Reference

Náš průvodce (kapitán Filip:D),byl i přes to, že často nevěděl, kolik má naše výprava vlastně členů, i přes to, že mi několikrát umastil věci od rybiček,lančmítu či jiných olejových pochutin, i přes to, že nemohl najít věci, které jsem mu půjčila a od všech žebral ručník 😀, byl tou nejlepší možnou volbou pro mojí první výpravu s expe. Dlouho jsem nepotkala člověka, který umí namotivovat k výkonu,tak jako on. ,,Nejhorší je to už předem vzdát v hlavě" a já jsem to párkrát při pohledu na ten příkrý sráz vzdát chtěla...ani jednou si nepohrál s myšlenkou, že bych nahoru nevylezla ( i když nevěděl, jak mě sakra dostane dolů 😆). Svým přátelským přístupem, přirozenou autoritou a pocitem ,že se na něj člověk může spolehnout, utvořil neuvěřitelně fungující a spolupracující partu lidí, která na konci výpravy připomínala spíš rodinu, než skupinu cizinců. Věděl,kdy má člověka nakopnout k výkonu a kdy mu naopak nechat prostor si všechno srovnat v sobě. Prostě vůdce i parťák do pohody i nepohody. Z Albánie se pod jeho vedením stalo fakt ,,nice place".Jeho největším kladem je však jeho půl-oktávový rozsah a dobrý hudební vkus...

Momentem, který si uchovám je ,,oslava" mých narozenin poslední den výpravy. Když jsme se ve čtyři ráno koupali v moři a ozvalo se jen ,,Hey, it's canalization"... Co teď překoná narozeniny ve sračkách 😅 
U skleničky jsme si pak děkovali, tak přiložím tehdy pronesenou řeč:
Děkuji za:
Soucit  a emoční napojení, za kuchařku a příběhy ze zahraničí,za básničky skládané v soukromí , za rozhovor s kapitánem a za možnost s tím naším kapitánem všechno přežít ale hlavně prožít. Trpělivost se strachy a chutěmi druhých.Podporu a náhle rychlé přátelství. Syrove emoce bez přetvářky. Motivavaci, která dostala nás na vrchol a hlavně z něj. Podporu ze všech stran a pocit, že si v bezpečí a mezi svými. Za 8 dní, spíš 80, které se nikdy nezopakují, ale za to a na to to, že se udály a všechno tohle je důvodem pro radost. Děkuji všem s pokorou a se srdcem na dlani , neměnila bych ani jednoho z vás ani žádný moment. Prokleté hory , zamiloval jsem se do vás a taky do vás všech. 

Rozhodně jedna z nejlepších dovolených. Většinou jsem zvyklý si organizovat dovolenou sám, a tak mi trochu chybělo napětí z nejistoty, co bude, jak se tam dostaneme, jak to stihneme, ale na druhou stranu to bylo o to příjemnější. Líbilo se mi, že jsme jako skupina pracovali velmi dobře, dokázali se domluvit, a díky tomu si to užít. Absolutním highlightem pro mne byla cesta vlakem, kterou jsem si užil na vagonu a díky za to.

Filip byl velmi dobrý průvodce. Je to pohodář, který nějak moc extrémně neplánuje, dává možnost týmu si odhlasovat, co by chtěl dělat, umí pobavit a rozesmát. Určitě doporučuji. Všechno, co jsme měli v plánu, jsme zvládli. Zároveň nebyl problém se domluvit např. na brzkém odjezdu, aby se vyšetřil čas, a díky tomu se povedla návštěva Cabo Blanco. Líbil se mi nápad se společným fondem, neboť to ušetřilo hromadu času. Vše bylo super a zažil jsem skvělou dovolenou.

Líbila se mi různorodost akce - pěkně namíchaná všechochuť treků, pláží, dun, jeskyní, výlet lodí na delfíny - přesto, že je Sokotra malý ostrov, každý den byl nějakým způsobem jiný a zajímavý. Filipa hodnotím kladně - profesionální, zkušený, znalý poměrů v zemích podobných Jemenu. Nebál bych se s ním jet ani do dalších míst, kam nikdo nechce :-D

Já vlastně nemám ráda organizované akce s více lidma, ale díky Filipovi postupně zjišťuju, že to zase až tak blbý není a že lidi, kterých se většinou spíš straním, dokážu přijímat líp, než jsem si myslela. Je to ale zásluha Filipa a toho, jak s lidmi dokáže pracovat a jak dokáže řešit situace, které by pro mnoho z nich/z nás byly nepříjemné a otočit to tak, že si to nakonec všichni užíváme a jsme za ně vlastně nakonec rádi. Tohle každej průvodce neumí..

