Divoké a málo známé pohoří Maramureš tvoří hranici Rumunska s Ukrajinou. Ze zalesněných kopců vyčnívají odkryté hřebeny, v létě poseté stády ovcí, v zimě bílé a opuštěné. S prvním sněhem se hory vylidňují a život se do nich vrací až na jaře, kdy jsou hřebeny opět přístupné. Dostat se v zimě do nitra hor vyžaduje čas a námahu, proto jsme zvolili strategii mnohem zábavnější - Dostat se z nich ven! V minulých stoletích vyřešili místní dřevorubci zásadní problém, jak dostat dřevo z hor do údolí důmyslnou sítí úzkokolejné železnice. Ta v nezměněné podobě stále funguje, i když pouze jako turistická atrakce. Původní parní vlaky s vagony, které zažily nejednu jízdu každý den vyrážejí do kopců, které v zimě obývají jen spící medvědi. My se touto železnicí dopravíme na začátek naší trasy. Zpáteční lístek nebude třeba, podnikneme pětidenní trek na sněžnicích přes vrcholky Maramureše až zpět k autu. Zázemím nám budou opuštěné salaše a stany, společnost si v neskonalé samotě budeme muset dělat navzájem. Zimní výpravy na více dní s sebou vždy přináší radost a překonání sebe sama, stejně jako nekomfort a zimu a to je pravou podstatou takových dobrodružství. Přidej k tomu trochu neznáma z málo objevené krajiny a charakteristický kolorit balkánského venkova a vznikne ti koktejl, který musíš ochutnat! Půjdeš to doho s námi?


Zimní přechody jsou na náročnost velmi specifické - záleží na podmínkách, které nám zima nachystá. Ideální je mít alespoň nějaké zkušenosti se spaním na sněhu a jistou dávku odolnosti. Plánovaná trasa není vyloženě náročná na počet kilometrů a převýšení, spíš nabízí dostatečné rezervy a možnost prodloužení, kdybychom měli času nazbyt. Opravdová náročnost se skrývá spíš v houževnatosti nutné k odpočinku v zimních podmínkách. Ohledně náročnosti i určitě poví vše podrobněji průvodce.

Průzkumník

Největší srdcař, který do klubu vkládá to nejlepší ze sebe, za každou cenu. Expe je jeho denním chlebem, jeho vášní a občas i noční můrou. Tom patří do hor a rozhodl se jít jim v životě naproti. Jeho snem je stát se horským vůdcem UIAGM a od roku 2022 je tomuto snu o pořádný krok blíže - stal se oficiálně Adeptem na Horského vůdce!

Tom Cimr

V době, kdy její vrstevníci psali diplomky, Barča běhala bosky po ostrově, ze svého bungalovu vyháněla varany a jako uniformu nosila neopren a potápěčskou výstroj.&nbsp;Barča je, jak se říká "do světa", už odmala a její nomádské srdce nejvíce zasáhla Indonésie.&nbsp;

Barča Podlipná

Na téhle akci Tě provede někdo ze zkušené Hangár Crew. Nemusíš se bát, bude o Tebe dobře postaráno!

Hangár team

Honza je orienťák. To znamená, že se sním určitě v horách neztratíš, i kdyby vypadly všechny internety a satelity světa. Práce s mapou a buzolou je jeho denním chlebem a kromě toho miluje stopování a divoký východ (zejména Balkán a postsovětské země).

Honza Bořil

Honza našel svou lásku k horám už jako malý kluk v turistickém oddíle, kde s Gemmou na zádech a foglarovskými ideály prožil řadu dobrodružství. Do života mu to dalo nejen pevná přátelství, ale také organizační dovednosti, smysl pro odpovědnost a hlad po dobrodružství.

Honza Švábenský

Ve středu jeho zájmu nestojí památky, hory nebo krásné pláže, ale kontakt s místními lidmi. Kubovou vášní je brát lidi do zemí jeho srdci nejbližších - Nepálu, Indie a Srí lanky. Klade&nbsp;při cestování&nbsp;důraz na udržitelnost a autenticitu a rád ukazuje místa v jejich ryzí nezkreslené podobě. Tam kam jezdí, chce vždy také pomáhat.

