Reference

Pochválil bych nápad a pojetí akce. Cestování co má počátek a konec. Snaha o "týmové" žití /i když jsem spíše samotář/. To že na cestě jsou dobré i špatné úseky a není to jen vyzobávání perliček. A neznámo, objevování.  Celé mi to dává smysl a velmi se s tím ztotožňuji. Poznávání hor ve stylu Julia Kugyho :-). 

Průvodce Filip má úžasnou vlastnost. Dokáže lidi motivovat tak, že jej následují kamkoli a ještě z toho mají radost.  Pro mě zcela jedinečné a inspirující propojení lidskosti a profesionality.

Nikdy bych v životě nejela na dovolenou typu road trip s bandou cizích lidí a dobrovolně netrávila desítky hodin na vytlučených afrických silnicích. A přesto se to stalo…
Filip se postaral o to, že jsem všechno absolvovala a přitom nezbláznila. :-) A navíc jsem si splnila sen. Děkuju!

Filip byl průvodce, který nás provedl Afrikou s lehkostí, humorem a obrovským přehledem. Díky němu jsme si Botswanu, Zambii, Zimbabwe i Malawi užili naplno – bez stresu, s úsměvem a spoustou zážitků. Jeho přístup i k méně zdatným cestovatelům byl lidský, vtipný a pohodový. Pro mě osobně to byl životní cestovatelský zážitek. Díky za vše, Filipe! :-)

Super koncept, náramně jsem si to se synem užil. Byla paráda sledovat jak si děti spolu hrají, běhají po lese, spolupracují, nosí dřevo k ohni, atd. Plavba, slaňování, brodění a spaní na ostrově - to už byly třešničky na dortu. Filip je skvělý průvodce.

S Filipem jsem během posledních 12 měsíců strávil dohromady přes 70 dní na různých výpravách. Je to skvělý vůdce, velmi inspirativní člověk a neuvěřitelný motivátor. Každý problém dokáže změnit ve skvělou výzvu a zábavu.

Bulharsko je srdcovka a Stará planina je prostě čarokrásná!

Na výpravě bychom pochválili vzestupnou tendenci zážitků, kdy si každým dnem říkáte, že to je to nej, ale další den přijde ještě větší pecka. Neuvěřitelné gastronomické zážitky v polních podmínkách.

Průvodce Filip byl za nás jednoznačně perfektní, když bylo potřeba, byl vždy připraven podat pomocnou ruku a řešit okamžitě nastalé situace dle potřeby. Navíc s ním byla neuvěřitelná prdel.

Byla to naše první zkušenost s Expe a s ohledem na zkušenosti určitě nebyla poslední.

Náš průvodce (kapitán Filip:D),byl i přes to, že často nevěděl, kolik má naše výprava vlastně členů, i přes to, že mi několikrát umastil věci od rybiček,lančmítu či jiných olejových pochutin, i přes to, že nemohl najít věci, které jsem mu půjčila a od všech žebral ručník 😀, byl tou nejlepší možnou volbou pro mojí první výpravu s expe. Dlouho jsem nepotkala člověka, který umí namotivovat k výkonu,tak jako on. ,,Nejhorší je to už předem vzdát v hlavě" a já jsem to párkrát při pohledu na ten příkrý sráz vzdát chtěla...ani jednou si nepohrál s myšlenkou, že bych nahoru nevylezla ( i když nevěděl, jak mě sakra dostane dolů 😆). Svým přátelským přístupem, přirozenou autoritou a pocitem ,že se na něj člověk může spolehnout, utvořil neuvěřitelně fungující a spolupracující partu lidí, která na konci výpravy připomínala spíš rodinu, než skupinu cizinců. Věděl,kdy má člověka nakopnout k výkonu a kdy mu naopak nechat prostor si všechno srovnat v sobě. Prostě vůdce i parťák do pohody i nepohody. Z Albánie se pod jeho vedením stalo fakt ,,nice place".Jeho největším kladem je však jeho půl-oktávový rozsah a dobrý hudební vkus...

