Reference

Standa byl skvělej. Motivoval mě k výkonům, o kterých jsem si nemyslel, že je zvládnu. A když jsem už fakt nemohl, nikdy mě neponížil ani nedal najevo, že by si myslel něco zlého. Jeho vidění světa je dost odlišné od mého, takže konverzace s ním vedly k zamyšlení. Konečně chodím treky trošku pomaleji.

Pro mě to byla první výprava s Expedition clubem, takže zatím nemohu srovnávat. Ale celkově jsem přijela nadšená, program mě bavil a líbilo se mi jeho poskládání - převažovaly treky v horách, ale viděli jsme i trochu památek a měst. To mi přesně sedí.

Honza byl skvělej! Sám se o svým průvodcování Rumunska dozvěděl asi 3 dny před odjezdem, původně s námi měla jet Barča, ale onemocněla. I tak nám ale před odjezdem stihl dát několik tipů, co s sebou a jak se sbalit a hned s námi komunikoval. Celkově jako člověk mi hodně sedl, celý týden byl přátelský, byla s nim sranda, všechno hned obratně řešil a vykomunikoval. Je to bezedná zásobárna vtipů, historek a zajímavých příběhů. Dík Honzo!

Pája nás charismaticky provedla celou trasou a kdyby neměla co na srdci to na jazyku, tak bychom vůbec nepoznali, že jde trasu poprvé. Jinak jsme mohli těžit z jejich bohatých zkušeností ze zimní turistiky a užít si expedici naplno. Rád bych tu navíc zmínil i Martina, který celou dobu v průvodcování asistoval a všem nám vydatně pomáhal.

Líbila se mi dynamika celé akce – kromě sněžnic jsme si vyzkoušeli jízdu parním vláčkem, zastavili jsme se v místní vesnici, jednou ze čtyř nocí jsme spali v salaši a  na konci jsme si užili horkou lázeň. Účastníci byli navíc svědomití a všechno šlapalo jak hodinky. A i přes trochu náladové počasí, ne zrovna vydatnou sněhovou pokrývku a to, že jsme expedici podle tohohle mustru šli poprvé, jsme zvládli splnit plán téměř do puntíku.

Myslím, že naplánovať do podrobností sa nikdy žiadna výprava nedá, ale som rada, že tam bol aj plán B, keby sa počasie pokazilo na celý zvyšok výletu. Každá etapa bola rozumne naplánovaná tak, aby bol čas aj na oddych a regeneráciu, náročnosť zodpovedala tomu, s čím som počítala. Organizačne to vyšlo výborne, a napriek tomu, že sme všetci rozdielni, našli sme veci, ktoré nás spájajú a miestami som sa fakt dobre bavila. Môj 14-ročný syn Kubo, ktorý mi sedí za chrbtom a na ktorého som hrdá, že to celé zvládol so mnou, práve hovorí, že čo tam zas vypisujem, keď stačilo napísať, že to bolo všetko krásne a super. :) A naozaj bolo.

Lukáš bol strašne sweet, mal vždy dobrú náladu, upokojil, keď bolo treba, vysvetlil, a hlavne ohromne pomohol. Keď bol úsek o niečo ťažší, a bolo jasné, že budem mať trochu problém, prišiel za mnou a vzal mi batoh, aby som tie snehové jazyky alebo skaly mohla prejsť naľahko. Mala som v neho absolútnu dôveru a to mi pomohlo aj vo chvíľach, keď som sa bála, napríklad, keď na nás dorážali pastierske psi. A napriek tomu, že ho nepoznám a nikdy sme sa predtým nestretli, verím, že je to správny a skvelý človek. 

