Když jsem se do Ladakhu poprvé vydal v létě, řekl jsem si, že to byla naprostá paráda, a že by stálo za to ho vidět v zimě.  A když jsem o pár let později vyrazil v zimě,  říkal jsem si přesný opak: Tu zimu už ne! Ty mrazy jsou fakt otrava. Jak už to ale bývá, netrvalo ani měsíc, než mě začalo trápit přemýšlení, co jsem všechno nestihl, co bych příště udělal lépe, a začal plánovat, kdy to napravím, jak jinak než opět v pohádkové zimě. Kouzlo ztichlé zamrzlé krajiny s masivními velehorami je totiž naprosto nezaměnitelné a za to mrazivé utrpení prostě stojí.

Program zásadně náročný není, pěší části lze případně vynechat či zkrátit. Co však náročné bude, jsou dvě věci - nadmořská výška a zima. První šok může čekat některé hned po příletu do Lehu, který se nachází 3500 metrů nad mořem. Jiná cesta do Ladakhu v zimě nevede a nikdo z nás neví, jak bude na náhlou změnu výšky reagovat, dokud si to nevyzkouší. Proto tento den a následující omezíme fyzické aktivity na minimum, nebudeme ještě nikam stoupat. Čtyři dny po příletu je v plánu přejezd pětitisícového sedla, v něm však strávíme minimum času, následující dva dny v údolí Nubra budeme nocovat ve výšce o něco nižší než v Lehu. Až sedmý den po příletu budeme spát ve vyšší poloze (4000 m). Budeme opatrní, budeme dbát na dostatečný přísun tekutin a budeme brát ohledy na účastníky, kterým by výška nesedla a případně operativně přizpůsobíme program. Teploty se v Ladakhu pravděpodobně nad nulu nedostanou, ale když v -10 °C z jasné oblohy zasvítí horské slunce, je docela příjemně a není těžké se spálit. Přes den se ale nejčastěji dají čekat teploty mezi -5 °C a -15 °C, ve vyšších polohách v noci (hlavně Tangtse) mohou teploty klesnout klidně pod -30 °C. Většina Ladakhu je suchá, ale to neznamená, že nás nemůže přepadnout vánice. Program budeme tedy výkyvům počasí přizpůsobovat. Záměrně je zařazeno několik rezervních dní pro případ zasněženého průsmyku či nepříznivého počasí znemožňující odlet. Pěší vycházky budou několikahodinové, maximálně půldenní. Ladakh je osídlený velmi řídce a delší pohyb mimo obydlené osady je náročný a nerozumný bez kvalitního vybavení a fyzické přípravy (obzvláště v zimě). Charakter této cesty je pohodový, bude se jednat spíše o road trip s tím, že se zastavíme a nalehko projdeme tam, kde se nám zrovna bude líbit.

Turista

Martin je bezesporu základní kámen Expedition Clubu.&nbsp;Nejenom proto, že umí být tak tvrdý, ale protože klub na něm z velké části stojí. Martin je ten, kdo udává směr a vizi klubu. Mluví za něj spousta činů a dlouhý výčet horských výstupů a expedic, které má na kontě.

Martin Ksandr

Vojta má za sebou deset let praxe organizování výprav do východní a jihovýchodní Asie a kromě Japonska, na které je specialista, zná velkou část této oblasti. Chceš do Japonska? Jeď s Vojtou - umí japonsky. Chceš do Číny? Jeď s Vojtou, strávil tu 2 roky života a umí plynně Čínsky. Chceš do Indonésie? ...

Vojta Lokša

Indie - zimní Ladakh

Plán akce je pouze orientační a je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny.

Odlet z ČR. Vybereme (s ohledem na cenu) takový spoj, abychom doletěli ještě tentýž den v noci, případně druhý den velmi brzo ráno.

