Reference

Filip je průvodce, který je naprosto profesionální a zároveň přirozený. Od úplného začátku vědomě vytvářel bezpečné, respektující prostředí a takovou „dobrou náladičku“ :), i když situace občas nebyly úplně snadné. Díky jeho hluboké znalosti místního kontextu a skvělému přehledu o tom, co se kolem děje, jsem se po celou dobu cítila bezpečně, orientovaně a prostě v dobrých rukou.
Za mě je Filip sympaťák, vtipný, lidský, dobře naladěný a přirozeně charismatický. Hodně oceňuju i to, jak uměl balancovat vedení a svobodu. Dával nám prostor spoluvytvářet další dny, říct si, co chceme a co nás láká — ale zároveň bylo znát, že přesně ví, co je možné, vhodné a pro naši skupinu ideální. Díky tomu měl každý den jasný rámec, ale pořád tam byla otevřenost a pocit, že jsme toho byli součástí.

Pochválil bych nápad a pojetí akce. Cestování co má počátek a konec. Snaha o "týmové" žití /i když jsem spíše samotář/. To že na cestě jsou dobré i špatné úseky a není to jen vyzobávání perliček. A neznámo, objevování.  Celé mi to dává smysl a velmi se s tím ztotožňuji. Poznávání hor ve stylu Julia Kugyho :-). 

Průvodce Filip má úžasnou vlastnost. Dokáže lidi motivovat tak, že jej následují kamkoli a ještě z toho mají radost.  Pro mě zcela jedinečné a inspirující propojení lidskosti a profesionality.

Můžu jet prosím znovu s Filipem? Já chci jen Filipa =D Filip i Sokotra ve mně zanechali spoustu skvělých vzpomínek aneb bláznům patří svět =)
Filip je pro mě živá ukázka toho, jak si představuji opravdového průvodce (nadčasový, vyřeší nevyřešitelné, neskutečný nadhled, skvělý smysl pro humor, úžasné vedení lidí, ale hlavně srdce na správném místě) a taky mi předvedl, že existuje člověk na světě, který ztrácí věci ještě rychleji než já a přesto se ve světě neztratí =D díky Filipe =) 

Super koncept, náramně jsem si to se synem užil. Byla paráda sledovat jak si děti spolu hrají, běhají po lese, spolupracují, nosí dřevo k ohni, atd. Plavba, slaňování, brodění a spaní na ostrově - to už byly třešničky na dortu. Filip je skvělý průvodce.

S Filipem jsem během posledních 12 měsíců strávil dohromady přes 70 dní na různých výpravách. Je to skvělý vůdce, velmi inspirativní člověk a neuvěřitelný motivátor. Každý problém dokáže změnit ve skvělou výzvu a zábavu.

Bulharsko je srdcovka a Stará planina je prostě čarokrásná!

Bylo to dobrodružství, často adrenalin a zážitky, které bych jinak nezažila! Filip byl skvělej, byl součástí party a zároveň se o nás hezky staral a všechno zařídil. 

Moc pěkný koncept ohledně cestování pro lidi, co nemají čas ani morál připravit si cestu, vyjet sólo a zároveň si odpočinout od lidí. Paradoxně i když se jede ve skupině tak je dostatek prostoru na to užít si samoty, protože průvodce je chápavý a nevyžaduje účast všech při "všem"...tohle hrozně moc oceňuji.

S průvodcem jsem celkově byla moc spokojená což se mi nestává....Aktivní, komunikativní, vstřícný a umí si získat důvěru v situacích, kdy bych někomu jen tak nevěřila - krásně mě navedl "dolů" z vrcholu skrze lana aniž bych ho u toho titulovala nehezkými jmény a "donutil" mě škrábat se "rychlostí světla" (na moje poměry) nahoru a nechal se u toho titulovat nehezkými jmény...Byl vstřícný a trpělivý k mým asociálním manýrům, mému agresivnímu PMS ke konci akce (Já chci svoje pitíčkóóó a cígo!!!) a hlavně mi dal svobodu! Takže za mě jednoznačně ANO...