Jakub Frank

Nikdo z nás mu neřekne jinak než Polďas nebo Poldík. V jiných kruzích je zase znám jako Pozdrav. Jeho pravé jméno Honza totiž působí svou všedností trochu nepatřičně k někomu tak osobitému. Polďas je neskutečný srdcař, precizní, odpovědný, pokorný a hloubavý, přitom i dostatečně praštěný a tak trochu pankáč. Má procestováno od Yosemit, Nepálu, Íránu, přes Rusko, Jordánsko, Gruzii, až po všechny kouty Evropy.&nbsp;

Jan Polášek

Martin je bezesporu základní kámen Expedition Clubu. To nejenom proto, že umí být tak tvrdý, ale protože klub na něm z velké části stojí. Martin je ten, kdo udává směr a vizi klubu. Mluví za něj spousta činů a dlouhý výčet horských výstupů a expedic, které má na kontě.

Martin Ksandr

Marťa má slabost pro pouště, hory a pizzu. Baví ji cizí jazyky a roadtripy, často kouká na svět skrz foťák, s radostí vstává na východy slunce a snad není země, kam by ji to nelákalo. Vždycky říkala, že až vyroste, bude jako dobrodruh Nathan Drake.

Martina Podhůrská

Skvělý sportovec a dobrodruh tělem i duší, který k životu bytostně potřebuje překonávat výzvy.&nbsp;Ondra je jeden z garantů výprav a zároveň tvůrce vizuálního a kreativního obsahu EC. Vedle březové kůry a zavíracího špendlíku má v Kápézetce taky svůj Dron, se kterým dělá dechberoucí záběry ze všech koutů planety. &nbsp;

Ondřej Švirák

Dělat věci ve velkém stylu, takhle to Pája v životě má. Když pracovat, tak PRACOVAT, když cestovat, tak CESTOVAT! Dva roky prázdnin, a ještě k tomu skoro non-stop v horách. Taková utopie. Ne ovšem pokud jsi bývalá ředitelka výzkumu na Ministerstvu zemědělství a zároveň holka, která když se pro něco rozhodne tak to udělá a basta.

Pavlína Adam

Petr Urban

Sofy je rázná holka ze Sibiře, která založila tradici cestovatelského festivalu Na Divoko. Její příběh je s tím klubovým velmi úzce spjat. Svého času totiž vedla Klubovnu a taky chvíli pomáhala s chodem Expedičního kanclu. Nějaký čas strávila také prací v Klubu Cestovatelů, takže je rozhodně stálicí na Brněnské cestovatelské scéně.

Sofia Arsentyeva Gothard

Vojta má za sebou deset let praxe organizování výprav do východní a jihovýchodní Asie a kromě Japonska, na které je specialista, zná velkou část této oblasti. Chceš do Japonska? Jeď s Vojtou - umí japonsky. Chceš do Číny? Jeď s Vojtou, strávil tu 2 roky života a umí plynně Čínsky. Chceš do Indonésie? ...

Vojta Lokša

Na sněžnicích přes Maramureš

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny. 

Večerní odjezd z Brna přes Slovensko a Maďarsko do Rumunska.

Brzy ráno dorazíme do kouzelné vesničky Viseu de Sus. V podhůří Maramureše a Rodny bylo vždy dominantním zdrojem obživy lesnictví a hřebeny hor jsou protkané důmyslnou úzkokolejkou, kteří dříve svážela vytěžené stromy do údolí. Nasedneme do parního vlaku a necháme se vyvézt do nitra hor, zpáteční lístek ale nevyužijeme, jen co vystoupíme z vlaku, je to na našich nohách :) Vypravíme se zalesněnou krajinou směrem k odkrytým hřebenům Pietrosu Bardau (1850m). Na jeho úpatí, buď ve stanech, nebo v opuštěných salaších strávíme první noc.

Vystoupáme na vrchol Pietru Bardau a užijeme si výhledů z otevřeného hřebene. V létě jsou hřebeny frekventovaným místem plným stád, v zimě v nich ale nepotkáme ani živáčka. Salaše jsou přes zimu opuštěné a místní do hor v zimě nechodí. Užijeme si tedy výhledy na hřeben Rodny sami. Spát budeme opět ve stanu nebo v opuštěných salaších před vesnicí Luhei.