Lety z Dillí do Lehu létají jen ráno a dopoledne – později mezi himálajskými hřebeny proudí takové větry, že letadlo nepřistane. Budeme tedy doufat v krásné počasí, protože nás pak budou čekat i nádherné výhledy z letadla. Před polednem už budeme ubytovaní u místních. Zbytek dne využijeme na aklimatizaci – Leh se nachází ve výšce 3 500 metrů. Pohodovým tempem se tedy projdeme po místním bazaru, kde nakoupíme čepice a rukavice z jačích kožešin i sušené ovoce, které ještě oceníme. Dle času a energie se zajdeme podívat k pagodě Míru, ze které se naskýtá panoramatický výhled na celé město.

Z Lehu se vydáme západním směrem podél proudu řeky Indus. Jeho údolí je lemováno mnoha starobylými kláštery v dramatické krajině mezi skalami a zmrzlými vodopády – Spituk, Likir, Basgo, Alchi a další – v některých z nich se zastavíme. Stále se aklimatizujeme a nebudeme se namáhat. Přespíme v Lamayuru s výhledem na jeden z nejkrásnějších klášterů za nímž se tyčí sněhobílé himálajské štíty a pod nimi pozoruhodná měsíční krajina. Po cestě se také pokusíme najít jednu z <a href="https://www.nationalgeographic.com/podcasts/overheard/article/episode-1-towers-ladakh-artificial-glaciers" target="_blank" rel="noopener">ledových stúp</a> – umělých ledových homolí, které místní obyvatelé každou zimu vytvářejí pro uchování vody do jara, kdy Ladakh trpí akutním suchem. 
HLAVNÍ TRASA našeho putování Jeepy po zamrzlém Ladakhu – <a style="outline: none; text-size-adjust: auto;" href="https://mapy.cz/s/jasarujaba" target="_blank" rel="noopener">ZDE</a>. Trasa nezohledňuje menší výlety okolo.

Po cestě zpět do Lehu se nejen zastavíme u soutoku řek Indus a Zanskar, ale také do sousedního údolí odbočíme a podíváme se až do vesnice s příznačně mrazivým názvem Chilling. Odtud se vyráží na veleznámý trek Chadar, jehož název se překládá „zima taková, že ze stromů padají zmrzlí ptáci“. Náročný dvoutýdenní trek vedoucí po částečně zmrzlé řece, s úseky, kde je třeba brodit ledovou vodu či obcházet po skalách, si protentokrát odpustíme, tomuto je třeba věnovat celou samostatnou cestu a samozřejmě velmi intenzivní fyzickou přípravu. Ale podíváme se, odkud do izolovaného údolí vycházejí jak jeho obyvatelé, tak i návštěvníci. Kolem zamrzajícího Zanskaru se také projdeme, navečer pak dojedeme zpět do Lehu.

Z Lehu musíme vyrazit brzo ráno. Čeká nás zhruba dvouhodinový výjezd do jednoho z nejvyšších silničních průsmyků na světě Khardung La (5 359 m) – který je unikátní tím, že je průjezdné i v zimě, pokud tedy nebude intenzivní vánice. Pokud nebudeme mít dost klášterů, stavíme se v Diskitu a shlédneme na údolí Nubra, kde se rozkládá vysokohorská poušť. A ani v této poušti nechybí písečné duny, na kterých si zablbneme. Večer dojedeme do poslední výspy civilizace, jedné z nejsevernějších vesnic Indie – Turtuk.

Turtuk je jedna z mála vesnic obydlených muslimským etnikem Baltů, která při porcování Indie a Pákistánu skončila na indické straně. Návštěvníkům (nejen zahraničním, ale i indickým) je vesnice přístupná teprve posledních pár let. Ve vesnici proslulé pěstováním meruněk krčící se pod vrcholky Karákóramu strávíme celý den. Ověříme, zda je odsud opravdu vidět druhá nejvyšší hora světa K2 8611m, jak se na internetu dočteme, ale určitě půjdou vidět jiné, skoro osmitisícové vrcholy: Saser Kangri (7672 m) a Mamostong Kangri (7561 m).  Když na to budeme mít energii, podnikneme výstup k vodopádu. Nebo si uděláme pohodu na písečné pláži na pobřeží řeky Shyok a vykoupeme se?