Momentem, který si uchovám je ,,oslava" mých narozenin poslední den výpravy. Když jsme se ve čtyři ráno koupali v moři a ozvalo se jen ,,Hey, it's canalization"... Co teď překoná narozeniny ve sračkách 😅 
U skleničky jsme si pak děkovali, tak přiložím tehdy pronesenou řeč:
Děkuji za:
Soucit  a emoční napojení, za kuchařku a příběhy ze zahraničí,za básničky skládané v soukromí , za rozhovor s kapitánem a za možnost s tím naším kapitánem všechno přežít ale hlavně prožít. Trpělivost se strachy a chutěmi druhých.Podporu a náhle rychlé přátelství. Syrove emoce bez přetvářky. Motivavaci, která dostala nás na vrchol a hlavně z něj. Podporu ze všech stran a pocit, že si v bezpečí a mezi svými. Za 8 dní, spíš 80, které se nikdy nezopakují, ale za to a na to to, že se udály a všechno tohle je důvodem pro radost. Děkuji všem s pokorou a se srdcem na dlani , neměnila bych ani jednoho z vás ani žádný moment. Prokleté hory , zamiloval jsem se do vás a taky do vás všech. 

Můžu jet prosím znovu s Filipem? Já chci jen Filipa =D Filip i Sokotra ve mně zanechali spoustu skvělých vzpomínek aneb bláznům patří svět =)
Filip je pro mě živá ukázka toho, jak si představuji opravdového průvodce (nadčasový, vyřeší nevyřešitelné, neskutečný nadhled, skvělý smysl pro humor, úžasné vedení lidí, ale hlavně srdce na správném místě) a taky mi předvedl, že existuje člověk na světě, který ztrácí věci ještě rychleji než já a přesto se ve světě neztratí =D díky Filipe =) 

Celá akce byla vydařená. Program byl realistický, i když se musel lehce změnit vzhledem k nepřízni počasí, což ale není v plánovaných výškách nad 2300 m na začátku března nic překvapujícího. Sešla se fajn skupina lidí, počasí vyšlo.  Průvodce byl skvělý - informace předával v předstihu, stále v pohodě a dobře naladěn. Ráda s ním pojedu na jinou akci. Není co vytknout.

Moc pěkný koncept ohledně cestování pro lidi, co nemají čas ani morál připravit si cestu, vyjet sólo a zároveň si odpočinout od lidí. Paradoxně i když se jede ve skupině tak je dostatek prostoru na to užít si samoty, protože průvodce je chápavý a nevyžaduje účast všech při "všem"...tohle hrozně moc oceňuji.

S průvodcem jsem celkově byla moc spokojená což se mi nestává....Aktivní, komunikativní, vstřícný a umí si získat důvěru v situacích, kdy bych někomu jen tak nevěřila - krásně mě navedl "dolů" z vrcholu skrze lana aniž bych ho u toho titulovala nehezkými jmény a "donutil" mě škrábat se "rychlostí světla" (na moje poměry) nahoru a nechal se u toho titulovat nehezkými jmény...Byl vstřícný a trpělivý k mým asociálním manýrům, mému agresivnímu PMS ke konci akce (Já chci svoje pitíčkóóó a cígo!!!) a hlavně mi dal svobodu! Takže za mě jednoznačně ANO...

Průvodce je moje krevní skupina! Nebál jsem se vzít bágl a vyrazit sám, bez mobilu,  na 4 měsíce stopem do Asie. Nebál jsem se nikdy nikde. Ale teď mám děsnej strach. Že pro mne nezbyde místo na Poslední etapě cesty kolem Afriky. Strašně chci jet!!!!!