Z počátku jsem se obával, že Andrejův medailonek není úplně aktuální a jeho taneční schopnosti nejsou takové, jak pověsti vypráví. Mýlil jsem se! chtělo to jen správný pitný režim a naše očekávání byla zcela naplněna. Na treku byl jako průvodce perfektní a i přes nepřející počasí vše zvládl s grácií. V civilizaci z počátku působil mírně nejistě, ale jakmile zjistil, kde je nahoře, a kde dole, bylo vše v pořádku. Zajistil pravidelný přísun tekutin, jídla i kultury v poměru ideálním pro rekonvalescenci. :)

Líbí se mi koncept malé skupiny, kde se všichni velmi rychle poznají (už v autě cestou) a když je krize, dá se v tomhle počtu celkem bezbolestně dohodnout na změně plánu (v reálu opakovaně ověřeno). Přesuny jsou snadnější, je menší šance, že se bude na někoho čekat, a taky nečekané přespání se líp domlouvá v menší skupině. Věkově jsme byli přibližně stejně, utvořila se fajn parta, bylo o čem mluvit a nečekané povětrnostní podmínky nás ještě dotmelily. Avizovaná náročnost treku odpovídala, info k cestě Peťa postupně doplňoval a komunikoval s námi přes Fb skupinu ještě před odjezdem.

Peťa je vždy pozitivně naladěn, ať už to je ráno v Devě na snídani u kafe, při stoupání do kopce tou zajímavější stezkou nebo ve vánici na hřebeni, kdy čeká na opozdilce. Neztrácí úsměv a dobrou náladu a umí to přenést na zbytek skupiny. V nečekané situaci zvládne hravě najít alternativní cestu a vymyslet operativně plán B. A taky vlastní super hru Představ si. :)

Rozhodně chválím organizaci, výběr trasy i zkušeného průvodce. Honza byl opravdu skvělý průvodce, myslím, že jsme nemohli mít lepšího :-) A krásné počasí byla jen třešnička... :-)

Toto byla má první zkušenost s Expeditionem a jsem nadšená. Kéž by byly všechny vaše akce jako tato. Hrozně jsem si ji užila. Každopádně už jsem přihlášená na další :-D

Víťa byl dle mého spojovací článek naší skupiny. Člověk na svém místě - spolehlivý, vtipný, rozumný a pohodový. Prostě takový, jaký by měl průvodce být.

Nemohla se snad sejít lepší skupina lidí. Atmosféra byla moc fajn. Velké množství turistických tras v lokaci umožňovalo hned několik alternativ pro každý den, dle aktuálních podmínek. Poslední večer strávený ve stanech u místní hospůdky s luxusní veceri i snídani. Pája je zkušený průvodce, a hlavně pohodová holka. Celá výprava se nesla v přátelském duchu.

Pohoří Godeanu je ideální pro sněžnicové přechody, supr je bivak Gugu, který je po cestě a dává možnost skrýt se před nepříznivým počasím. Průvodce Michal je profesionál, který má hodně zkušeností. Po celou dobu akce skupinu vedl, podporoval, pochvalu si zaslouží i edukace o lavinách. Klidně bych pod jeho vedením opět někam vyjel. 

Ač šlo počasí proti nám, tak jsem si to užil na 100%. Výprava měla hodně dobrodružných prvků ) zejména pak poslední den v horách byl intenzivní. Ze zasněžených kopců, do zeleného údolí, skrz stezku Expedičního klubu skládající se z Xandrova pralesa, Švábenského louky a Švirákova výšvihu (tento úsek si později překřtil na 3,5 hodiny křoví v držce), to byl intenzivní zážitek! Osobně mě to bavilo! Když se z mlhy ozývalo himlhergot, krucinál, do prkýnka kdo tuhle zatracenou cestu vymyslel? nejednou to vykouzlilo úsměv na tváři, co jiného v tom bordelu taky zbývalo, že... než to brát pozitivně? ... zkrátka pěkný sportovní výkon na závěr výpravy. (dodatek ve Švirákově výšvihu byly vyslovovány a místy vykřikovány expresivnější výrazy ) ) Parádní! Dále děkuji, že jsme dostali možnost vrátit se do lepší země, než z které jsme odjížděli.... volby jste neposrali! Gratuluji!).

