Reference

Filip je skvělej kapitán. Celá výprava probíhala v pohodový náladě, a to i když nás potkaly nějaký trable. Filip vždy všechno vyřešil v klidu a s vtipem, ale zodpovědně. Jako kapitána jsme ho i přes naše občasný brblání poslechli a respektovali (teda snažili jsme se, ale např. ranní odchody nám nešly až do konce..:).
Filipovým rozhodnutím jsem věřila. Někdy jsem byla maličko nervózní (např. výskyt pramene nebo umístění stanu, hehe), ale důvěra se vyplatila. Pramen jsme vždy našli a stan jsme vždy postavili na správný místo. 
Díky Filipovi taky mnozí z nás posunuli svoje hranice o kousek dál... A to ať už jeho hecování / pomoc byly zjevné, nebo stačilo nenápadné gesto či pár slov, která v potřebnou chvíli pomohla překonat nějakou prekérku, ale jejich účinek si člověk uvědomil až později...
Díky za nestálé udržování dobrý nálady v partě a taky za kvalitní vokální doprovod při šlapání i v autě!

Přihlásit se a jet sama s cizíma lidma byla pro mě nejtěžší část výpravy. Různé obavy tady byly, ale naprosto zbytečně! Myslím, že díky kapitánovi a jeho přístupu k výpravě a k nám se z nás na těch pár dní stala dobrá parta. Jako bychom se znali rok... To samozřejmě i díky všem zúčastněným, kteří byli všichni supr lidi a kterým moc děkuju! Navzájem jsme se hecovali, pomáhali si, byla sranda... Díky nim všem to bylo skvělý rozhodnutí a doufám, že jsme se neviděli naposledy! 

Filip byl skvělý průvodce a parťák na cestě. Afrika s ním byla jedna velká jízda – a to doslova! 😄 Když auto zlobilo, vždy měl řešení, dokázal zachovat chladnou hlavu a poradit si i v nečekaných situacích. Neztratil se na silnicích, v horách ani mezi místními lidmi. Je to člověk, který se ničeho nezalekne a u všeho si dokáže udržet dobrou náladu.

Expedice s ním byla bez stresu, zato plná humoru a úsměvů. Doufám, že se s ním na cestách ještě někdy potkám. Kdo hledá spolehlivého a lidského průvodce, Filip je sázka na jistotu!

Filip bol proste super sprievodca a veľký pohodák a srandista. Určite ho môžem len odporučiť. Veľké Ďakujem

Organizace a přístup Expedition Clubu se od mé první zkušenosti v roce 2019 výrazně posunuly. Dnes bych řekl, že z hlediska zajištění všech náležitostí – víz, letenek, pojištění a podobně – patří Expe ke špičce na trhu.

Samotná expedice byla skvělým africkým mixem zážitků. Zvlášť bych chtěl vyzdvihnout čtyřdenní trek v pohoří Rwenzori v Ugandě. Afrika si většina lidí nespojuje s vysokými horami, a přitom právě Rwenzori nabídlo vše – od deštného pralesa přes vřesovou zónu až po chladné a deštivé horské pasáže.

Velkým zážitkem byla i návštěva Demokratické republiky Kongo, kde vedoucí Filip věnoval maximální pozornost bezpečí a souhlasu všech účastníků.

Rwanda pro mě osobně představovala kulturní šok – v tom nejlepším slova smyslu. Na africké poměry výborná infrastruktura, minimum korupce, bezpečnost, radary na každém kroku… člověk měl chvílemi pocit, že přestal být bělochem v Africe a že jsme tam byli prostě všichni „černí“. 😊

Na této expedici bych rozhodně pochválila Filipa – průvodce, který dokáže skloubit zodpovědnost s lehkostí, pohotovostí a humorem. Díky němu se výprava nestala jen fyzickou výzvou, ale opravdovým dobrodružstvím. Ocenila jsem pestrost zážitků – od ranní kávy s výhledem, přes brodění bahnem, až po večerní oheň pod hvězdami.

Velkým plusem byla i parta, která se během cesty vytvořila. Lidé, kteří se možná předtím neznali, se během pár dní semkli jako dlouholetí přátelé.

