o svoji smečku dokáže úctyhodně rvát i za cenu svého velkého nepohodlí (viz. bouřky a povodně ve stanu, kdy Filip bez debat vyměnit svůj suchý stan za nejméně pohodlné pidi místo v autě). Takže přesně člověk na svém místě, který se hodí do konceptu Expedition clubu i do správné party.

Chtěl bych pochválit skvělou atmosféru ve skupině, neobvyklé dobrodružství, řadu gastronomických zážitků, intenzivní kontakt s místními, logistickou svobodu auta, oba nosorožce, pouliční prodavačku baget v Dakaru, marockého automechanika, co nám spravil brzdy, pana Zargana za hladký průjezd hranice a celou svoji střevní mikroflóru za statečnost.

Filip dokázal velmi zkušeně i citlivě do omezeného počtu dní specifické expedice napěchovat to nejlepší, co mohou navštívené země nabídnout. Celá výprava byla jedna velká jízda na vrcholu vlny a zároveň citlivě prokládáno prostory pro rozdýchávání intenzivnějších zážitků. Nedocenitelné byly Filipovy zkušenosti s přejezdy hranic, jednání s místními a jeho kontakty na klíčové domorodce. Vyzdvihnout bych chtěl Filipovu práci s rizikem, kdy skupině vždy sdělil všechny dostupné relevantní informace, varianty, svůj pohled na věc a následně nechal skupinu rozhodnout. Vzpomínám, jak probuzen uprostřed noci silným větrem Filip vstal a vylezl ze stanu, aby do tmy bivaku oznámil, že fouká, a foukat nejspíš jednou přestane a pro zájemce, že je odemčené auto. V neposlední řadě je s Filipem legrace.

Filip byl skvělej. Nenechá člověka jen tak něco vzdát a tmelí celou partu. Celkově byla tahle výprava velmi obohacující. Jsem člověk, který cestuje sám, sem tam se s někým někam vydám, ale rozhodně nevyhledávám větší partu lidí, proto to pro mne bylo výzvou. Bála jsem se, jak zvládnu různé nátury a zda dokážu na cestě fungovat ve větším počtu lidí, zda je ustojím a nakonec to bylo nejen překvapivě snadné, ale hlavně mi všichni účastníci pomohli a to nejen fyzicky, ale i vnitřně a to v čele právě s Filipem.
Albánie byla zrcadlením, otevřením očí, dřinou a procitnutím. Dala mi víc, než jsem si myslela, že mi dá a taky mi vzala iluze o sobě samé. Ukázala mi, že stárnutí se mi rozhodně nevyhýbá a že karma možná doopravdy existuje. Že nejsem tak fyzicky silná, jak jsem si o sobě myslela, že vše rozhodně sama nezvládnu a ani, že sama zvládnout nemusím. Že nechat si pomoct je o překonání vlastního ega a boj s ním může být těžší, než ukázat světu svoji slabost. Že můžete mít sebelepšího průvodce, sebelepší skupinu a přesto se můžete lehce ztratit, nebo se vlastní vinou nachvíli vyřadit ze skupiny, když nemáte hlavu správně nastavenou a bojujete s myšlenkami, které byste měli nechat jít. 
Albánie pro mne nebyla o přechodu hor, ale o přechodu k sebe samé, k poznáním, která nemusí být příjemná, ale mohou vám dát nakonec víc, než si myslíte. Nedala mi to, co jsem od ní čekala, ale dala mi to, co jsem od ní potřebovala, aniž bych o tom vůbec věděla a ve chvíli, kdy jsem si myslela, že už vím všechno mi ukázala, že vlastně nevím vůbec nic.  
Vydala jsem se na cestu, na které jsem nikoho neznala, od které jsem čekala pár dní skvělého dobrodružství, nových zážitků, nezapomenutelných západů, svobody, smíchu - takovou tu klasiku - a přitom jsem netušila, že si ta cesta pro mne připraví mnohem víc a že každý jeden člověk, který ji se mnou bude sdílet, bude tím, koho tam v tu chvíli opravdu potřebuji mít, abych se v životě mohla posunout zase o kus dál.
Takže FARAMIR, přátelé a děkuju vám 💛

Náš průvodce (kapitán Filip:D),byl i přes to, že často nevěděl, kolik má naše výprava vlastně členů, i přes to, že mi několikrát umastil věci od rybiček,lančmítu či jiných olejových pochutin, i přes to, že nemohl najít věci, které jsem mu půjčila a od všech žebral ručník 😀, byl tou nejlepší možnou volbou pro mojí první výpravu s expe. Dlouho jsem nepotkala člověka, který umí namotivovat k výkonu,tak jako on. ,,Nejhorší je to už předem vzdát v hlavě" a já jsem to párkrát při pohledu na ten příkrý sráz vzdát chtěla...ani jednou si nepohrál s myšlenkou, že bych nahoru nevylezla ( i když nevěděl, jak mě sakra dostane dolů 😆). Svým přátelským přístupem, přirozenou autoritou a pocitem ,že se na něj člověk může spolehnout, utvořil neuvěřitelně fungující a spolupracující partu lidí, která na konci výpravy připomínala spíš rodinu, než skupinu cizinců. Věděl,kdy má člověka nakopnout k výkonu a kdy mu naopak nechat prostor si všechno srovnat v sobě. Prostě vůdce i parťák do pohody i nepohody. Z Albánie se pod jeho vedením stalo fakt ,,nice place".Jeho největším kladem je však jeho půl-oktávový rozsah a dobrý hudební vkus...