Petrovi dávám 10/10. Pěkně se o nás staral a celou výpravu měl pěkně připravenou. Naslouchal přáním skupiny, naštěstí v naší smečce nebylo žádné Déčko zájezdu , takže jsme se krásně domluvili. Nemám co vytknout. :)

U této expedice bych pochválila týmového ducha party. Skvěle vydařená akce. Na konci jsem věděla, že se mi bude opět stýskat. Kuba je skvělý společník, zábavný a vtipný. Dokáže vyřešit každou situaci, umí si poradit. Je flexibilní, vždy najde náhradní variantu.

Lukáš to měl od počátku z mého pohledu neuvěřitelně těžké - zhoršující se počasí, postupně prohlubující se zdravotní indispozice jednoho člena výpravy atd.  Neznám veškeré faktory hrající roli při rozhodování se o dobrodružné ústupové cestě z hřebene třetí den a proto si toto rozhodnutí ani netroufám hodnotit. Co si dovolím hodnotit je charakter Lukáše - přátelský, ochotný vždy odpovědět na doplňující otázky např. k lavinové problematice. Libílo se mi, že se Lukáš neomezil jen na nějakou obecnou "přednášku" k lavinové problematice, kterou by si téma odškrtl z "to do listu".  Průběžně nám v praxi představoval např. jaký svah má jaký sklon, kde jsou převěje, nutnost bezpečných rozestupů atd. Postupně se v rámci výpravy musel logicky více zaměřit na indisponovaného člena výpravy, ale i přes to neopomínal z mého pohledu sledovat a hlavně se i ptát na kondici ostatních. Pomáhal všem členům výpravy s výběrem a následnou přípravou kempovacího místa, nabízel čaj, půjčil vlastní hůlku za tu zlomenou atd. Jeho práci v průběhu výpravy tedy hodnotím určitě kladně a rád se vydám na případnou další výpravu právě s Lukášem.

Na výpravě bych celkově pochválil pohodu, přátelskost, udržení dobré nálady v rámci celé skupiny a to i přes obtížné podmínky . Jednalo se o moji první výpravu v rámci Expedition clubu a potvrdil jsem si tedy jen to, že se nejedná o další "cestovku". Budu se těšit na další výpravu :).

Pochválila bych autenticitu, bezprostřednost, zas*** počasí, který nám přineslo spoustu zážitků, členy výpravy, průvodce, trasu, trasu B, trasu C i kyselé žížalky za odměnu. 

Lukáše hodnotím královsky. Většího průvodcovského ducha jsem snad ještě neviděla. Jestli Lukáše posíláte jako “nezkušeného” do party na výpravy pod 24, tak tam v tomto ohledu fakt nezapadne:D Cením zodpovědnost, starostlivost, bezvýhradnou péči o všechny členy… I když nás potkal celkem mordor a nevěděli jsme, co se bude dít, věděli jsme, že s Lukynem to bude v cajku;)

S odvahou do míst, která nejsou pro každého - tak už jsem na vlastní kůži pochopila, co tím myslíte. A je to dost návykový. :)

Zažili jsme vše a vše to k výpravě patřilo - krásné slunečné počasí, bouřku s kroupami přímo nad hlavou, srandu, vzájemnou podporu a dechberoucí výhledy. Líbí se mi kamarádský přístup všech, malé skupinky, demokratický přístup při rozhodování, zda pokračovat dál, podívat se ještě jinam nebo už ne apod., týmová spolupráce.

Náš průvodce byl Jirka Střípek, povídal, že je to jeho první taková výprava, i když to nebylo vůbec poznat. Spíše naopak. Je velmi vnímavý a všímavý k dění ve skupině a k jednotlivci, je neskutečně plný elánu a optimismu. Třeba uprostřed bouřky, když jsme šli dost strmý výšlap, si stoupnul na kraj a začal zpívat Prší prší jen se leje ... Bylo to zrovna v kopci, ve kterém mi dost docházel dech a najednou jsem uslyšela tu písničku ) ). Rozhodně je znát, že má zkušenosti s horami a přechody a má obří sílu (chvíli táhl i můj batoh). Pro mě fakt hustej týpek.