Kdybych si měla vybrat jednoho člověka, se kterým bych se chtěla ztratit v horách, spát pod širákem uprostřed bouřky nebo brodit bahnem – byl by to Filip. Jeho klid, pohotovost a pozitivní energie dokázaly zvednout náladu i v nejtěžších chvílích a dodávaly pocit bezpečí.

Filip má vzácný dar vytvořit kolem sebe atmosféru, ve které se člověk cítí součástí něčeho výjimečného. Umí být oporou, rozesmát a má upřímný zájem o lidi, které vede. Jediná jeho vada? Vypatlá výpravě všechnu teplou vodu. :D

Jsem ráda, že jsme spolu došli až na „kraj“. :-)

Z cesty do Albánie jsem očekávala cestovací peklíčko dodávkou, hezkou přírodu, bolavý kolena a obavy z větší části ženského kolektivu. Ani v nejmenším jsem nevěděla do čeho vlastně jdu. 

V dodávce jsem se naučila dle rady Filipa ,,vypnout” a dokonce i schrupnout. Můžu říct, že cestu zpět jsem si vyloženě užila po boku řidičky Katky a skvělé muziky. Zapracovala jsem na svém strachu z řízení do neznáma. Sice jsem za volantem neseděla ale rozhodně přišel čas to prolomit. 

Příroda bomba. Z pohledu matky, která vyrazila po třech letech do hor, které prostě miluje a moc jí chyběly, byly výhledy dechberoucí. Střídaly se pocity euforie a totálního vyčerpání. Profil maniodeprese jak vyšitý. Pro mě měla výprava mnohem hlubší přesah, než jen kochat se krásnou přírodou. Uvnitř jsem se potýkala s méně či více zapomenutými kostlivci ve skříni. Za to kolena, z jejichž selhání jsem měla opravdovou hrůzu, obstály. Jsem na ně hrdá :) 

Lidi byli skvělí. Až je mi upřímně líto, že jen vzpomínky zůstanou. Filip umí udělat ze skupiny cizích lidí parťáky během velmi krátké doby. Každý byl užitečný, nikdo nebyl odstrčený. Dokonce si troufnu tvrdit, že výprava byla obohacená o tu správnou ženskou sílu :) 
Dost se mi líbilo závěrečné zamyšlení nad různými otázkami. Bylo hezké poslouchat, jak každý prožíval výpravu trošku jinak a přitom naplno. 
Hlavně byla fakt prdel. Jeden z důvodů, proč bych jela znovu s ,,cestovkou”, konkrétně s expe. Poznám inspirující lidi a můžu se učit z jejich zkušeností.

Ještě bych vypíchla pár šokujících zjištění z výpravy. 
Postavím stan za 1min40s.
 Bulgur zalitý tukem z lančmítu je extra blivajz.
Píseň Po potoce chodila, na kačeny volala znají i Pražáci. 
Chceš-li cestu završit obzvláště silným zážitkem, vykoupej se v kanalizaci. 

Díky za nezapomenutelný zážitek. 

Rozhodně chválím krásně vybraný trasy, byla jsem ohromená kolik krásnejch hor v Černé hoře vlastně je. Oceňuju i to, že jsme plán upravovali podle energie a přání ve skupině. Sedla mi skupina, užívala jsem si večerní ohně a společnej čas. Pro mě byl dobrej i balanc mezi časem v horách a civilizací.

S Filipem mě to hodně bavilo. Měla jsem z něj pocit, že je s náma rád a že je rád v horách a taky si to užívá, hodně jsem se nasmála nad jeho vtípkama a historkama a zároveň byla v klidu, že důležitý organizační věci hlídá, ale nehrotí. Přišlo mi, že hezky propojuje skupinu dohromady, pomáhá udržovat lehkost a dobrou náladu a taky ví jak a kdy někoho trochu hecnout, aby třeba vylezl na kopec, i když neví jestli na to má.

Vše jak bylo avizováno, tak splněno. Plán dodržen, vyvážený itinerář, zázemí výborné, adekvátní k dané zemi a cíli výpravy. Dobré vedení průvodce. 