Z Turtuku se vrátíme do centrálního údolí Nubra, kde se budeme ještě den toulat – a je po čem. Termální prameny v Panamiku, soutok řek Nubra a Shyok, jezero Yarab, vesnice Warshi na úpatí ledovce Siachen, o který se dlouhodobě Indie pře s Pákistánem a který kvůli tomu oplývá neveselým prvenstvím - nejvyšší bojiště lidské historie.

Dopoledne věnujeme ještě tomu, co jsme v údolí Nubra nestihli, odpoledne bude přejezd - ale určitě si uděláme několik zastávek dobrovolných a možná i nedobrovolných. Naše cesta povede podél řeky Shyok do osady Tangtse či Spangmik. Pojedeme odlehlou částí Ladakhu a budeme muset přejet několik zmrzlých potoků. Doufejme, že bude pořádná zima, protože pokud ne, budeme se propadat do bláta. Večer strávíme u kamínek u místních – snad budou mít dostatečnou zásobu sušených jačích bobků do kamen - dnes totiž nocujeme nejvýše, ve 4 000 metrech. A na teplotě, hlavně v noci, to bude znát.

Pokud nám zcela nezamrzne auto, nasnídáme se, navaříme čaj do termosky a vyrazíme k jezeru Pangong – největší jezero Himálaje. Uvidíme ho pouze malou část, jelikož většina jeho plochy se nachází na čínské straně. U slaného jezera ve výšce 4 300 m strávíme půl dne, odpoledne nás pak čeká náročný přejezd zpět do Lehu, během kterého překonáme nejvyšší bod naší cesty – průsmyk Chang La (5 360 m).

Během cesty po Ladakhu nepotkáme moc lidí. Mrazy jsou nelítostné a většina obyvatel se na zimu zavírá do tepla domova. Aby nám nebylo líto, zkusíme využít příležitosti a navštívit jeden z tradičních slavností, které se v Ladakhu i v zimě konají. Nelze slíbit, že se to povede, ale budeme se snažit. Pokud ne, v okolí Lehu se zabavíme, pokud ano, uvidíme <a style="outline: none; text-size-adjust: auto;" href="https://www.youtube.com/watch?v=-zj1gM6wVm8" target="_blank" rel="noopener">parádní tance v kostýmech</a> symbolizující vítězství dobra nad zlem.

Den v Lehu a okolí potřebujeme jako rezervu pro případ, že by se nám nepodařilo projet zpět průsmykem od jezera Pangong. Pokud přijedeme včas, zbyde nám tento den na okolí Lehu – ať už na procházky po okolních vesničkách, největšího kláštera Thikse, na návštěvu místního královského paláce, či jen na zabruslení s Ladačany na zamrzlém rybníku. Nudit se nebudeme.

Ráno odletíme z Lehu zpět do Dillí. Z letiště odjedeme do centra indické metropole. Z ledové pohádky se během pár hodin dostaneme do rušného velkoměsta pod hustou smogovou poklicí. To zní sice děsivě, ale alespoň trochu rozmrzneme, po deseti dnech si možná dáme i teplou sprchu a po jednotvárné stravě v mrazivém Ladakhu si užijeme bohatou indickou gastronomii.

Náš předposlední den strávíme v Dillí či v okolí - můžeme navštívit místní pamětihodnosti (Červená pevnost, Kutub Minár či jen pozorování koloritu života indického velkoměsta) či po společné dohodě (není v ceně) vyrazit třeba na denní výlet do Ágry. Tak či tak, nebudeme moc plánovat předem, jelikož dnešní den má především funkci rezervy v případě, že by se nám nepodařilo kvůli nepřízním počasí včas odletět z Lehu.

Z Dillí se letecky vrátíme do Prahy/Vídně. Kdo chce, může samozřejmě individuálně cestu prodloužit a zaletět si třeba na pláž do tropické Goa či jinam.