Velmi se mi líbil celý přechod Staré planiny, hory bez lidí jen pro Nás, nádherná příroda, ostré hřebeny i dlouhé rozkvetlé pláně.
Úžasná bulharská kuchyně.
Nádherná hvězdná obloha i ostré horské sluníčko.
Skvělá parta lidí se kterou jsme dokázali i obtížnější situace ustát s úsměvem a smíchem. 

Průvodce Filip má obrovský dar řeči, je s ním sranda a dá se s ním bavit snad o všem. Je to rozhodně jeden z nejzodpovědnějších lidí které jsem kdy poznal. Je to Hrdina!

Pro mě opravdu silný zážitek, který bych si bez Expe rozhodně takhle moc sám neužil!

Celá akce byla vydařená. Program byl realistický, i když se musel lehce změnit vzhledem k nepřízni počasí, což ale není v plánovaných výškách nad 2300 m na začátku března nic překvapujícího. Sešla se fajn skupina lidí, počasí vyšlo.  Průvodce byl skvělý - informace předával v předstihu, stále v pohodě a dobře naladěn. Ráda s ním pojedu na jinou akci. Není co vytknout.

Na této expedici bych rozhodně pochválila Filipa – průvodce, který dokáže skloubit zodpovědnost s lehkostí, pohotovostí a humorem. Díky němu se výprava nestala jen fyzickou výzvou, ale opravdovým dobrodružstvím. Ocenila jsem pestrost zážitků – od ranní kávy s výhledem, přes brodění bahnem, až po večerní oheň pod hvězdami.

Velkým plusem byla i parta, která se během cesty vytvořila. Lidé, kteří se možná předtím neznali, se během pár dní semkli jako dlouholetí přátelé.

Kdybych si měla vybrat jednoho člověka, se kterým bych se chtěla ztratit v horách, spát pod širákem uprostřed bouřky nebo brodit bahnem – byl by to Filip. Jeho klid, pohotovost a pozitivní energie dokázaly zvednout náladu i v nejtěžších chvílích a dodávaly pocit bezpečí.

Filip má vzácný dar vytvořit kolem sebe atmosféru, ve které se člověk cítí součástí něčeho výjimečného. Umí být oporou, rozesmát a má upřímný zájem o lidi, které vede. Jediná jeho vada? Vypatlá výpravě všechnu teplou vodu. :D

Jsem ráda, že jsme spolu došli až na „kraj“. :-)

Filip je zkušený cestovatel a také vůdce výpravy. Je vidět, že roadtrip západní Saharou je jeho srdcovka a že do toho ze sebe dává všechno. Zároveň ale neztrácí pohotovost a dobrou náladu, takže se ani při dlouhých přejezdech člověk nenudí. Zcela upřímně mi totálně zachránil zadek, když mě břečící vytáhl z budky policistů po razii protidrogového (kdo by byl tušil, že je do Gambie potřeba brát léky v originálním balením a s dokladem o koupi?) a ještě to se starostou zahráli tak, že místním sklaplo jako nic. Navíc se o nás celou dobu staral jako o vlastní a krmil nás tak, že jsme malám praskali (minimálně já jsme rozhodě za ty tři týdny přibrala). Celou dobu jsem se s ním cítila velmi bezpečně a obdivuji jeho práci s lidmi, ať už s námi, tak s lokálními kontakty, policisty na hranicích i náhodnými kolemjdoucími. Kdybych mohla, hned s ním jedu znovu!