Momentem, který si uchovám je ,,oslava" mých narozenin poslední den výpravy. Když jsme se ve čtyři ráno koupali v moři a ozvalo se jen ,,Hey, it's canalization"... Co teď překoná narozeniny ve sračkách 😅 
U skleničky jsme si pak děkovali, tak přiložím tehdy pronesenou řeč:
Děkuji za:
Soucit  a emoční napojení, za kuchařku a příběhy ze zahraničí,za básničky skládané v soukromí , za rozhovor s kapitánem a za možnost s tím naším kapitánem všechno přežít ale hlavně prožít. Trpělivost se strachy a chutěmi druhých.Podporu a náhle rychlé přátelství. Syrove emoce bez přetvářky. Motivavaci, která dostala nás na vrchol a hlavně z něj. Podporu ze všech stran a pocit, že si v bezpečí a mezi svými. Za 8 dní, spíš 80, které se nikdy nezopakují, ale za to a na to to, že se udály a všechno tohle je důvodem pro radost. Děkuji všem s pokorou a se srdcem na dlani , neměnila bych ani jednoho z vás ani žádný moment. Prokleté hory , zamiloval jsem se do vás a taky do vás všech. 

Rozhodně chválím krásně vybraný trasy, byla jsem ohromená kolik krásnejch hor v Černé hoře vlastně je. Oceňuju i to, že jsme plán upravovali podle energie a přání ve skupině. Sedla mi skupina, užívala jsem si večerní ohně a společnej čas. Pro mě byl dobrej i balanc mezi časem v horách a civilizací.

S Filipem mě to hodně bavilo. Měla jsem z něj pocit, že je s náma rád a že je rád v horách a taky si to užívá, hodně jsem se nasmála nad jeho vtípkama a historkama a zároveň byla v klidu, že důležitý organizační věci hlídá, ale nehrotí. Přišlo mi, že hezky propojuje skupinu dohromady, pomáhá udržovat lehkost a dobrou náladu a taky ví jak a kdy někoho trochu hecnout, aby třeba vylezl na kopec, i když neví jestli na to má.

Celá akce byla vydařená. Program byl realistický, i když se musel lehce změnit vzhledem k nepřízni počasí, což ale není v plánovaných výškách nad 2300 m na začátku března nic překvapujícího. Sešla se fajn skupina lidí, počasí vyšlo.  Průvodce byl skvělý - informace předával v předstihu, stále v pohodě a dobře naladěn. Ráda s ním pojedu na jinou akci. Není co vytknout.

Na této expedici bych rozhodně pochválila Filipa – průvodce, který dokáže skloubit zodpovědnost s lehkostí, pohotovostí a humorem. Díky němu se výprava nestala jen fyzickou výzvou, ale opravdovým dobrodružstvím. Ocenila jsem pestrost zážitků – od ranní kávy s výhledem, přes brodění bahnem, až po večerní oheň pod hvězdami.

Velkým plusem byla i parta, která se během cesty vytvořila. Lidé, kteří se možná předtím neznali, se během pár dní semkli jako dlouholetí přátelé.

Kdybych si měla vybrat jednoho člověka, se kterým bych se chtěla ztratit v horách, spát pod širákem uprostřed bouřky nebo brodit bahnem – byl by to Filip. Jeho klid, pohotovost a pozitivní energie dokázaly zvednout náladu i v nejtěžších chvílích a dodávaly pocit bezpečí.

Filip má vzácný dar vytvořit kolem sebe atmosféru, ve které se člověk cítí součástí něčeho výjimečného. Umí být oporou, rozesmát a má upřímný zájem o lidi, které vede. Jediná jeho vada? Vypatlá výpravě všechnu teplou vodu. :D

Jsem ráda, že jsme spolu došli až na „kraj“. :-)

Pochválil bych nápad a pojetí akce. Cestování co má počátek a konec. Snaha o "týmové" žití /i když jsem spíše samotář/. To že na cestě jsou dobré i špatné úseky a není to jen vyzobávání perliček. A neznámo, objevování.  Celé mi to dává smysl a velmi se s tím ztotožňuji. Poznávání hor ve stylu Julia Kugyho :-). 

Průvodce Filip má úžasnou vlastnost. Dokáže lidi motivovat tak, že jej následují kamkoli a ještě z toho mají radost.  Pro mě zcela jedinečné a inspirující propojení lidskosti a profesionality.

Já vlastně nemám ráda organizované akce s více lidma, ale díky Filipovi postupně zjišťuju, že to zase až tak blbý není a že lidi, kterých se většinou spíš straním, dokážu přijímat líp, než jsem si myslela. Je to ale zásluha Filipa a toho, jak s lidmi dokáže pracovat a jak dokáže řešit situace, které by pro mnoho z nich/z nás byly nepříjemné a otočit to tak, že si to nakonec všichni užíváme a jsme za ně vlastně nakonec rádi. Tohle každej průvodce neumí..

Můžu jet prosím znovu s Filipem? Já chci jen Filipa =D Filip i Sokotra ve mně zanechali spoustu skvělých vzpomínek aneb bláznům patří svět =)
Filip je pro mě živá ukázka toho, jak si představuji opravdového průvodce (nadčasový, vyřeší nevyřešitelné, neskutečný nadhled, skvělý smysl pro humor, úžasné vedení lidí, ale hlavně srdce na správném místě) a taky mi předvedl, že existuje člověk na světě, který ztrácí věci ještě rychleji než já a přesto se ve světě neztratí =D díky Filipe =)