Filip je typický lev. Jako krále zvířat je o něm všude hned slyšet a zejména na každé fotce někoho jiného vidět, má rád své pohodlí a klid, ale když jde do tuhého, tak se o svoji smečku dokáže úctyhodně rvát i za cenu svého velkého nepohodlí (viz. bouřky a povodně ve stanu, kdy Filip bez debat vyměnit svůj suchý stan za nejméně pohodlné pidi místo v autě). Takže přesně člověk na svém místě, který se hodí do konceptu Expedition clubu i do správné party.

Filip bol skvelý, držal celej výprave smer a tempo, ale pri tom nijak netlačil a vždy prišiel s viacerými variantami na výber.

Chválím výber lokality, trasy treku, prospôsobenie programu. Bonusové body za adrenilínové cestovanie autom v horách. :)

Já vlastně nemám ráda organizované akce s více lidma, ale díky Filipovi postupně zjišťuju, že to zase až tak blbý není a že lidi, kterých se většinou spíš straním, dokážu přijímat líp, než jsem si myslela. Je to ale zásluha Filipa a toho, jak s lidmi dokáže pracovat a jak dokáže řešit situace, které by pro mnoho z nich/z nás byly nepříjemné a otočit to tak, že si to nakonec všichni užíváme a jsme za ně vlastně nakonec rádi. Tohle každej průvodce neumí..

Náš průvodce (kapitán Filip:D),byl i přes to, že často nevěděl, kolik má naše výprava vlastně členů, i přes to, že mi několikrát umastil věci od rybiček,lančmítu či jiných olejových pochutin, i přes to, že nemohl najít věci, které jsem mu půjčila a od všech žebral ručník 😀, byl tou nejlepší možnou volbou pro mojí první výpravu s expe. Dlouho jsem nepotkala člověka, který umí namotivovat k výkonu,tak jako on. ,,Nejhorší je to už předem vzdát v hlavě" a já jsem to párkrát při pohledu na ten příkrý sráz vzdát chtěla...ani jednou si nepohrál s myšlenkou, že bych nahoru nevylezla ( i když nevěděl, jak mě sakra dostane dolů 😆). Svým přátelským přístupem, přirozenou autoritou a pocitem ,že se na něj člověk může spolehnout, utvořil neuvěřitelně fungující a spolupracující partu lidí, která na konci výpravy připomínala spíš rodinu, než skupinu cizinců. Věděl,kdy má člověka nakopnout k výkonu a kdy mu naopak nechat prostor si všechno srovnat v sobě. Prostě vůdce i parťák do pohody i nepohody. Z Albánie se pod jeho vedením stalo fakt ,,nice place".Jeho největším kladem je však jeho půl-oktávový rozsah a dobrý hudební vkus...

Momentem, který si uchovám je ,,oslava" mých narozenin poslední den výpravy. Když jsme se ve čtyři ráno koupali v moři a ozvalo se jen ,,Hey, it's canalization"... Co teď překoná narozeniny ve sračkách 😅 
U skleničky jsme si pak děkovali, tak přiložím tehdy pronesenou řeč:
Děkuji za:
Soucit  a emoční napojení, za kuchařku a příběhy ze zahraničí,za básničky skládané v soukromí , za rozhovor s kapitánem a za možnost s tím naším kapitánem všechno přežít ale hlavně prožít. Trpělivost se strachy a chutěmi druhých.Podporu a náhle rychlé přátelství. Syrove emoce bez přetvářky. Motivavaci, která dostala nás na vrchol a hlavně z něj. Podporu ze všech stran a pocit, že si v bezpečí a mezi svými. Za 8 dní, spíš 80, které se nikdy nezopakují, ale za to a na to to, že se udály a všechno tohle je důvodem pro radost. Děkuji všem s pokorou a se srdcem na dlani , neměnila bych ani jednoho z vás ani žádný moment. Prokleté hory , zamiloval jsem se do vás a taky do vás všech. 