Filip byl skvělej. Nenechá člověka jen tak něco vzdát a tmelí celou partu. Celkově byla tahle výprava velmi obohacující. Jsem člověk, který cestuje sám, sem tam se s někým někam vydám, ale rozhodně nevyhledávám větší partu lidí, proto to pro mne bylo výzvou. Bála jsem se, jak zvládnu různé nátury a zda dokážu na cestě fungovat ve větším počtu lidí, zda je ustojím a nakonec to bylo nejen překvapivě snadné, ale hlavně mi všichni účastníci pomohli a to nejen fyzicky, ale i vnitřně a to v čele právě s Filipem.
Albánie byla zrcadlením, otevřením očí, dřinou a procitnutím. Dala mi víc, než jsem si myslela, že mi dá a taky mi vzala iluze o sobě samé. Ukázala mi, že stárnutí se mi rozhodně nevyhýbá a že karma možná doopravdy existuje. Že nejsem tak fyzicky silná, jak jsem si o sobě myslela, že vše rozhodně sama nezvládnu a ani, že sama zvládnout nemusím. Že nechat si pomoct je o překonání vlastního ega a boj s ním může být těžší, než ukázat světu svoji slabost. Že můžete mít sebelepšího průvodce, sebelepší skupinu a přesto se můžete lehce ztratit, nebo se vlastní vinou nachvíli vyřadit ze skupiny, když nemáte hlavu správně nastavenou a bojujete s myšlenkami, které byste měli nechat jít. 
Albánie pro mne nebyla o přechodu hor, ale o přechodu k sebe samé, k poznáním, která nemusí být příjemná, ale mohou vám dát nakonec víc, než si myslíte. Nedala mi to, co jsem od ní čekala, ale dala mi to, co jsem od ní potřebovala, aniž bych o tom vůbec věděla a ve chvíli, kdy jsem si myslela, že už vím všechno mi ukázala, že vlastně nevím vůbec nic.  
Vydala jsem se na cestu, na které jsem nikoho neznala, od které jsem čekala pár dní skvělého dobrodružství, nových zážitků, nezapomenutelných západů, svobody, smíchu - takovou tu klasiku - a přitom jsem netušila, že si ta cesta pro mne připraví mnohem víc a že každý jeden člověk, který ji se mnou bude sdílet, bude tím, koho tam v tu chvíli opravdu potřebuji mít, abych se v životě mohla posunout zase o kus dál.
Takže FARAMIR, přátelé a děkuju vám 💛

Filip byl skvělý průvodce a parťák na cestě. Afrika s ním byla jedna velká jízda – a to doslova! 😄 Když auto zlobilo, vždy měl řešení, dokázal zachovat chladnou hlavu a poradit si i v nečekaných situacích. Neztratil se na silnicích, v horách ani mezi místními lidmi. Je to člověk, který se ničeho nezalekne a u všeho si dokáže udržet dobrou náladu.

Expedice s ním byla bez stresu, zato plná humoru a úsměvů. Doufám, že se s ním na cestách ještě někdy potkám. Kdo hledá spolehlivého a lidského průvodce, Filip je sázka na jistotu!

Filip bol skvelý, držal celej výprave smer a tempo, ale pri tom nijak netlačil a vždy prišiel s viacerými variantami na výber.

Chválím výber lokality, trasy treku, prospôsobenie programu. Bonusové body za adrenilínové cestovanie autom v horách. :)

Organizace a přístup Expedition Clubu se od mé první zkušenosti v roce 2019 výrazně posunuly. Dnes bych řekl, že z hlediska zajištění všech náležitostí – víz, letenek, pojištění a podobně – patří Expe ke špičce na trhu.

Samotná expedice byla skvělým africkým mixem zážitků. Zvlášť bych chtěl vyzdvihnout čtyřdenní trek v pohoří Rwenzori v Ugandě. Afrika si většina lidí nespojuje s vysokými horami, a přitom právě Rwenzori nabídlo vše – od deštného pralesa přes vřesovou zónu až po chladné a deštivé horské pasáže.

Velkým zážitkem byla i návštěva Demokratické republiky Kongo, kde vedoucí Filip věnoval maximální pozornost bezpečí a souhlasu všech účastníků.

Rwanda pro mě osobně představovala kulturní šok – v tom nejlepším slova smyslu. Na africké poměry výborná infrastruktura, minimum korupce, bezpečnost, radary na každém kroku… člověk měl chvílemi pocit, že přestal být bělochem v Africe a že jsme tam byli prostě všichni „černí“. 😊