Pochválila bych jak výprava byla předem propracovaná. Že měl Filip všechno nachystané, zjišťěné a dopředu zařízené, ale že zároveň byla i dost fexibilní, takže jsme si například mohli užít luxusu v Západní Sahaře nebo safari v Senegalu i Gambii. Vlastně se mu nějakou magií povedlo nás po intenzivní části v Mauretánii protáhnout přes hranice na jih o dva dny dříve, takže jsme si mohli dosyta užít jak Senegal, tak Gambii, kudy bychom jinak asi jen projeli. Za mě vidět živé žirafy, nosorožce, zebry, hrochy a šimpanzy bylo jako splnění snu, takže jsem si zejména ten konec akce moc užívala. Ale abych neopomněla i zážitky ze začátku, tak například modré kameny v Maroku, u kterých nás dokonce zastihlo několik padajících vloček sněhu, a následní ranní lehký horolezecký výstup na kopce vedle, abychom se na ně hezky mohli podívat z výšky, paráda! Zážitků si přivážím tolik, že vlastně ani nevím, kde začít, až je budu chtít někomu vypovědět. A to jen za cenu neustálého písku v botách a ohromné dávky odvahy za nasednutí na noční nákladní vlak křižující Meuretánii ze západu na východ. Protože jinak to byla skvělá jízda s výbornou partou a v dost kvalitní káře (rozuměj, zadřeli jsme brzdy, chvílemi jí svévolně vypánala přední světla a neměla klimatizaci, ale to není nic, co by se nedalo vyřešit). <3

Moc pěkný koncept ohledně cestování pro lidi, co nemají čas ani morál připravit si cestu, vyjet sólo a zároveň si odpočinout od lidí. Paradoxně i když se jede ve skupině tak je dostatek prostoru na to užít si samoty, protože průvodce je chápavý a nevyžaduje účast všech při "všem"...tohle hrozně moc oceňuji.

S průvodcem jsem celkově byla moc spokojená což se mi nestává....Aktivní, komunikativní, vstřícný a umí si získat důvěru v situacích, kdy bych někomu jen tak nevěřila - krásně mě navedl "dolů" z vrcholu skrze lana aniž bych ho u toho titulovala nehezkými jmény a "donutil" mě škrábat se "rychlostí světla" (na moje poměry) nahoru a nechal se u toho titulovat nehezkými jmény...Byl vstřícný a trpělivý k mým asociálním manýrům, mému agresivnímu PMS ke konci akce (Já chci svoje pitíčkóóó a cígo!!!) a hlavně mi dal svobodu! Takže za mě jednoznačně ANO...

Z cesty do Albánie jsem očekávala cestovací peklíčko dodávkou, hezkou přírodu, bolavý kolena a obavy z větší části ženského kolektivu. Ani v nejmenším jsem nevěděla do čeho vlastně jdu. 

V dodávce jsem se naučila dle rady Filipa ,,vypnout” a dokonce i schrupnout. Můžu říct, že cestu zpět jsem si vyloženě užila po boku řidičky Katky a skvělé muziky. Zapracovala jsem na svém strachu z řízení do neznáma. Sice jsem za volantem neseděla ale rozhodně přišel čas to prolomit. 

Příroda bomba. Z pohledu matky, která vyrazila po třech letech do hor, které prostě miluje a moc jí chyběly, byly výhledy dechberoucí. Střídaly se pocity euforie a totálního vyčerpání. Profil maniodeprese jak vyšitý. Pro mě měla výprava mnohem hlubší přesah, než jen kochat se krásnou přírodou. Uvnitř jsem se potýkala s méně či více zapomenutými kostlivci ve skříni. Za to kolena, z jejichž selhání jsem měla opravdovou hrůzu, obstály. Jsem na ně hrdá :) 

Lidi byli skvělí. Až je mi upřímně líto, že jen vzpomínky zůstanou. Filip umí udělat ze skupiny cizích lidí parťáky během velmi krátké doby. Každý byl užitečný, nikdo nebyl odstrčený. Dokonce si troufnu tvrdit, že výprava byla obohacená o tu správnou ženskou sílu :) 
Dost se mi líbilo závěrečné zamyšlení nad různými otázkami. Bylo hezké poslouchat, jak každý prožíval výpravu trošku jinak a přitom naplno. 
Hlavně byla fakt prdel. Jeden z důvodů, proč bych jela znovu s ,,cestovkou”, konkrétně s expe. Poznám inspirující lidi a můžu se učit z jejich zkušeností.

Ještě bych vypíchla pár šokujících zjištění z výpravy. 
Postavím stan za 1min40s.
 Bulgur zalitý tukem z lančmítu je extra blivajz.
Píseň Po potoce chodila, na kačeny volala znají i Pražáci. 
Chceš-li cestu završit obzvláště silným zážitkem, vykoupej se v kanalizaci. 

Díky za nezapomenutelný zážitek. 