Náš průvodce (kapitán Filip:D),byl i přes to, že často nevěděl, kolik má naše výprava vlastně členů, i přes to, že mi několikrát umastil věci od rybiček,lančmítu či jiných olejových pochutin, i přes to, že nemohl najít věci, které jsem mu půjčila a od všech žebral ručník 😀, byl tou nejlepší možnou volbou pro mojí první výpravu s expe. Dlouho jsem nepotkala člověka, který umí namotivovat k výkonu,tak jako on. ,,Nejhorší je to už předem vzdát v hlavě" a já jsem to párkrát při pohledu na ten příkrý sráz vzdát chtěla...ani jednou si nepohrál s myšlenkou, že bych nahoru nevylezla ( i když nevěděl, jak mě sakra dostane dolů 😆). Svým přátelským přístupem, přirozenou autoritou a pocitem ,že se na něj člověk může spolehnout, utvořil neuvěřitelně fungující a spolupracující partu lidí, která na konci výpravy připomínala spíš rodinu, než skupinu cizinců. Věděl,kdy má člověka nakopnout k výkonu a kdy mu naopak nechat prostor si všechno srovnat v sobě. Prostě vůdce i parťák do pohody i nepohody. Z Albánie se pod jeho vedením stalo fakt ,,nice place".Jeho největším kladem je však jeho půl-oktávový rozsah a dobrý hudební vkus...

Momentem, který si uchovám je ,,oslava" mých narozenin poslední den výpravy. Když jsme se ve čtyři ráno koupali v moři a ozvalo se jen ,,Hey, it's canalization"... Co teď překoná narozeniny ve sračkách 😅 
U skleničky jsme si pak děkovali, tak přiložím tehdy pronesenou řeč:
Děkuji za:
Soucit  a emoční napojení, za kuchařku a příběhy ze zahraničí,za básničky skládané v soukromí , za rozhovor s kapitánem a za možnost s tím naším kapitánem všechno přežít ale hlavně prožít. Trpělivost se strachy a chutěmi druhých.Podporu a náhle rychlé přátelství. Syrove emoce bez přetvářky. Motivavaci, která dostala nás na vrchol a hlavně z něj. Podporu ze všech stran a pocit, že si v bezpečí a mezi svými. Za 8 dní, spíš 80, které se nikdy nezopakují, ale za to a na to to, že se udály a všechno tohle je důvodem pro radost. Děkuji všem s pokorou a se srdcem na dlani , neměnila bych ani jednoho z vás ani žádný moment. Prokleté hory , zamiloval jsem se do vás a taky do vás všech. 

Rozhodně chválím krásně vybraný trasy, byla jsem ohromená kolik krásnejch hor v Černé hoře vlastně je. Oceňuju i to, že jsme plán upravovali podle energie a přání ve skupině. Sedla mi skupina, užívala jsem si večerní ohně a společnej čas. Pro mě byl dobrej i balanc mezi časem v horách a civilizací.

S Filipem mě to hodně bavilo. Měla jsem z něj pocit, že je s náma rád a že je rád v horách a taky si to užívá, hodně jsem se nasmála nad jeho vtípkama a historkama a zároveň byla v klidu, že důležitý organizační věci hlídá, ale nehrotí. Přišlo mi, že hezky propojuje skupinu dohromady, pomáhá udržovat lehkost a dobrou náladu a taky ví jak a kdy někoho trochu hecnout, aby třeba vylezl na kopec, i když neví jestli na to má.

Odvezla jsem si mnoho exotických zážitků. Dostali jsme se až k jezeru Turkana, což považuji za vrchol celé výpravy. A i když pro mě byly některé situace zcela nové, cítila jsem se v rámci možností bezpečně. Výprava tak byla krásně vyvážená – dostatek exotiky a dobrodružství, ale zároveň s pocitem jistoty. Oceňuji také, že jsme program tvořili „online“ podle aktuálních okolností.

S Filipem jsem byla na výpravě poprvé, ale velmi rychle si získal mé sympatie. Vedl naši skupinu tak přirozeně a obratně, že jeho průvodcovskou roli člověk téměř nevnímal. Dokázal stmelit pestrý kolektiv lidí a já jsem se cítila spíše jako součást nové rodiny než jen jako účastník expedice se svým průvodcem. Jeho znalosti a zkušenosti s africkým kontinentem nám přinesly spoustu zajímavých momentů – a bez nich bychom některé situace vůbec nedokázali dobře zvládnout. Řadím ho mezi skutečnou špičku průvodců!

S Expedition clubem jsem se dostala do míst, které voněly exotikou, ojedinělostí, dobrodružstvím a opravdovostí. To je vzácné. Díky za to!