Můžu jet prosím znovu s Filipem? Já chci jen Filipa =D Filip i Sokotra ve mně zanechali spoustu skvělých vzpomínek aneb bláznům patří svět =)
Filip je pro mě živá ukázka toho, jak si představuji opravdového průvodce (nadčasový, vyřeší nevyřešitelné, neskutečný nadhled, skvělý smysl pro humor, úžasné vedení lidí, ale hlavně srdce na správném místě) a taky mi předvedl, že existuje člověk na světě, který ztrácí věci ještě rychleji než já a přesto se ve světě neztratí =D díky Filipe =) 

Bylo to dobrodružství, často adrenalin a zážitky, které bych jinak nezažila! Filip byl skvělej, byl součástí party a zároveň se o nás hezky staral a všechno zařídil. 

Filip je zkušený cestovatel a také vůdce výpravy. Je vidět, že roadtrip západní Saharou je jeho srdcovka a že do toho ze sebe dává všechno. Zároveň ale neztrácí pohotovost a dobrou náladu, takže se ani při dlouhých přejezdech člověk nenudí. Zcela upřímně mi totálně zachránil zadek, když mě břečící vytáhl z budky policistů po razii protidrogového (kdo by byl tušil, že je do Gambie potřeba brát léky v originálním balením a s dokladem o koupi?) a ještě to se starostou zahráli tak, že místním sklaplo jako nic. Navíc se o nás celou dobu staral jako o vlastní a krmil nás tak, že jsme malám praskali (minimálně já jsme rozhodě za ty tři týdny přibrala). Celou dobu jsem se s ním cítila velmi bezpečně a obdivuji jeho práci s lidmi, ať už s námi, tak s lokálními kontakty, policisty na hranicích i náhodnými kolemjdoucími. Kdybych mohla, hned s ním jedu znovu!

Pochválila bych jak výprava byla předem propracovaná. Že měl Filip všechno nachystané, zjišťěné a dopředu zařízené, ale že zároveň byla i dost fexibilní, takže jsme si například mohli užít luxusu v Západní Sahaře nebo safari v Senegalu i Gambii. Vlastně se mu nějakou magií povedlo nás po intenzivní části v Mauretánii protáhnout přes hranice na jih o dva dny dříve, takže jsme si mohli dosyta užít jak Senegal, tak Gambii, kudy bychom jinak asi jen projeli. Za mě vidět živé žirafy, nosorožce, zebry, hrochy a šimpanzy bylo jako splnění snu, takže jsem si zejména ten konec akce moc užívala. Ale abych neopomněla i zážitky ze začátku, tak například modré kameny v Maroku, u kterých nás dokonce zastihlo několik padajících vloček sněhu, a následní ranní lehký horolezecký výstup na kopce vedle, abychom se na ně hezky mohli podívat z výšky, paráda! Zážitků si přivážím tolik, že vlastně ani nevím, kde začít, až je budu chtít někomu vypovědět. A to jen za cenu neustálého písku v botách a ohromné dávky odvahy za nasednutí na noční nákladní vlak křižující Meuretánii ze západu na východ. Protože jinak to byla skvělá jízda s výbornou partou a v dost kvalitní káře (rozuměj, zadřeli jsme brzdy, chvílemi jí svévolně vypánala přední světla a neměla klimatizaci, ale to není nic, co by se nedalo vyřešit). <3

Moc pěkný koncept ohledně cestování pro lidi, co nemají čas ani morál připravit si cestu, vyjet sólo a zároveň si odpočinout od lidí. Paradoxně i když se jede ve skupině tak je dostatek prostoru na to užít si samoty, protože průvodce je chápavý a nevyžaduje účast všech při "všem"...tohle hrozně moc oceňuji.

S průvodcem jsem celkově byla moc spokojená což se mi nestává....Aktivní, komunikativní, vstřícný a umí si získat důvěru v situacích, kdy bych někomu jen tak nevěřila - krásně mě navedl "dolů" z vrcholu skrze lana aniž bych ho u toho titulovala nehezkými jmény a "donutil" mě škrábat se "rychlostí světla" (na moje poměry) nahoru a nechal se u toho titulovat nehezkými jmény...Byl vstřícný a trpělivý k mým asociálním manýrům, mému agresivnímu PMS ke konci akce (Já chci svoje pitíčkóóó a cígo!!!) a hlavně mi dal svobodu! Takže za mě jednoznačně ANO...