Nikdy bych v životě nejela na dovolenou typu road trip s bandou cizích lidí a dobrovolně netrávila desítky hodin na vytlučených afrických silnicích. A přesto se to stalo…
Filip se postaral o to, že jsem všechno absolvovala a přitom nezbláznila. :-) A navíc jsem si splnila sen. Děkuju!

Skvely pristup Filipa - ci uz z hladiska udrziavania dobrej nalady v skupine ale aj z hladiska pripravy/riesenia situacii pocas expedicie. Uvolneny styl a nestresove riesenie kazdej situacie mi velmi vyhovovalo a naucil som sa vela trikov ako jednat s ludmi a spravat sa v cudzej zemi aby clovek zapadol. Nemam co vytknut, Filipov styl mi vyhovoval. Na konci expedicie sme este spolu stravili jeden extra den spolu navyse a Filip nam venoval maximum casu, ktory mal.

Pochvalil by som to, ze sme si ciastocne mohli prisposobit cestu a postup podla skupiny. Viackrat sme sa radili, v ktorom meste prespat alebo ako situaciu vyriesit a to bolo zaujimave. Ocenujem tiez nekomercny styl expedicie a snahu co najviac zapadnut v krajinach. Vyhodou tiez bolo, ze sme boli stale na cestach a zazivali nove miesta. Celkovo hodnotim velmi pozitivne. 

Drzim palce, dufam, ze sa este vidime na nejakej expedicii!

Filip bol proste super sprievodca a veľký pohodák a srandista. Určite ho môžem len odporučiť. Veľké Ďakujem

Filip byl skvělej. Nenechá člověka jen tak něco vzdát a tmelí celou partu. Celkově byla tahle výprava velmi obohacující. Jsem člověk, který cestuje sám, sem tam se s někým někam vydám, ale rozhodně nevyhledávám větší partu lidí, proto to pro mne bylo výzvou. Bála jsem se, jak zvládnu různé nátury a zda dokážu na cestě fungovat ve větším počtu lidí, zda je ustojím a nakonec to bylo nejen překvapivě snadné, ale hlavně mi všichni účastníci pomohli a to nejen fyzicky, ale i vnitřně a to v čele právě s Filipem.
Albánie byla zrcadlením, otevřením očí, dřinou a procitnutím. Dala mi víc, než jsem si myslela, že mi dá a taky mi vzala iluze o sobě samé. Ukázala mi, že stárnutí se mi rozhodně nevyhýbá a že karma možná doopravdy existuje. Že nejsem tak fyzicky silná, jak jsem si o sobě myslela, že vše rozhodně sama nezvládnu a ani, že sama zvládnout nemusím. Že nechat si pomoct je o překonání vlastního ega a boj s ním může být těžší, než ukázat světu svoji slabost. Že můžete mít sebelepšího průvodce, sebelepší skupinu a přesto se můžete lehce ztratit, nebo se vlastní vinou nachvíli vyřadit ze skupiny, když nemáte hlavu správně nastavenou a bojujete s myšlenkami, které byste měli nechat jít. 
Albánie pro mne nebyla o přechodu hor, ale o přechodu k sebe samé, k poznáním, která nemusí být příjemná, ale mohou vám dát nakonec víc, než si myslíte. Nedala mi to, co jsem od ní čekala, ale dala mi to, co jsem od ní potřebovala, aniž bych o tom vůbec věděla a ve chvíli, kdy jsem si myslela, že už vím všechno mi ukázala, že vlastně nevím vůbec nic.  
Vydala jsem se na cestu, na které jsem nikoho neznala, od které jsem čekala pár dní skvělého dobrodružství, nových zážitků, nezapomenutelných západů, svobody, smíchu - takovou tu klasiku - a přitom jsem netušila, že si ta cesta pro mne připraví mnohem víc a že každý jeden člověk, který ji se mnou bude sdílet, bude tím, koho tam v tu chvíli opravdu potřebuji mít, abych se v životě mohla posunout zase o kus dál.
Takže FARAMIR, přátelé a děkuju vám 💛

Průvodce je moje krevní skupina! Nebál jsem se vzít bágl a vyrazit sám, bez mobilu,  na 4 měsíce stopem do Asie. Nebál jsem se nikdy nikde. Ale teď mám děsnej strach. Že pro mne nezbyde místo na Poslední etapě cesty kolem Afriky. Strašně chci jet!!!!!