Z Prahy či Vídně do Dillí se dostaneme letecky. Možností je spousta (Turkish Airlines, Austrian, Lufthansa, Qatar Airways, Emirates...), ceny proto nejsou obvykle nijak vysoké, budeme se tedy snažit vybrat i s ohledem na časy letů, abychom rozumně navázali na let do Lehu. Tam zvolíme jednu z místních aerolinek (SpiceJet, Air India, IndiGo...), místní letenku budeme kupovat zvlášť. Cena vše letenek by měla stát pod 18 000 Kč.
V Ladakhu si pak pronajmeme auto či dvě i s místním řidičem. Cesty jsou v zimě zrádné a nejrozumnější možnost je přenechat řízení těm, kteří místní trasy dobře znají. Řidiči nám budou sloužit i jako tlumočníci a pro nouzové spojení se světem - pro cizince totiž není možné koupit simku, která by v místních končinách fungovala. V Dillí využijeme místní městskou dopravu, případně taxi.

V Ladakhu budeme bydlet v domech u místních obyvatel. Pokoje jsou obvykle pro 2-4 lidi, nedá se ale vyloučit, že se sestěhujeme do místnosti po více - čistě z praktických důvodů, ať si vymrzlý prostor snáze vytopíme či abychom nemuseli být rozděleni do více domácností. Hostitelé nám pravděpodobně před spaním trochu zatopí, jačí bobky v kamnech však nevydrží doutnat moc dlouho, je třeba počítat s mrazivými nocmi. V domácnostech se sice najde dostatek těžkých hřejivých dek, stejně však doporučujeme se vybavit teplým spacákem. V Dillí přespíme v jednoduchých hotýlcích v centru či u letiště.
V Ladakhu budou velmi omezené možnosti osobní hygieny. Tekoucí voda funguje v Lehu pouze do té doby, než zamrznou všechny trubky, dále budeme odkázáni na přísun vody z kýble, kterou si doneseme z řeky. Možná nám ji i večer hostitelé ohřejí topnou spirálou, jak tato voda ale dopadne do rána, můžete snadno zjistit v <a href="https://www.youtube.com/watch?v=LK87xOODkYU" target="_blank" rel="noopener">reportáži na Nově.</a>

V rámci výpravy není zajištěno občerstvení, stravování je ponecháno individuálně na každém účastníkovi. Je však velmi levná, v Ladakhu ji zařídíme nejčastěji přímo u domácích, kde budeme bydlet. Mimo Leh počítejme se stravou velmi jednoduchou - nesmíme zapomínat, že se nacházíme v dlouhodobě zamrzlé oblasti s minimálními možnostmi zásobování. Většinu našeho jídelníčku bude tedy tvořit rýže, čočka, trocha zeleniny, chlebové placky, vajíčka. V Lehu nakoupíme sušené ovoce, které nám dodá energii, když se budeme pohybovat venku na mrazu. Za zvážení stojí vzít si s sebou nějaké instantní pokrmy - nutné to není, ale dokáže to zpestřit jednotvárný jídelníček.

Detailní seznam výbavy bude zaslán po podání přihlášky v informačním emailu. Naprosto zásadní je dostatek teplého oblečení - část (pašmínové šátky, čepice z jačí vlny...) se dá koupit na místě za přijatelné ceny - na to nespoléhejme, ale může z toho být i dobrý suvenýr. Na přežití krutých nocí se hodí mít s sebou teplý spacák, přestože budeme nocovat v domácnostech vybavených těžkými dekami (u těch však trvá, než si je člověk svým tělesným teplem vyhřeje). Mráz je velmi nešetrný k elektronice a hlavně k baterkám - doporučujeme vzít s sebou dostatek baterek a externích zdrojů (powerbanky). Dlouhé výpadky elektriky jsou běžné i v Lehu (hlavně přes noc), mimo Leh naopak může elektrika fungovat pouze pár hodin denně.   Na dlouhé večery ve vytopené místnosti u kamen si můžeme vzít něco ke čtení či lépe, karetní či jiné hry. V Lehu a Turtuku bude minimální přístup k internetu a mimo tato místa pravděpodobně vůbec žádný. České simky v Ladakhu nefungují, ani indické zakoupené v Dillí. 
Pokud ti něco z výbavy chybí, můžeš si ji půjčit u nás. Seznam výbavy, pravidla půjčovny a ceník nalezneš <a href="../../pujcovna/" target="_blank" rel="noopener">ZDE.</a>

Jedná se o společnou akci členů spolku Expedition Club International z.s., která je zajištěna podle platné legislativy cestovní kanceláří Expediční klub s.r.o., jež má platnou koncesi i pojištění proti úpadku u pojišťovny Slavia <a style="background-color: rgb(255, 255, 255);" href="https://storage.googleapis.com/expedition-club/upload/pojisteni.pdf" target="_blank" rel="noopener">ZDE</a>. Na tuto akci je aplikován zvláštní režim DPH.