Filip bol proste super sprievodca a veľký pohodák a srandista. Určite ho môžem len odporučiť. Veľké Ďakujem

Filip byl moc super. Zvládl si poradit za každé situace a případné slabé chvilky na sobě nenechal jen tak zdát, aby nesnižoval naši morálku a zápal v náročných chvílích. Velké plus je jeho věcný optimismus!

Jedno velké děkuji, že jsem mohla být součástí této výpravy. Z tohoto zážitku budu dlouho těžit. Moc mě překvapila naše sestava a jak byl vlastně každý moc fajn.

Celá akce byla vydařená. Program byl realistický, i když se musel lehce změnit vzhledem k nepřízni počasí, což ale není v plánovaných výškách nad 2300 m na začátku března nic překvapujícího. Sešla se fajn skupina lidí, počasí vyšlo.  Průvodce byl skvělý - informace předával v předstihu, stále v pohodě a dobře naladěn. Ráda s ním pojedu na jinou akci. Není co vytknout.

Z cesty do Albánie jsem očekávala cestovací peklíčko dodávkou, hezkou přírodu, bolavý kolena a obavy z větší části ženského kolektivu. Ani v nejmenším jsem nevěděla do čeho vlastně jdu. 

V dodávce jsem se naučila dle rady Filipa ,,vypnout” a dokonce i schrupnout. Můžu říct, že cestu zpět jsem si vyloženě užila po boku řidičky Katky a skvělé muziky. Zapracovala jsem na svém strachu z řízení do neznáma. Sice jsem za volantem neseděla ale rozhodně přišel čas to prolomit. 

Příroda bomba. Z pohledu matky, která vyrazila po třech letech do hor, které prostě miluje a moc jí chyběly, byly výhledy dechberoucí. Střídaly se pocity euforie a totálního vyčerpání. Profil maniodeprese jak vyšitý. Pro mě měla výprava mnohem hlubší přesah, než jen kochat se krásnou přírodou. Uvnitř jsem se potýkala s méně či více zapomenutými kostlivci ve skříni. Za to kolena, z jejichž selhání jsem měla opravdovou hrůzu, obstály. Jsem na ně hrdá :) 

Lidi byli skvělí. Až je mi upřímně líto, že jen vzpomínky zůstanou. Filip umí udělat ze skupiny cizích lidí parťáky během velmi krátké doby. Každý byl užitečný, nikdo nebyl odstrčený. Dokonce si troufnu tvrdit, že výprava byla obohacená o tu správnou ženskou sílu :) 
Dost se mi líbilo závěrečné zamyšlení nad různými otázkami. Bylo hezké poslouchat, jak každý prožíval výpravu trošku jinak a přitom naplno. 
Hlavně byla fakt prdel. Jeden z důvodů, proč bych jela znovu s ,,cestovkou”, konkrétně s expe. Poznám inspirující lidi a můžu se učit z jejich zkušeností.

Ještě bych vypíchla pár šokujících zjištění z výpravy. 
Postavím stan za 1min40s.
 Bulgur zalitý tukem z lančmítu je extra blivajz.
Píseň Po potoce chodila, na kačeny volala znají i Pražáci. 
Chceš-li cestu završit obzvláště silným zážitkem, vykoupej se v kanalizaci. 

Díky za nezapomenutelný zážitek. 

Na této expedici bych rozhodně pochválila Filipa – průvodce, který dokáže skloubit zodpovědnost s lehkostí, pohotovostí a humorem. Díky němu se výprava nestala jen fyzickou výzvou, ale opravdovým dobrodružstvím. Ocenila jsem pestrost zážitků – od ranní kávy s výhledem, přes brodění bahnem, až po večerní oheň pod hvězdami.

Velkým plusem byla i parta, která se během cesty vytvořila. Lidé, kteří se možná předtím neznali, se během pár dní semkli jako dlouholetí přátelé.

Kdybych si měla vybrat jednoho člověka, se kterým bych se chtěla ztratit v horách, spát pod širákem uprostřed bouřky nebo brodit bahnem – byl by to Filip. Jeho klid, pohotovost a pozitivní energie dokázaly zvednout náladu i v nejtěžších chvílích a dodávaly pocit bezpečí.

Filip má vzácný dar vytvořit kolem sebe atmosféru, ve které se člověk cítí součástí něčeho výjimečného. Umí být oporou, rozesmát a má upřímný zájem o lidi, které vede. Jediná jeho vada? Vypatlá výpravě všechnu teplou vodu. :D

Jsem ráda, že jsme spolu došli až na „kraj“. :-)