Sejdeme do vesnice a když se zadaří, třeba si dopřejeme chvíli tepla a dobrý oběd v některé z místních hospůdek. Pokud budou přes zimu všude zavření, zatneme zuby a zahřejeme se výstupem na vrchol Mihaliecu. Spát budeme ve stanu na hřebeni pod vrcholem.

Vystoupáme k zamrzlému plesu pod vrcholem nejvyššího vrholu Farcau (1961m). Tam postavíme stany, ve kterých necháme věci a vystoupáme na vrchol. Spát budeme na zamrzlém plese na opravdu kouzelném místě těchto hor.

Zabalíme věci a vyrazíme dolů po hřebeni do vesnice Repedea, která bude naším finálním cílem. Necháme se odtud odvézt zpět k autu a hned kousek od něj se ubytujeme ve vesnici Borsa u našeho známého v krásné chaloupce. Odpočineme si ve vyhřívané bani s místní kořalkou a oslavíme konec výpravy.

Každá výprava jednou končí. Zajedeme se podívat na roubený kostel v Borse, pokud budeme mít štěstí, stihneme i místní trh a pak už vyrazíme na cestu do Brna. Příjezd v odpoledních hodinách.

Zimní krajina s sebou přináší objektivní rizika, která nemůžeme podceňovat. Největší objektivní nebezpečí představují laviny. Vzhledem k tomu, že cesta vede po hřebeni, lavinové nebezpečí moc nehrozí (pokud se teda neztratíme). Samozřejmě nenecháme nic náhodě a kromě sněžnic a trekových hůlek bude v povinné výbavě i lavinové vybavení - sonda, lopata a pípák. Naučím tě technikám lavinového vyhledávání, prevenci a použití v akci. Ačkoli jsou hory odlehlé, bývá na nich často signál ze vzdálených údolích a v Rumunsku funguje kvalitní horská služba. Nemusíš se tak bát absolutní izolovanosti v případě problémů na výpravě.

Do Rumunska je možné cestovat pouze s občanským průkazem. Doporučujeme vzít na cestu dva platné cestovní doklady, abychom předešli nepříjemnostem v případě ztráty.

Cestovat budeme, jak už je pro nás typické, v menší skupince lidí. Dopravíme se po vlastní ose do cíle naší cesty pomocí devítimístné expediční dodávky. Řidičem bude po většinu času průvodce, ale kvůli bezpečnosti se po předchozí dohodě na dálnici vystřídá se zkušeným řidičem z vašich řad. Cesta povede přes Maďarsko až do Rumunska.

Celkem 4 noci strávíme venku ve stanu. Pokud se nám poštěstí, přespíme v opuštěných salaších na hřebeni. Salaše jsou takovou loterií výpravy - potkáme jich spoustu a pokaždé zůstanou otevřené jiné, někdy všechny, indy žádná. Když se nám ale poštěstí, rádi využijeme. Poslední noc po návratu z hřebene přespíme v krásné chaloupce od našeho známého. Ohřejeme se a užijeme si i horkou vířivku a místní pálenku.

V rámci výpravy není zajištěno občerstvení a stravování. Stravování je ponecháno individuálně na každém účastníkovi. Do hor si poneseme vlastní jídlo a vařit budeme na plynových vařičích. Poslední den samozřejmě neodoláme a ochutnáme něco z místní kuchyně.

Detailní seznam výbavy bude poslán cca 2 měsíce před výpravou. Povinnou výbavou bude kompletní lavinová výbava (pípák, sonda a lopata). Seznam doporučené výbavy najdeš v tomto <a href="https://storage.googleapis.com/expedition-club/upload/Checklist%20-%20sněžnice.pdf" target="_blank">checklistu.</a> Důležité části výbavy Ti případně zdůrazní průvodce. Pokud ti něco z výbavy chybí, můžeš si ji půjčit u nás. Expediční půjčovnu najdeš <a href="/pujcovna" target="_blank">ZDE</a>.&nbsp;

O nových výpravách chci vědět, jako první

Přihláška na výpravu

Jsi členem Expedition Clubu?

Máš řidičák a chtěl bys řídit?

Hlásíš se závazně?

Na sněžnicích přes Maramureš