Špicberky


Naše poslední výprava na Špicberky proběhla začátkem dubna 2018 a byla trochu jiná. Posuďte sami ZDE. Byla to opravdová polární výprava. V zimních podmínkách, přes zamrzlé fjordy, územím ledních medvědů, až do opuštěného města důchů Pyramiden, které téměř ze dne na den opustili ruští horníci před třiceti lety.

Špicberky jsme navštívili Již několikrát předtím. Místo lyží pohorky, místo saní starej dobrej bágl, ale společným jmenovatelem zůstala flinta přes rameno. Bez té se na Špicberkách pohybovat nesmíte. I v letních měsících se totiž tu a tam nějaký medvěd zatoulá až sem na jih.

Naše kroky vedou na poloostrov pod Longyearbyen, jediné místo kam vás pustí bez speciálního povolení od guvernéra. Je zde velmi zvláštní krajina, obrovská rozlehlá údolí, kde není moc vegetace a to mate naše smysly na odhad vzdálenosti. V létě zde částečně rozmrzá permafrost, což má za následek podmáčenou půdu, do které se neustále boříte. Občas zahlédnete skupinku sobů, tu a tam na zemi paroží a kůže, nad hlavami létají hejna divokých hus a kdesi vzadu v mysli pořád poplašně zbrojí vaše vystrašené podvědomí proti klidu, při každém spatření bílého fleku na obzoru. Jste ostražití a napjatí. Alespoň prvních pár hodin, pak si na to hlava zvykne. Popravdě setkání s medvědem by zde byla vzácnost, většina se jich v létě zdržuje v severní části, kde led nerozmrzá. Rozhodně to není nějak zvlášť nebezpečné. Při jízdě autem na dálnici riskujete více. Nicméně vytváří to tomuto místu zvláštní auru dobrodružství, která je velice opojná. Celý trek je na zhruba 10 dní a končí opět v Longyearbyen. Jako třešničku na dortu se můžete přidat do klubu Naked Arctic bathing. Stačí se ponořit do moře (včetně hlavy) a kromě diplomu dostanete i teplou sprchu. Více o tomto krásném treku na blogu našeho průvodce Toma – TomTour. Na cestu do Pyramidy se chystáme znovu na jaře 2019, detaily nalezneš ZDE.