Vízum je třeba si individuálně vyřídit online, stojí 25 USD. Průvodce může s vyřízením asistovat. Povolení k návštěvě příhraničních oblastí bude průvodce vyřizovat všem na místě. Na výpravu si prosím vezmi dva platné cestovní doklady (občanka, pas), abychom předešli nepříjemným situacím v případě ztráty, a také kopie pasu kvůli snazšímu vyřízení povolení. Pro vstup do země je nutné mít u sebe pas s minimální platností 6 měsíců po vstupu do země.

Chci ti ukázat Ladakh trochu z jiné perspektivy, ne tak, jak jej vidí 99 % turistů v létě (a to ne, že by tam nebylo krásně!). Co takhle se sem podívat právě v zimě, kdy se starousedlíci schovají do svých příbytků, mladí lidé radši na pár měsíců utečou do teplých krajů a většinu turistů sem jet ani nenapadne? Zima, vítr, mráz, sníh a led - s tím se budeme setkávat denně. Odměnou bude nádherná příroda divokého Himálaje - mohutné řeky, písečné duny, zasněžené průsmyky, zamrzlá jezera i nekonečné pláně, to vše ve stínu bílých himálajských velikánů. Dosyta si též užijeme místní kultury, protože nocovat i stravovat se budeme u místních obyvatel, kteří nás každý večer budou vítat u rozpálených kamen. Vrcholem kulturních zážitků pak bude slavnost v jednom z tibetských klášterů nalepeném na skalním útesu.
Nehostinný Ladakh uprostřed zimy není nic, pro lidi, kteří se bojí zimy, cestování po hrozných silnicích nad srázy a velmi jednoduché stravy. Kdo toto překousne, bude odměněn nezapomenutelným zážitkem!

Ačkoliv se Ladakh nachází v politicky citlivé oblasti (sporná pohraniční pásma s Čínou a Pákistánem), situace v navštívených místech je dlouhodobě příznivá. Více starostí nám bude dělat nadmořská výška a mráz, akce je však vymyšlena tak, aby byla rizika minimalizována a program mohl být přizpůsoben neočekávaným okolnostem.

V prosinci 2019 jsem se sám na vlastní pěst vydal objevovat krásy zamrzlého Ladakhu, což se mi do vzpomínek zarylo hodně hluboko. Věděl jsem, že tyhle kontrasty zimy a teplého krbu, ledové pustiny a vřelého přivítání od místních chci určitě ukázat i ostatním. A jelikož jsem věděl, že tohle opravdu není výprava pro každého, bylo mi hned jasné, že je to pozvánka pro Expedition Club. Protože lidi v Expe ví, že trocha nepohodlí a strádání může být tou správnou cestou k nalezení štěstí a pohody.

Kouzlo ztichlé, zamrzlé krajiny s masivními velehorami. Nehostinný Ladakh uprostřed zimy není nic, pro lidi, kteří se bojí zimy, cestování po hrozných silnicích nad srázy a velmi jednoduché stravy. Kdo toto překousne, bude odměněn nezapomenutelným zážitkem!.

Výsadkář

GR11 - Přeběh Pyrenejí

Arménie

Wigry na packraftu

Unisex bavlněné triko s motivem 12. nejvyšší hory světa pro každého milovníka hor a expedic.

Triko z osvědčené kombinace merino vlny a materiálu Coolmax fresh - vyrobil pro nás Patizon.

O nových výpravách chci vědět, jako první

Přihláška na výpravu

Pokud jsi již našim členem, přihlas se

Jsi členem Expedition Clubu?

Hlásíš se závazně?

Indie - zimní Ladakh